Petra Soukupová: Hlavní je chtít a dají se dělat zázraky. S Police Symphony Orchestra žijeme náš sen

10. prosinec 2019

Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové jsme dnes přivítali dva hosty a oba spojuje mladý orchestr z Police nad Metují, tedy Police Symphony Orchestra. Těleso v příštím roce oslaví už 10. narozeniny. A tak je tu s námi jednak zakladatelka orchestru Petra Soukupová a také Lukáš Jirásek, který hraje na violoncello.

Moc gratulujeme k vašim 10. narozeninám.
Děkujeme, teprve přijdou. Ale uteklo to dost rychle. Vlastně je to 10 let a člověk si stále říká, že pořádně nic jiného nezná.

Petra Soukupová a Lukáš Jirásek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak to tenkrát před těmi 10 lety začalo? A kolik vám bylo let, Petro, když jste se s bratrem Jakubem rozhodli, že založíte symfonický orchestr?
Rozhodli jsme se před těmi 10 lety při první zkoušce. Bylo mi 15 let a bratrovi 17. Tak vznikla myšlenka, že spojíme smyčce a dechy dohromady. A je to už 10 let. Jsem za to moc ráda a žijeme si náš sen, jak říkávám.

V orchestru to funguje tak, když někdy přijde slabší muzikant, že ti lepší ho motivují, aby je dohnal. A člověk hned vidí ten posun.
Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra

Vy jste Petro hrála nejdříve na klavír a potom na housličky?
Já jsem začínala na klavír, když jsem byla úplně malá. Ale potom jsem se v pěti letech rozhodla, že chci hrát na housle a drží mě to dodnes. Ale zrovna dnes jsem říkala v autě Lukášovi, proč jsem si vlastně vybrala housle, že bych raději hrála na trumpetu. Tak třeba se k tomu ještě dostanu nebo v příštím životě. (smích)

Čtěte také

Hrát na trumpetu, to je ale síla.
Je to skvělé, hlavně takové ty synkopy a přiznávky. To by mě bavilo.

Zpátky k Police Symphony Orchestra. Jaké byly začátky a jak jste sháněli repertoár? A kolik vás vůbec bylo?
Teď se mi to bude říkat dobře, protože všechno mám v paměti. Bylo nás 43 při prvním novoročním koncertě. Ale předtím jsme rok zkoušeli, než jsme odstartovali první koncert. Takže začátky byly velmi krušné. I když já už si je zase tolik nevybavuji, protože člověk na to nevzpomíná, že by to bylo nějak krušné. Pamatuju si, že jsme měli někdy na zkouškách málo smyčců, hodně dechů, potom naopak, někdy třeba přišlo jen 20 lidí. Takže se to opravdu rok skládalo a formovalo. Hledal se dobrý notový materiál, protože ten původní nebyl úplně nejideálnější. Do toho se přidávali dirigenti, takže se to rok rodilo, než to spatřilo světlo světa. A najednou je to tu 10 let. (smích)

PSO nebo-li Police Symphony Orchestra při jednom ze svých koncertů - dirigentka Věra Vlčková

Jaké byly největší milníky? Vím, že už v tom prvním roce jste doprovodili Martu Kubišovou, velkou legendu.
To byl i náš první benefiční počin, protože jsme i společně s Martou Kubišovou vybírali na opravu varhan. Tenkrát se vybralo přes 80 000 korun. Takže to byl určitě milník. Další milník je potom v roce 2015 náš první ples, kdy s námi spolupracoval balet Národního divadla. Chtěli jsme ukázat, že i ples může být hodnotnou kulturní akcí, nejenom to, když lidé trsají. (smích) A určitě pak milník byl, když jsme vybírali na naše vlastní nástroje, kdy jsme vybrali skoro půl milionu korun a postavili jsme se na vlastní nohy. A pak už jsme dělali velkou benefici v Policii nad Metují, věřím, že jsme tam pustili anděly. Tam byl už i Lukáš, který vlastně celý večer provázel.

Vy jste se tam s Lukášem tehdy potkali poprvé. Ale nikoliv jako muzikantem, ale jako hercem.
Pracovně jsme nazývali Lukáše Malý princ, který tím večerem provázel, protože se to odehrávalo po různých budovách.

Lukáš, kolik vám je let?
Teď je mi 17 let. Tenkrát mi bylo 14, protože to bylo před třemi roky v roce 2016.

Čtěte také

Vy jste hrál divadlo?
Tou dobou jsem začínal s hraním divadla. Přivedl mne k tomu můj pan učitel na češtinu na základní škole a Petra za mnou přišla, protože jsem už předtím moderoval několik koncertů na ZUŠ, jestli bych jim nechtěl moderovat benefiční večer. Tak jsem si říkal, že to bude v pohodě, přijde tam pár lidí, nevěděl jsem, jak to bude veliké. Pamatuji si, když jsem potom seděl nahoře na radnici a pode mnou hromada lidí, ani jsem neviděl pořádně na tváře, tak mi docela zatrnulo. Bál jsem se toho.

A pak jste se dostal i do orchestru. To už jste hrál na violoncello?
Lukáš Jirásek: Potom už jsem hrál. To bylo rok potom v květnu, ve Vambeřicích, kdy jsem hrál poprvé s PSO. Už od té benefice jsme byli s Petrou v kontaktu. A ten půlrok, někdy do března, mne spolu se sestrou Karolínou verbovali, abych konečně už přišel do PSO. A zůstal jsem tam, jsem spokojený.
Petra Soukupová: I jeho mamka ho přemlouvala, nejen my dvě. (smích)

PSO nebo-li Police Symphony Orchestra při jednom ze svých koncertů

Já jsem myslel, že se dělá nějaký náročný konkurz a ono se tam naopak verbuje.
Jak kdo. (smích)

Dobří muzikanti se verbují k vám do orchestru a ti méně dobří se musí účastnit konkurzu? Jak se tedy člověk dostane do PSO?
Je to různé. My konkurzy neděláme, protože si myslím, že je to o mladých lidech a hlavní je, když člověk chce. Samozřejmě se řeší, abychom neměli víc dechů než smyčců, aby to znělo. I když máme v podstatě více dechů, než bychom měli mít, jako klasický symfonický orchestr. Ale hlavní je slovo chtít, si myslím. A pak se dají dělat zázraky. Je to vidět i přímo v orchestru, když třeba někdy přijde slabší muzikant, tak ti lepší ho motivují k tomu, aby je dohnal. A najednou člověk vidí ten posun.

BUSKING TOUR Police Symphony Orchestra (PSO) ve vlaku

Pochopil jsem, že u vás tedy starší muzikanti učí a vedou ty mladší, kteří přijdou a jsou méně zkušení. A že to funguje, že se skutečně posouvají dál. Petro, vám prý v orchestru říkají mámo, je to tak?
Je to hezké. Já bych si ani neuměla představit, že mne budou nazývat manažerkou nebo tak nějak, to vůbec nemám ráda. Takže máma je ideál.

Čtěte také

K tomu bych chtěl ještě dodat, že máma v roce 2018 vyhrála cenu Via Bona v kategorii Mladý srdcař právě za projekty s PSO. Toho si určitě hodně ceníte, ne?
Hlavně to přišlo zčistajasna. Moje kamarádka Lucka Peterková mi zavolala, že mne bude nominovat. Já říkám, jasně Lucko, klidně mě nominuj. (smích) Brala jsem to tak, že to stejně nedopadne, ale pokud jí to udělá radost. Vůbec jsem netušila, kam až to může dospět. S orchestrem jsme získali v kategorii Mladý srdcař i cenu České televize za nejvíc hlasů v rámci všech kategorií. A myslím, že to zase spustilo další milník pro nás, protože od té doby se dějí krásné věci a potkáváme se s dalšími novými lidmi. Oslovilo to zase jinou skupinu lidí a s nadací Via Bona jsme dodnes v kontaktu a navzájem si pomáháme. Takže je to super.

V roce 2020 oslavíme 10. narozeniny a budeme slavit celý rok. Začínáme koncertem ve velkém sále pražské Lucerny 12. ledna.
Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra

Co příští rok? Protože PSO bude slavit 10. narozeniny, bude určitě velký narozeninový dort, ze kterého začnete už 12. ledna 2020 pomalu ukrajovat.
Je to tak. My jsme si řekli, že budeme slavit celý rok. Nebude jen jedna akce, že když je to 10 let, tak si to oslavíme v celém roce 2020. A začínáme pražskou Lucernou. Ve velkém sále budeme 12. ledna a pozvali jsme většinu umělců, kteří s námi za těch 10 let spolupracovali. Sejdeme se tam a oslavíme. Potom budeme pořádat zase náš ples v náchodském Beránku, pozvali jsme Losers Cirque Company, Zatrestband tam bude hrát, HarMálek Orchestr, taková balkánská dechovka. Bude to hodně hudební.

PSO nebo-li Police Symphony Orchestra při jednom ze svých koncertů

Jaké bude léto? Protože to letošní bylo sice bez velké jednorázové benefiční akce, ale zase jste hodně cestovali. Jeli jste vlakem na turné s růžovým plameňákem. To byl maskot vašeho busking turné?
Byl to náš maskot. Jezdili jsme po nádražích a po náměstích, na letišti jsme hráli, na Rock for People v Hradci králové jsme hráli. Řekli jsme si, že si dáme jeden rok pauzu s velkými beneficemi a uděláme tour po Čechách. A že to bude takové punkové turné, pojedeme vlakem s báglem na zádech v 70 lidech. A v každém městě přispějeme na nějakou dobročinnou organizaci, kterou jsme vybrali. A bylo to skvělé. A teď si uděláme turné po nádražích, což bude trochu navazovat na to letošní letní turné. Pojedeme v květnu.

Police Symphony Orchestra
je tělem i věkem mladý a velký symfonický orchestr plný nadšených muzikantů z východních Čech, který v roce 2020 slaví 10 let svého působení. Jubilejní sezónu odstartuje ve velkém sále pražské Lucerny 12. ledna 2020.

A bude zase nějaká velká benefiční akce? Protože jste hráli už také v Adršpašských skalách pod širým nebem. Bude letos opět něco takového?
Určitě bude. Chybí nám ten adrenalin. Bude to 11. a 12. září, dva večery, což je drobná změna oproti minulým letům. Znovu budeme chtít podporovat starší lidi, seniory a paliativní péči. A bude to na Broumovsku. Ale co přesně vás čeká, ještě neprozradíme. Sledujte nás. (smích)

Jakub Schmidt, Petra Soukupová a Lukáš Jirásek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Sledujte Police Symphony Orchestra. Já moc děkuji, že se u nás dnes zastavili Petra Soukupová a Lukáš Jirásek. Budu moc rád, když se v příštím roce zase potkáme.
My děkujeme za pozvání. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová