Naše tři dcery mají také umělecké geny. Matfyz studovat nebudou, směje se Bára Šporclová Kodetová

1. září 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Bára Šporclová Kodetová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové
0:00
/
0:00

Milá a půvabná herečka ze slavného hereckého rodu a z muzikantské rodiny Bára Šporclová Kodetová má v Hradci Králové pracovní povinnosti a tak se zastavila i ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové.

Bára Kodetová

Barbora Šporclová Kodetová

je dcerou herce Jiřího Kodeta a Soni Kodetové, prapravnučka slavného českého herce Vendelína Budila, vnučka české herečky Jiřiny Steimarové a sochaře Jana Kodeta, pravnučka herce Jiřího Steimara a sochaře, malíře a grafika Emanuela Juliana Kodeta, členka poslední herecké generace ze slavné české umělecké rodinné dynastie Steimarů a Kodetů.

Jak se máte na konci prázdnin?
Mám se dobře. Myslím, že by mohlo být hůř a doufám, že nebude hůř. Doufám, že se budeme mít dobře, budeme moci pracovat a že nás čeká krásný podzim a ne nějaká hrůza jako loni.

Užila jste si letošní léto?
Užila, my jsme po dvou letech vyrazili za hranice na pár dní do Rakouska, do Alp. A tam to bylo moc krásné.

Táta nechtěl, abych dělala herectví. Myslel to dobře, jenže když dítěti rozmlouváte něco, po čem touží, tak to naopak vzbudí větší zájem.
Bára Šporclová Kodetová, herečka

Někde jsem četl, že teď máte v poslední době možná nejlepší životní pocit jaký jste kdy měla. Je to pravda?
Musím říci, že ano. Co se týče pracovního i soukromého života. Myslím, že jsem vykročila do té další padesátky docela dobře.

Čtěte také

Prý za to může i prodej mlýna, který jste měli s manželem Pavlem Šporclem, ale bylo to velké břemeno.
Ano, snažili jsme těch břemen zbavit a jsem za to moc ráda. Díky tomu mi ubyly povinnosti a starosti o rodinu, mohla jsem se začít víc věnovat sama sobě. Věřím, že to bylo správné rozhodnutí a že to bylo načase. Přestěhovali jsme se do Říčan kousíček od Prahy, není to daleko.

Mně se moc líbí v Říčanech, že tam jsou ulice pojmenované po hudebních skladatelích.
Víte, ono to je vždy tak, že můj manžel Pavel Šporcl něco vymyslí a já to pak celé zařídím a seženu. Mlýn jsem sehnala, byt jsem sehnala, teď jsem sehnala i dům. Měli jsme na výběr z více možností, jeden dům byl v Mozartově ulici a další v Kubelíkově ulici. Na ostatní už jsme se ani nešli podívat. A nakonec jsme v Kubelíkově už zůstali.

Čtěte také

Kde jinde samozřejmě může houslový virtuos bydlet. Vy máte tři dcery, mají také umělecké vlohy a geny po vás, po rodičích?
Mají. Matfyz u nás opravdu nikdo studovat nebude. Moje nejstarší dcera je velmi výtvarně nadaná, půvabná dívka. Teď bude studovat vysokou školu animace, vystudovala bytový design na střední škole a opravdu maluje krásně. Prostřední Violetka, ta je hodně po Pavlovi, hraje na housličky, bude se připravovat na zkoušky na konzervatoř. Nevím, jestli se úplně vydá na sólovou dráhou a bude chtít jít do konfrontace s tatínkem, ale nicméně ona by byla famózní koncertní hráč. Komorní hudbu by hrála skvěle, byla by skvělá pedagožka a také krásně zpívá. A nejmladší Sofie, to je velký drak, velký talent a osobnost, tam uvidíme, jak se vyprofiluje. Zatím osciluje mezi zpěvačkou, herečkou a něčím naprosto nespecifickým, tak uvidíme.

Ta je možná po vašem tatínkovi, ne? Jaký byl Jiří Kodet? Všichni ho známe z Pelíšků.
Ano, ta je hodně po mém tátovi. Takže znáte, jaký Jiří Kodet byl. Byl to velmi vzdělaný člověk, ale v těch Pelíškách vlastně všechno je. Neříkám, že je to zcela autobiografické, ale hodně vycházel ze sebe.

Bára Šporclová Kodetová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Rozmlouval vám herectví?
On nechtěl, abych dělala herectví, a měl pravdu, je to velmi těžká disciplína. Jenže víte jak to je, když dítěti něco rozmlouváte, po čem touží. Tak to naopak vzbudí větší zájem. Já jsem také člověk, který je hrdý a má své názory a nenechá si do věcí moc mluvit. Tedy táta to myslel dobře, ale nepovedlo se mu to.

Ovšem Bára Šporclová Kodetová není jen herečka, ale teď i zpěvačka. Při písničce Skřipky vás manžel Pavel Šporcl doprovodil a to je vlastně pocta Haně Hegerové.
Když paní Hana Hegerová zemřela, tak nám studio nabídlo, jestli bychom nenatočili Lásku prokletou, a mě napadly Skřipky, že bych je k tomu přidala. S Láskou, na té ještě pracujeme, ale ty Skřipky, u těch jsem i trošku změnila text, píseň se manželovi moc líbila a na dvě zkoušky jsme to dali dohromady. Myslím, že se nám to docela povedlo. Byla to veliká radost.

Čtěte také

Jak to vůbec bylo se zpíváním u vás?
Pro mě je to novinka. Já jsem opravdu vůbec netušila, že bych mohla zpívat, nicméně to beru jako další výrazový prostředek a takovou prodlouženou ruku svého herectví. Je pravda, že ve zpěvu jsem sama za sebe a to mi dělá radost. I když zpívám převzaté věci, tak pořád do toho dávám nějaký svůj osobní vklad, emoce a pocity. Začala jsem zpívat díky naší přední sopranistce Janě Šrejmě Kačírkové, která byla hostem na Pavlově turné a slyšela mě pobrukovat si v šatně. A řekla mi, že zpívám. Pozvala mě k sobě, udělaly jsme pár cvičení, naporoučela mi, co mám dělat, já jsem jí poslala nějaké svoje domácí nahrávky a začaly jsme pracovat. Našla jsem si kantory na zpěv a stále poctivě trénuji. Mám nějaký základ z konzervatoře, samozřejmě i herectví, co se týče dechu a další věcí, takže nějakou průpravu mám. A mám velký respekt vůči všem zpěvákům, protože hlas je velmi křehký nástroj, musí se trénovat a jakákoliv nemoc, jakákoliv rýma ovlivňuje váš výkon. Je to disciplína velmi náročná.

Je to jiný pocit stát na jevišti jako zpěvačka nebo jako herečka?
Jako zpěvačka mám větší trému. Mám velkou odpovědnost, což na divadle, na jevišti, když hraji nějakou postavu, nemám. Ale když tam stojím sama za sebe, tak je to úplně jiná perspektiva.

Čtěte také

Jakou muziku máte ráda?
Když jsme zmínili Hanu Hegerovou, to byl kdysi dávno můj začátek. Ale já mám ráda od jazzu až po klasiku úplně všechno. Zkouším zpívat i nějaké klasické věci a studuji i klasický zpěv jako obor. Ovšem jazz úplně miluji, teď poslouchám Dianu Krall. Mimochodem, já jsem pojmenovaná po Barbře Streisand. Můj otec miloval Barbru a já jsem se tak měla i jmenovat, ale za komunistů to neprošlo, takže mně pojmenovali Barbara. Přišlo to takové tvrdé, tak jsem si dala Barboru, ale v podstatě jsem měl být Barbra.

Co vaše nejbližší plány, uvidíme vás ve filmu, v televizi, v seriálech?
Od 5. září, což dostanu tak trošku k narozeninám, každou neděli bude vysílán nový seriál České televize s názvem Ochránce, který je velmi zajímavý. Je to seriál ze školského prostředí a jde o přepracované příběhy podle skutečných událostí, které se ve školství odehrály. Dělala první a šestý díl na novinářské projekci a musím říct, že mě to velmi zasáhlo. Takže to všem doporučuji. Mám to štěstí, že tam hraji průchozí postavu, takže se tam občas objevuji.

Jakub Schmidt a Bára Šporclová Kodetová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor s herečkou i zpěvačkou Bárou Šporclovou Kodetovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související