Nejhustší je, že jsem inspiroval lidi. Kvůli mně začali lyžovat, říká světový freeskier Daniel Hanka

Můžete vysvětlit, jakému lyžování se to věnujete?
Tento typ lyžování se dá popsat jako akrobatické lyžování a oficiálně se to jmenuje freeskiing. Od normálního lyžování nebo akrobatického lyžování, které dělá třeba Aleš Valenta, se to liší tím, že my máme zvedlé i patky na lyžích, což nám dává možnost jezdit i pozadu.

Daniel Hanka je profesionální freeski jezdec a jedním z mála Čechů, který dokázal celosvětově uspět v oblasti extrémních sportů a v podstatě se živit svým koníčkem. Založil projekt Cruise'n'Roll - evropský freeski videoblog okořeněný rock'n'rollem a pořádnou americkou V8 károu! Přibral k sobě kameramana a společně začali natáčet videoblogy.

To znamená, že nemáte nahoru jen špičky na lyžích, ale i zadní konce?
Přesně tak. Proto prvky, které potom děláme, můžeme provádět i při jízdě pozadu, což nám dává větší škálu možností. A další obrovský rozdíl v porovnání například právě s Alešem Valentou je, že ve vzduchu chytáme rukama lyže, což opět vytváří úplně novou škálu triků. A triky, takzvané greby, se pak liší obtížností, tím pádem potenciálně i bodovým ohodnocením při nějaké soutěži.

Lidi nějakým způsobem motivuje to, co dělám. Že můžu hmatatelně ovlivnit něčí život, to je pro mě absolutně neuvěřitelné.
Daniel Hanka, freeskier

Jak vůbec vznikl tento styl akrobatického lyžování?
Vzniklo to v Severní Americe někdy v 60. či 70. letech minulého století. Na sjezdovce byly boule a lidé se měli dostat dolů jakýmkoliv způsobem. Kdo měl tu jízdu úplnější nejšílenější, tak vyhrál. A bylo úplně jedno, jestli spadnul nebo jak se dostal dolů. Kdo měl nejlepší jízdu, tak prostě vyhrál. Z toho pak volným způsobem vznikly závody v boulích, které všichni známe, protože se jezdí i na olympiádě. Tam už akrobatická složka lyžování je, protože lidé jedou přes boule, mají po cestě dva skoky a musí se dostat do cíle. Je hodnocený jak čas, tak styl jízdy. Ovšem v těch boulích je to v uvozovkách takový zkostnatělý sport, protože ta pravidla tam jsou dost tvrdá.

Pravidla tu jízdu svazují.
Američané prostě koukali na snowboardisty, jaké dělají kousky mimo sjezdovku a chtěli, aby to bylo i na lyžích volnější. Právě tito boulaři se vzbouřili, vykašlali se na boule a šli za snowboardisty mimo sjezdovky, kde si začali stavět různé skoky. Začali dělat různé triky a akrobacii a z toho vznik potom freestyle.

Jak jste se k tomu dostal vy? Jezdil jste do Krkonoš i do Orlických hor?
Vyrůstal jsem v Deštném v Orlických horách a mám to jako takový druhý domov. Tam začala celá moje kariéra, takže tam moc rád jezdím stále. A dostal jsem se k tomu tak, že můj táta byl závodní lyžař, tahal mě na hory odmala. Vždy jsem inklinoval k různým freestylovým disciplínám, jezdil jsem i na bruslích ve skateparku.

Čtěte také

Ikona snowboardingu Martin Černík: Při jízdě z kopce dolů zažíváte svobodu. Můžete si s prknem hrát

Tady v Hradci Králové?
Ano, vyrůstal jsme ještě v Šimkových sadech, když tam ještě skatepark nebyl a byly tam jen různě poházené překážky, co tam někdo postavil. Bylo mi nějakých 6 nebo 7 let. Přirozeně mi šlo na všem hned jezdit, vždy jsem se všechno hned naučil a pak jsem si říkal, tak co dál. Na bruslích jezdit umím, takže už to je nuda. Hledal jsem, jakým způsobem to rozvíjet a zjistil jsem, že právě volný styl, freestyle, byla cesta.

Jak tam dostat adrenalin?
Je to tak. A na lyžích to bylo úplně stejné, naučil jsem se lyžovat, nepadal jsem, sjel jsem sjezdovku a říkal jsem si: tak co dál? A došlo mi, že je to podobné bruslím i skateparku a že by to šlo spojit. Začal jsem postupně objevovat, že tento sport existuje, že má obrovskou komunitu ve světě, a už to bylo jasné.

Čtěte také

Historické lyžování na jasankách je vášeň, zábava, návrat v čase i přehlídka úžasných garderob

Co vás ještě kromě lyžování baví?
Moc mě baví stará americká auta a hraní na kytaru.

Muzika vás provází i při lyžování? Pouštíte si muziku do sluchátek?
S muzikou mám docela velký vztah ve svém životě. Když třeba někde něco natáčím a potřebuji se hodně nahecovat, tak si pustím Black Sabbath nebo Motörhead a najednou jsem připravený na všechno. Pro mě hudba funguje jako motivační prostředek.

Kdy jste začal cítit, že vám to opravdu jde a obstojíte v té velké konkurenci?
Byl jsem pozvaný do Francie na závod ve Val d'Isere a tam se sešla komplet celá světová špička, taková smetánka freeskiingu. A já skončil třetí. Tak to jsem si říkal wow!

Čtěte také

Standa Henych, legenda běžeckého lyžování, nedá dopustit na hašlerky. A teď pořádá lízátkové závody

Co patří mezi vaše největší úspěchy v závodní kariéře?
Nejsem moc závodní jezdec, i když jsem jezdil za reprezentaci a světové poháry. Pak se připletlo do cesty zranění, zlomil jsem si hloupě rameno, takže tím to pro mě skončilo. Můj největší úspěch je, že se tím můžu živit, že jsem světově uznávaná lyžařská kapacita. Vystupuji v různých celovečerních lyžařských filmech a co je podle mě úplně nejhustší, píší mi lidé, že jsem pro ně inspirace, že kvůli mně začali lyžovat. Lidi nějakým způsobem motivuje to, co dělám. Že můžu hmatatelně ovlivnit něčí život, to je pro mě absolutně neuvěřitelné.

Je to určitě velký adrenalin a dobrodružství. Vy to máte doslova vepsané ve tváři, jizva je také z tohoto sportu?
Vypla mi na dopadu lyže a pořezala kompletně celý obličej. Bradu, tvář i ret jsem měl úplně skrz, to bylo docela nebezpečné, ale naštěstí to dobře dopadlo, mám jen jizvu.

Daniel Hanka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Příští týden chystáte něco v Deštném v Orlických horách. Co to bude?
Pořádám tam v uvozovkách závod, zvu své kamarády z celého světa, lyžařskou špičku, do speciálně připraveného snowparku v Deštném. 19. března bude den pro veřejnost, kdy bych strašně rád chtěl podpořit scénu a komunitu právě v Čechách. Chtěl bych dát lidem možnost, aby potkali úžasné světové sportovce, olympioniky, medailisty z X Games, což je takový nejprestižnější závod v extrémních sportech. Bude možnost si zajezdit a pokecat s těmito světovými profesionály. Odpoledne by měl být koncert, takže příjemný celý den, jaký jen tak nezažijete. Přijeďte na Josefa do Deštného v Orlických horách, budu se na vás těšit.

Celý rozhovor Jakuba Schmidta s Danilem Hankou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.