Pavel Šporcl: Housličky jsem dostal už v 5 letech. A do 12 let se mnou maminka cvičila každý den

K houslím ho přivedla maminka, od které už ve dvou letech dostal první plastové housličky. Na ty se sice hrát nedalo, ale lásku k hudbě v rodině měli. Tatínek byl hercem, maminka učila a byla součástí folklorního souboru a jeho starší bratr je vynikající violoncellista.

První opravdové housličky dostal v pěti letech. „Do 12 let se mnou maminka cvičila každý den. Někdy jsem se tomu jejímu učitelskému přístupu pěkně bránil, takže když řekla, abych hrál pomaleji, hrál jsem schválně rychleji. Tatínek odcházel, jaký tam byl řev,“ vzpomíná s úsměvem.

Čtěte také

Posedlost houslemi je určité mé vnitřní pnutí. Zkrátka bez nich nemohu žít

Po studiích na konzervatoři a na AMU studoval houslovou hru v USA. Vystupuje na světových pódiích, festivalech i s renomovanými orchestry. Posluchače navíc zaujal svým často velmi neformálním vystupováním a oblékáním, kterým se snažil obecenstvu co nejvíce přiblížit. Vystupoval například se stylizovaným „pirátským" šátkem na hlavě, nechal si postavit unikátní modré housle pro 21. století od nejlepšího současného houslaře Jana Špidlena.

Bez houslaře se žádný houslista neobejde. Houslař musí umět housle opravit, když například upadnou. „To se mi stalo dvakrát. Jednou jsem uklouzl na schodech z pódia a bylo to, jako kdyby mi vypadlo dítě. Velmi to bolí.“

Na modré housle má copyright. „To znamená, že je můžu mít jenom já. Minimálně v Evropě je to tak, že by je nikdo jiný mít neměl.“

Čtěte také

Pavel Šporcl: Za šátek jsem se nikdy neschovával. Hlavně jsem chtěl hrát dobře, a až pak mít šátek

Pavel Šporcl byl médii označován jako talent, který se rodí jednou za sto let. „Kladná kritika je jedna věc a hezké titulky a články mi pomáhaly ukázat, že klasická hudba je krásná a že ji může hrát i mladý ztřeštěný kluk. Volil jsem i trochu netradiční repertoár, čerpal jsem například v popových sférách - právě proto, aby se lidé klasické hudby nebáli. Druhá věc je práce, která za tím musí být. Když o vás někdo ze začátku hezky píše a vy byste nic nedělali, rychle můžete spadnout.“

Koncertuje po celém světě. Hrál v Japonsku, ve slavné Carnegie Hall, v Disney Hall v Los Angeles. „Nikdy mi nešlo o to, jak slavná je to síň, ale podat co nejlepší výkon. I když jsem v covidu hrál z obýváku, dával jsem do toho stejnou energii jako v Carnegie Hall. Nejdůležitější je udělat lidem radost.“

Lada Klokočníková a Pavel Šporcl v rozhlasové kavárně v Hradci Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celý rozhovor Pavla Šporcla s Ladou Klokočníkovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.