Pětiměsíční digitální detox. Film Šimona Kareše přibližuje mladým krásy života bez sociálních sítí

13. červen 2024

Představíme vám studenta hořického gymnázia Šimona Kareše, jednoho z letošních finalistů ceny Gratias Tibi, která oceňuje mladé lidi, kteří aktivně mění okolní svět k lepšímu. Šimon se rozhodl podstoupit pětiměsíční digitální detox a natočil o tom dokumentární film Život bez sociálních sítí. Aby upozornil na to, jaký vliv mají sociální sítě na psychické zdraví lidí.

Gratulujeme k ocenění. Můžeme přiblížit, co to je za cenu?
Je to cena, která se rozdává v České republice mladým lidem, kteří se nějakým způsobem snaží měnit prostředí kolem nás. Například vedle mě tam jsou lidé, co se zajímají o domácí násilí a podobně.

Šimon Kareš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co vás přivedlo k onomu experimentu, tedy digitálního pětiměsíčního detoxu?
Přivedla mě k tomu má ročníková práce, kterou jsem dělal na stejné téma. Jako praktickou část jsem si zvolil, že strávím pět měsíců bez sociálních sítí a natočím o tom film. Nápad vznikl asi před dvěma lety na vodáckém kurzu na naší škole, kdy jsme jeli na lodi s Klárkou Rejlkovou a Františkem Komárkem a povídali si o sociálních problémech a jak nás štve to, že trávíme na mobilech moc času. Tenkrát Franta vytáhl tlačítkový telefon a řekl: tohle je cesta.

Přiznám se, že se mi to nedaří úplně izolovat. Přijde nějaký důvod, proč si musím vzít dotykový telefon, a je to zase všechno zpátky.
Šimon Kareš, finalista ceny Gratias Tibi

Vy už asi nepamatujete dobu bez internetu. V kolika letech vám třeba dali rodiče mobil?
Někdy kolem třetí třídy jsem dostal dotykový telefon. A nějaká závislost se začala objevovat kolem páté třídy, kdy jsem na mobilu začal trávit víc a víc času. Začal jsem to regulovat až teď, když jsem si uvědomil, že to asi není úplně správně, být na telefonu šest hodin denně. Cítil jsem nutkání mít telefon pořád v ruce neustále scrollovat. A to vám skoro nic nedává. Jen koukáte, jestli na sociálních sítích není něco nového.

Čtěte také

Do toho svého experimentu a digitálního pětiměsíčního detoxu jste zapojil i své spolužáky a vrstevníky. Jak těžce jste je musel přemlouval?
Bylo nás asi sedm či osm spolu se mnou. A přemluvit je vlastně nebylo až tak těžké, protože naše škola funguje tak, že pokud potřebujete s něčím pomoci, tak se někdo přihlásí a pomůže vám s tím. Tohle téma je hodně aktuální, takže nebyl až takový problém ty lidi sehnat. Dokonce jsem musel pak i lidi odmítat, protože už jsem jich měl hodně.

Proč pět měsíců?
Někdo to zkoušel na týden a potom říkal, že by to bylo potřeba vydržet déle. Protože během těch sedmi dní se to až tolik nezmění. Vlastně jen celou dobu přemýšlíte nad tím, až se na ty sítě vrátíte. Ale díky delší době, díky těm pěti měsícům, si musíte najít nové koníčky, nové věci, kterým se budete věnovat.

Čtěte také

Pojďme ještě říct, co přesně znamená výraz digitální detox? Úplně se odstřihnout od internetu, zahodit chytrý mobilní telefon a žít bez těchto vymožeností?
Těch způsobů je několik, může si to každý namodifikovat sám. My jsme se rozhodli pro celkové opuštění sociálních sítí včetně Spotify, tedy muziky. TikTok, Instagram, YouTube, Facebook, Twitter, úplně všechno. Vše, co je definované jako sociální síť, šlo pryč.

Na internet jste tedy mohli, protože studujete gymnázium, tak jste i kvůli studiu informace potřebovali. Ale byly vypnuty sociální sítě včetně poslechu hudby. A pustili jste si aspoň doma cédéčko nebo kazetu?
Každý to řešil trošku jinak. Někdo z toho byl v depresích, jiný hledal různé alternativy po internetu. Já jsem si to například vyřešil tak, že jsem si nastahoval písničky na SD kartu a byl jsem vlastně úplně v pohodě.

Mým dokumentem chceme ukázat, že není nutné používat sociální sítě v takové míře jako dosud. Mně to obrovsky zvýšilo kreativitu.
Šimon Kareš, finalista ceny Gratias Tibi

Co na tento experiment říkali vaši učitelé ve škole?
Byli nadšení. A celou dobu mě podporovala i rodina. Všem za to moc děkuji. Jsme z toho všichni nadšeni. Ale musíte se takový projekt také nějak připravit. Já jsem si koupil elektrickou kytaru. A spoustu času jsem trávil také tím, že jsem točil film. Takže jsem vlastně na sociální sítě po tu dobu vůbec nemyslel. Přiznám se, že ze začátku mi chyběly, ale potom, třeba po měsíci, na ně úplně zapomenete.

Čtěte také

A pojistil jste si to také třeba tím, že jste si místo chytrého telefonu pořídil tlačítkový?
Kompletně jsem si zablokoval přes různé aplikace počítač, abych se tam prostě opravdu nemohl dostat. A telefon jsem měl tlačítkový, takže nebylo jak se k sociálním sítím ani dostat.

Co vám tohle všechno přineslo do života?
Určitě uvědomění. O tom, že vlastně ty sítě vůbec nepotřebujeme používat. Nebo rozhodně ne v takové míře, v jaké je mnozí lidé prožívají. A obecně jsem získal větší rozhled na svět. Koukám teď na něj asi trošku jinak.

Pokračujete v tom, nebo jste se po těch pěti měsících zase na sociální sítě vrátil zpátky?
Snažím se, ale i po těch pěti měsících je extrémně těžké sítě úplně opustit. Střídám třeba tlačítkový telefon s dotykovým, občas si vypnu Instagram, nepoužívám TikTok. Ale nedaří se mi to úplně izolovat. Přijde nějaký důvod, proč si musím vzít dotykový telefon, a je to zase všechno zpátky.

Čtěte také

Během toho experimentu jste vše konzultovali i s odborníky a s psychiatrem. Dávali vám nějaké rady?
Spíše šlo o motivaci. Rozhovor s doktorkou byl o tom, že sítě jsou problém a jejich využívání by se mělo nějakým způsobem redukovat. Už to vám strašně moc přinese. Například mně to obrovsky zvýšilo kreativitu. Dočetl jsem se například o devítileté holčičce, která měla doma nastavený budík na tři ráno, jen aby zjistila, jestli jí někdo nenapsal nebo něco nelajknul. Což mi přijde už za čárou.

Co vás ještě baví kromě filmařiny a fotografování?
Dál se věnuji také hudbě a baví mě fyzika. Kvantová mechanika, to je záležitost, o kterou se trošku zajímám.

Váš projekt bude mít ovšem ještě pokračování, protože chcete se svým filmem jezdit od příštího roku po školách.
Ano, chceme navštěvovat základní školy a dokument tam žákům pouštět. Protože mladí lidé jsou v tomto nejvíc ohroženou generaci. Tím mým dokumentem chceme ukázat, že není nutné používat sociální sítě v takové míře jako dosud.

Šimon Kareš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Motivovat je k tomu, aby si šli třeba zaběhat nebo na nějakou pěknou procházku či výlet, aby šli do přírody. Moc děkuji za inspiraci, naším hostem byl Šimon Kareš, student hořického gymnázia a jeden z letošních finalistů cen Gratias Tibi za dokument Život bez sociálních sítí.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související