Patnáctinásobný mistr světa pověsil už travní lyže na hřebík a učí děti v Deštném lyžovat na sněhu

8 fotografií

Kdy jste si byl naposledy zalyžovat? Teď v tom v těch vedrech, která panují v posledních dnech?
Abych řekl upřímně, naposledy jsme lyžoval v zimě, protože na travních lyžích jsem ukončil kariéru definitivně loni v září.

Už si tedy nepůjdete zalyžovat na travních lyží, když je to vaše životní vášeň?
Všechny travní lyže jsem prodal, aby mě to nelákalo.

Jan Němec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Opravdu jste tedy takříkajíc pověsil travní lyže úplně na hřebík?
Ano, v zájmu svého zdraví. Protože moje kariéra byla moc dlouhá. Lyžování to bylo vždy mým životním stylem, táta mi ho ukázal. V zimě jsem na lyžích závodil od svých necelých pěti let. Na travních lyžích v létě potom od 14 let. Pocházím z Brna, mým domácím kopcem bylo Předklášteří u Tišnova. A tam bych chtěl i posluchače pozvat, zítra a pozítří se tam konají dva slalomy Světového poháru na travních lyžích.

I na trávě máme při Super-G rychlost přes 90 km v hodině. Ale na těch krátkých lyžích, které mají maximálně metr deset, to bohatě stačí.
Jan Němec, travní lyžař

Tedy táta vás poprvé postavil na lyže.
Ano, táta byl závodník na lyžích a mě na lyže postavil asi v roce a tři čtvrtě, když jsem sotva chodil. A bylo to na travní lyže, protože tenkrát v roce 1990 bylo málo sněhu, byly holomrazy a v té době u nás ještě nebylo tolik sněhových děl. Dnes by se tomu skiareály zasmály a vyrobily si plno sněhu, ale tenkrát to nešlo. A my měli hlad po lyžování. Táta to viděl před zimou v televizi a koupil travní lyže pro mě a pro sestru.

Čtěte také

Pumpky, kulich nebo bekovka, kožené boty, dámy v kloboučku a šatech. Krása lyžování na „jasankách“

Jak jste vnímal rozdíl mezi lyžováním klasicky na sněhu a když jste se poprvé postavil na travní lyže?
Rozdíl to byl, ale zkrátka a dobře jsem neměl na výběr. Okamžitě jsem do vlétnul do slalomu a šlo to.

Travní lyže, to jsou v podstatě takové pásy na nohách.
Ano, je to podobný princip jako u tanku. Základem je vázání a dřevěné jádro. Na tom dřevu je upnutá nekonečná lišta, která prochází vázáním, a po té liště projíždí určitý počet vozíčků, které jsou spojeny pásem. A vše je zakryto v igelitu. A ten igelit tam drží tím, že je přiložen takovými krytkami, neboli hranami, my tomu říkáme žabky. Tyto krytky slouží jako hrany lyží v zimě.

Dá se normálně zabrzdit hranou?
Dá se zabrzdit, ale ne smykem. Zkrátka to je travní lyžování, jde to, ale je to nebezpečné.

Vy jste v současné době učitel v Deštném v Orlických horách?
Ano, učím na Základní sportovní škole v Deštném, je to výborná škola. Děti u nás na vesnici a v okolí jsou výborné. A máme zdarma přístup do tamního skiareálu. A tam se já tedy ještě pohybuji na lyžích. Protože mé tělo je po těch všech pádech velice bolavé a jako učitel tělocviku tam s dětmi chodím lyžovat. Je to jedna z mála příležitostí, kde se na lyže dostanu.

Čtěte také

V zimě na monoski, v létě na golfu. Když se člověk po úrazu zastaví, musí to znovu rozjet dál

Co všechno se vám na travních lyžích přihodilo? Pády jsou tvrdší na trávě než na sněhu?
To bych snad ani neřekl, k těm pádům a úrazům dochází stejně jako při závodech v zimě. I na trávě dosahujeme při Super-G rychlost i přes 90 km v hodině, ale na těch krátkých lyžích, které mají maximálně metr deset, to bohatě stačí. A ten trávník samozřejmě není golfové hřiště, protože ta krátká tráva by klouzala. Není to tak udržované, tedy dochází při jízdě k velkým vibracím. V závodní formě je travní lyžování velice extrémní zážitek.

Pojďme zavzpomínat na naše největší úspěchy. 15 titulů mistrů světa. Bylo jich původně 14 ve vaší aktivní kariéře. Travní lyže jste potom na chvíli odložil a pak jste se zničehonic vrátil, zastesklo se vám?
Motivací pro mne bylo v loňském roce mistrovství světa, které se po 14 letech opět konalo v České republice, naposledy u nás v roce 2007 v Olešnici v Orlických horách. A loni bylo mistrovství světa ve Štítné nad Vláří na moravskoslovenském pomezí. To byla moje velká motivace. Říkal jsem si, že bych to ještě jednou zkusil. Zariskoval jsem a v Super-G to vyšlo k překvapení všech odborníků, soupeřů i mne samotného. Prostě jsem se do toho trefil.

Jakub Schmidt a Jan Němec ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Už tedy zůstávají jen zimní lyže?
Trénuji děti v zimě na lyžích v alpských disciplínách, lyžování jsem úplně neopustil. A také se věnuji samozřejmě žákům naší školy.

Patnáctinásobný mistr světa v travním lyžování a držitel devíti křišťálových glóbů za celkové prvenství ve Světovém poháru Jan Němec byl dnes naším hostem.