Pohřební módní přehlídka. Mumie, včetně nevlastní babičky Bedřicha Smetany, leží v jaroměřské kryptě

Jaké je přesně spojení mezi vámi a kostelem svatého Mikuláše v Jaroměři?
V kostele svatého Mikuláše působím jako varhaník a příležitostný průvodce. Takže i vzhledem k tomu o zařízení a stavbě kostela mám spoustu informací, které se týkají samozřejmě i podzemní části chrámu, krypty s mumiemi.

Překvapilo nás, že se zachovaly i pohřební oděvy. Například lněná plátna, ve kterých jsou těla uložena, jsou nesmírně pevná a kvalitní.
Jan Kočí, historik a písmák

Musím přiznat, že jsem vůbec nevěděl, že v Jaroměři mumie jsou. Každý ví o těch vambereckých, potom je také v Klatovech krásná expozice.
Tak o jaroměřských mumiích se ví ve městě, je také trochu magnet pro návštěvníky. Ale v okolí se asi o nich příliš neví, protože nejsou běžně přístupné v expozici.

To bylo dříve běžné, že se vážení občané města nebo určitého místa takovým způsobem pohřbívali?
Ano, bylo to docela časté. Řada našich kostelů má krypty, kde se pohřbívala vybraná skupina obyvatel.

Čtěte také

Krypta pod kostelem svatého Mikuláše v Jaroměři s téměř 60 mumiemi bude mimořádně o víkendu otevřena

Jak je možné, že se právě v Jaroměři ostatky těchto občanů tak mumifikovaly? Byl to třeba i záměr a byla těla nějak nabalzamována nebo k tomu došlo přirozenou cestou?
Je to přirozená cesta, nikdo z těch mrtvých nebyl balzamovaný. A k onomu procesu mumifikace došlo díky intenzivnímu větrání, protože krypta má větrací systém díky třem velkým oknům, která nebyla nikdy zasklená. Tedy díky průvanu těla jednoduše vyschla.

Kolik je jaroměřských mumií?
Je jich tam nyní 58. Možná, že jich tam bylo dříve i více. A většina z nich zmumifikovala právě přirozeným způsobem. Pochází z 18. století, protože máme doklad o pohřbívání od roku 1735 do roku 1782. Následně se už potom nepohřbívalo, protože zasáhly dekrety císaře Josefa II., který tohle zakázal.

Podle čeho se vybírali lidé, kteří byli do krypty uložení?
Byla to nejvyšší vrstva společnosti královského věnného města Jaroměře v 18. století. Určitě to také nebyla levná záležitost. Tedy tyto rodiny patřily k těm nejvýše postaveným, jsou navzájem příbuzné a jsou to nejvyšší představitelé města.

Takže jsou tam i celé rodiny?
Ano, i s dětmi.

Čtěte také

Gotická krypta pod kostelem svatého Mikuláše v Jaroměři skrývá 59 mumií měšťanů z 18. století

Můžeme být trošku konkrétnější, kdo třeba konkrétně v kryptě leží?
Zmínil bych například sochaře Řehoře Thenyho, což byl kolega a spolupracovník Matyáše Bernarda Brauna. Ten se v Jaroměři oženil a našel tam tedy i místo posledního odpočinku. Potom tam odpočívají příbuzní manželky Matyáše Bernarda Brauna, strýc, teta, sestřenice. To byla rodina Miseliusova. Ještě bych třeba zmínil poštmistra Šimona Viktoru, který byl prý osobním přítelem hraběte Šporka a prý také velkým labužníkem. Špork mu údajně vozíval do Jaroměře ústřice. Jsou tam i kněží, místní děkani, primátoři, soudci a lékárník.

Slyšel jsem snad něco i o babičce Bedřicha Smetany?
Ano, to je takové trochu komplikovanější. Říkáme, že je to dvakrát nevlastní babička Bedřicha Smetany. Je z příbuzenstva, protože otec Bedřicha Smetany byl třikrát ženatý a jeho druhou manželkou byla Ludmila Exnerová pocházející z Jaroměře a toto je její nevlastní maminka.

Čtěte také

Magdalena Grambová stojí u zrodu krásy vamberecké krajky. Tvář jí po 400 letech vrací tým vědců

Když do podzemí jaroměřského kostela vstoupíme, jaká tam panuje atmosféra? Jaké jste měl pocity, když jste tam vstoupil poprvé?
Určitě je to tajuplná záležitost. Já jsem tam byl poprvé v dětství a potom, když jsem začal provázet návštěvníky kostela. To je asi 30 let zpátky. Atmosféra tam byla trochu ponurá, vzhledem k tomu, jak krypta původně vypadala. Byla velice znečištěná, v podstatě všechno bylo černé. Naproti byla továrna, odkud létaly dovnitř saze z komína dlouhá desetiletí. Dnes to tam vypadá mnohem lépe a myslím, že žádná tísnivá atmosféra tam na vás nepadne.

Vy jste kryptu kompletně vyčistili. A věnovali jste se i mumiím? Prošly také nějakým ošetřením?
Ano. Prošly kompletní očistou, odsáním všech nečistot. Tam byla neskutečná vrstva prachu, ale vše se povedlo odstranit a opatrně odsát.

A to jsme ještě neřekli, že mumie jsou uloženy v dobových oděvech.
Ano, jsou oblečené v původním oděvu, takže se jedná také o nádherný doklad pohřební kultury 18. století. To právě nebývá příliš časté. Tedy mají na sobě jednak oděvy, ve kterých byly pohřbívány, speciálně zhotovená pohřební roucha. Má to určitá pravidla, na což jsme právě přišli při onom čištění. Někteří jsou oblečeni i ve svém civilním oblečení.

Čtěte také

Dobrovolníci zachraňují v okolí Jaroměře ze zapomenutých zákoutí kostelů historické církevní obleky

Když jste odsáli prach z oděvů, tak jste asi uviděli neuvěřitelně krásné oděvy. Je úžasné, že tkaniny z 18. století vydržely až do dnešní doby.
To nás neskutečně překvapilo, protože jsme měli obavy, jestli vůbec to očištění bude možné, zda se to vše nebude rozpadat pod rukama, ale není tomu tak. Například lněná plátna, ve kterých jsou ta těla uložena, jsou nesmírně pevná. Zpracování lnu muselo být opravdu kvalitní. Takže je to taková pohřební módní přehlídka z 18. století, dá se říct.

Jak se pohřbívalo v tom 18. století?
Když si vezmeme třeba svobodná děvčata nebo malé holčičky, děti, které tam jsou také pohřbené, tak pokud se jednalo o svobodnou dívku, byla pohřbena v modrém. Na hlavách věnečky z rozmarýny, růžence, křížky pohřební vložené do rakví. U některých jsme objevili i zlomenou svíci jako symbol předčasně ukončeného mladého života. Svaté obrázky jsou všude, často s patronem toho zemřelého. Co nás hodně překvapilo, že civilní osoby jsou často pohřbené v řeholním oblečení nebo alespoň v části řeholního oblečení. Ale řeholníci to nebyli. Zřejmě to bylo dáno jejich příslušností k církevním bratrstvům. V Jaroměři bylo velmi silné a početné Bratrstvo Svatého škapulíře neboli Bratrstvo Panny Marie karmelské.

Krypta byla nedávno mimořádně přístupná ke Dnům evropského dědictví. Kdy budou mumie opět k vidění?
Pravidelně je to možné dvakrát za rok. Na již zmíněné Dny evropského dědictví a další pravidelná prohlídka bude možná na Noc kostelů, což je přelom května a června. Také individuální prohlídky jsou možné, ale tam je nutné se předem domluvit a objednat, nejlépe v městském informačním centru.

Celý poutavý rozhovor s Janem Kočím o jaroměřských mumiích si můžete poslechnout v našem audioarchivu.