Pěstní klín kontra iPhone. Paralela světů pravěkého a dnešního člověka v městském muzeu v Hořicích
Ve městě kamenné krásy, tedy v Hořicích, nemají jen 300 zatáček Gustava Havla a slavné trubičky, ale také skvělé městské muzeum, které se oficiálně jmenuje Městské muzeum a galerie. Tamní muzejníci jsou opravdu šikovní, což potvrdilo i druhé místo v kategorii Muzejní počin roku 2019 v národní soutěži muzeí Gloria musaealis.
Městské muzeum a galerii Hořice má na povel ředitelka Petra Zachovalová. Jak jste zvládli covidové období v muzeu?
My jsme se určitě nenudili, protože muzejní práce nespočívá pouze ve výstavní činnosti, ale také i v činnosti badatelské, v inventarizaci a samozřejmě péči o depozitáře. Takže jsme se nenudili, částečně jsme byli nemocní, ale po návratu jsme začali aktivně pracovat na výstavách, které jsou právě k vidění v Hořicích.
Městské muzeum a galerii v Hořicích, to krásná historická budova v centru města.
Ano, rekonstruovaná hlavní budova městského muzea se nachází na náměstí Jiřího z Poděbrad. Máme ještě také další budovy, Galerii plastik na vrchu Gothard a zámek, který využíváme pro letní výstavy.
Veřejný prostor je pro výtvarníky důležitý. Opustí galerie a jdou do ulic, kde se stávají veřejnou záležitostí a příležitostí k diskuzi.
Petra Zachovalová, ředitelka Městského muzea a galerie Hořice
A tam jsou i motorky. To mě zajímá, vy máte ráda motorky?
Mám ráda motorky, nejezdím na nich, ale ráda se na ně chodím dívat. Momentálně tam máme výstavu 60 let na přírodním okruhu, která navazuje na slavný závod 300 zatáček Gustava Havla, který byl právě před 60 lety založen.
Čtěte také
Motorky jsou tedy na zámku. A co Galerie plastik na vrchu Gothard?
Tam je stálá výstava soch, stálá expozice, která se věnuje zejména sochám z konce 19. a počátku 20. století předních našich sochařů. A také tam probíhají současné výstavy výtvarného umění. Nyní můžete vidět až do konce srpna výstavu obrazů výtvarníka a malíře Jakuba Janovského.
Ovšem vy ještě můžete pozvat na Masarykovu věž samostatnosti.
Tam je stálá expozice. Jde o památník prvního a druhého odboje obětem první světové a druhé světové války. Věž je vysoká asi zhruba 20 metrů, je to kamenná stavba, z pískovce, měla být dokonce původně vysoká 40 metrů.
Jakou současnou výstavu jste připravili na prázdniny?
Letos jsme připravili pro návštěvníky Hořic a muzea výstavu ve spolupráci s Krkonošským muzeem v Jilemnici, s kurátorem Martinem Witkowským, archeologem jilemnického muzea, výstavu s názvem Za drahými kameny do pravěku. Expozice přibližuje fascinující svět drahých kamenů i dalších nerostů a jejich využití pravěkým člověkem. Máme tam například rudý jaspis starý zhruba 300 000 let.
Čtěte také
To si vůbec nedokážu představit, co se tady odehrávalo před 300 000 lety.
Tento pěstní klín je takovou kuriozitou, protože byl nalezený v Českém Dubu, ve středověkém haltýři ze 16. století, kde podpíral jakousi archaickou ledničku spolu s jinými kameny. Je to opracovaný nástroj, štípaná kamenná industrie, který používal pravěký člověk.
Co dalšího u vás ještě uvidíme?
Vypíchla bych určitě současného umělce, který svojí intervencí obohatil naši výstavu. Je to Milan Mikuláštík, který představil dva pěstní klíny, které jakoby opracoval a ve své tvorbě pracuje právě s novými technologiemi. Takže pro ten pěstní klín například použil gravuru od Applu, aby ho proměnil v jakousi paleolitickou alternativu iPhonu. Je to velká paralela k tomuto nepostradatelnému nástroji pravěkého člověka a dnešního člověka, který má telefon neustále u sebe. Bez něj se téměř nemůžeme v dnešní době obejít.
Čtěte také
Moderní umění také vyráží za lidmi do ulic. A něco podobného je prý i v Hořicích?
Ano, v Hořicích máme současně výstavu v exteriéru města. Připravila ji kurátorka Jana Cermanová, která vyzvala pět výtvarníků a současně i pedagogů sochařské školy k účasti, aby pracovali na dílech ve veřejném prostoru, přímo pro konkrétní místa. A tak se iniciovali umělci, jako je Martina Hozová, Michaela Jezberová, Ladislav Jezbera, Jan Pospíšil a Bronislav Jutovský.
A co vytvořili?
Martina Hozová například osadila ohradní zeď sochařské kamenné školy osmi stylizovanými figurami, které nahradily dočasně až do konce října původní osazení, díla se momentálně nachází v restaurování. Takže je to taková alternace.
Čtěte také
Je něco, co zaujalo na první pohled?
Určitě právě tato alternace, protože tam jsou figury, které se mění pohybem větru, takže se nacházejí v různých konstelacích. A jsou to čtyři páry, které spolu různě komunikují právě podle větru, řekla bych.
Co na to říkají lidé? Líbí se jim umění rozmístěné po městě?
Máme reakce vesměs pozitivní, protože umělci obohatili a krásně rozzářili město Hořice, veřejný prostor, který je určitě pro výtvarníky velice důležitý k vystavování. Opustí prostor galerie a jdou ven do ulic, kde se stávají veřejnou záležitostí, mohou o nich lidé diskutovat. A jedno dílo velice zajímavě dominovalo těm hovorům o výtvarném umění ve veřejném prostoru. Jan Pospíšil vytvořil figuru koupajícího se muže ve vaně a vystavil ho do výše čtyř metrů ke kostelu narození Panny Marie, a tím trošičku způsobil rozruch, protože dílo nazval Relax. Tam se pomyslně oddává božskému relaxu.
Celý rozhovor s ředitelkou Městského muzea a galerie v Hořicích Petrou Zachovalovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Už pravěký člověk sbíral v Podkrkonoší drahé kameny. „Škrabadlo“ z jaspisu sloužilo báječně
Výstava Za drahými kameny do pravěku v Krkonošském muzeu v Jilemnici přináší artefakty z oblasti Českého ráje a Podkrkonoší a přibližuje využití nerostů člověkem v pravěku.
-
Muzeum motorek na hořickém zámku zahájilo letošní sezónu s podtextem „60 let na jednom okruhu“
Milovníci jedné stopy se i letos mohou vypravit do muzea silničních motorek v Hořicích. Muzeum také letos nabídne návštěvníkům celou řadu zajímavých kousků.
-
Nejmodernější scanner na světě najdete, možná překvapivě, na...
Tušíte, kde byste v kraji mohli v nějakém oboru najít ty úplně nejlepší světové technologie? Určitě byste pár takových míst našli. Že je mezi nimi i jedna škola, to...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.