Ikona snowboardingu Martin Černík: Při jízdě z kopce dolů zažíváte svobodu. Můžete si s prknem hrát

25. leden 2022

Zimní olympijské hry 2022 se budou konat v čínském Pekingu. Slavnostní zahájení proběhne 4. února. A my si dnes budeme povídat o snowboardingu, protože naším hostem je ikona tohoto sportu, první český profesionál a první český reprezentant ve snowboardingu na olympiádě Martin Černík.

Vy jste Hradečák. Narodil jste se v Hradci Králové?
Narodil jsem se v Hořicích, ale v Hradci jsem v podstatě prožil většinu svého života. Kromě těch let, kdy jsem cestoval za sněhem nebo za vlnami. A musím říct, že se mi tady pořád líbí a asi tady budu ještě chvilku bydlet. Viděl jsem svět, ale zůstal jsem v Hradci.

Martin Černík ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Martin Černík začínal se snowboardingem v Peci pod Sněžkou a během několika let se vypracoval do reprezentace ČR a začal jezdit vrcholné světové závody. Během kariéry se začal věnovat koučingu, vzdělávcím projektům a pořádání mezinárodního snowboardového eventu SNOWJAM. Po ukončení závodní kariéry působí jako manažer v asociaci Czech Snowboarding, trenér reprezentace ČR ve freestyle snowboardingu a organizátor  snowboardových soutěží.

To jste možná lyžoval tady na Rozárce v Hradci Králové? Což je zdejší kopec, kde byl i umělý povrch.
Pamatuji si, že jsme tam spíš sáňkovali. Ale jako dítě si pamatuji i ten umělý povrch a samozřejmě se mi líbí nápad z poslední doby, že by se to nějakým způsobem oživilo a udělalo se tam třeba tréninkové centrum, aby si děcka mohla v místě bydliště lyžování nebo snowboarding vyzkoušet a naučit se základy. Uvidíme, jestli se to povede.

Zima je krásná, máme před sebou dva měsíce sněhu, tak neváhejte a vyražte s prknem na hory. Budeme se na vás těšit.
Martin Černík, trenér reprezentantů ve snowboardingu

Kde jste začínal na prkně? Protože tenkrát nebylo úplně běžné, postavit se na snowboard.
Začínal jsem na prknech, která se vyráběla tady v Hradci Králové, jmenovalo se to Frople. A poprvé jsem se na prkno postavil v Deštném v Orlických horách, potom v Říčkách a pak už jsem jezdil do Krkonoš, do Pece pod Sněžkou a do Špindlu. Následně jsem začal objevovat svět, jezdil na světové závody. 20 let jsem se potuloval po horách.

Prkno vás začalo hned bavit oproti lyžování?
Na prkno jsem přecházel spíš jako na zimní alternativu skateboardingu než jako aktivní lyžař. A bavilo mě to okamžitě, protože v létě jsme skejtovali a v zimě snowboardovali.

Čtěte také

A postupně jste se propracoval až na olympiádu.
Vše šlo přirozeně, nenásilně i neočekávaně. Když jsme začali snowboardovat, tak jsme byli parta nadšenců, kteří prostě jezdili s prkny na hory a zkoušeli nějaké triky. Pak jsme začali jezdit nějaké české závody, který v Peci pod Sněžkou byly první rampové závody. A jak se tento sport rozvíjel, tak to dostávalo větší strukturu a systém, začali jsme jezdit na světový pohár. Na olympiádu se prkno dostalo až v roce 1998. Když jsme začínali, tak nikoho ani nenapadlo, že se někdy ocitne na olympiádě. Takže to byl takový příjemný bonus. Startoval jsem na olympiádě v Turíně v roce 2006.

Jste tedy první Čech, který nás reprezentoval na olympiádě?
V roce 2006 to byli první snowboardisté. A já jsem byl první ve freestylu, kdo startoval, hned první snowboardový den, který jsem odjel. Nicméně na té olympiádě startovali další i ve snowboardcrossu a v paralelních disciplínách. Takže jsme tam byli zástupci všech disciplín, stejně, jako to bude letos.

Jak vzpomínáte na olympijskou atmosféru? Byl to vás sportovní vrchol?
V roce 2006 už za sebou měl spoustu velkých mezinárodních soutěží po celém světě, kde bylo i třeba 50 000 diváků, takže jsem byl na atmosféru velkých soutěží zvyklý. Ovšem co bylo u olympiády jiné, to byl mediální zásah, opravdu globální, široký zásah. Olympiádu sledují malé děti, babičky i dědečkové. Takže se mi ozvali třeba i spolužáci ze základní školy nebo lidé, o kterých jsem dlouho neslyšel. Napsali, že mi drží palce, takže to bylo určitě příjemné, protože ta akce je opravdu největší na světě.

Na olympiádu v Pekingu pojede i Šárka Pančochová, vaše svěřenkyně. Už se chystáte? A vy také poletíte do Číny?
Už se samozřejmě chystáme, trénink probíhá úplně skvěle. Šárka se právě vrací z USA do Čech, abychom podstoupili poslední testování, tři nebo čtyři testy, a splnili všechny podmínky nutné pro odlet. A těch je opravdu hodně. V neděli bychom měli společně i s druhým trenérem nastoupit do letadla a odletět do Číny, protože slopestyle je na programu hned na začátku olympiády. Těšíme se na to, Šárka totiž pojede všechny tři disciplíny, takže tam těch 16 dní budeme mít pořád co dělat.

Čtěte také

Ovšem vám možná ani tolik nejde o medaile, protože snowboard je především životní styl, dá se to tak říci? Je to něco jiného než vrcholová sportovní kariéra v jiných sportech?
Musím říct, že snowboarding jako sport je opravdu životní styl. Důležitý je pocit, který člověk má, když si to nazuje a jede z kopce dolů. Svoboda, že si může dělat, co chce, může si s tím prknem hrát. A to mě baví pořád. V podstatě mám 30. sezónu a pořád mě ten sport baví. A to je nejdůležitější, víc než jestli je člověk jednou první a podruhé třetí. Samozřejmě, když se závodí, tak se snažíte vyhrát, odjet svoji nejlepší jízdu, a když se to povede, tak je to skvělé. Ale když se to nepovede, tak se jede dál. Závodů je spousta a nic nekončí, když se to jednou nepovede.

Jaké máme podle vás šance na olympiádě v Pekingu? Jak je na tom Šárka?
Myslím si, že Šárka má šanci umístit se ve slopestylu, protože to je taková kombinace rampy a dalších prvků nebo triků na zábradlí. Tam by mohla zajet, pokud jí bude sedět trať a povede se jí čistá jízda, mohla by se umístit v první desítce, tak uvidíme. Samozřejmě konkurence je ohromná a tento sport se posunuje stále dopředu, triky jsou náročnější, jsou tam mladší jezdci, takže to není úplně jednoduché. Úspěch už je, že pojede svoji čtvrtou olympiádu, což je úplně fantastické. Navíc jako jediná snowboardistka ve všech třech disciplínách. Věříme, by třeba štěstí teď mohlo být naší straně.

Mají o tento sport děti a mládež? Protože vy pořádáte spoustu zajímavých akcí, kde chcete právě děcka přitáhnout k prknu.
Už 10 let pořádáme pod hlavičkou Czechsnowboarding.cz soutěže pro děti, juniory a dospělé. V posledních letech jsou to zejména soutěže pro děti od 6 let do 14 let. Letos máme 7 závodů, kam může přijet každý, závody jsou udělané tak, aby byly bezpečné, překážky nejsou velké, aby si děti mohly tento sport vyzkoušet. A právě z nich se potom profilují nadějní junioři a dospělí, kteří se dostávají na světové poháry. Například jeden z nich, mladý kluk Kuba Hroneš, dnes jezdí jako jediný Čech světový pohár, skáče tam trojitá salta přes hlavu a vypadá to, že je další, kdo by mohl jet na příští olympiádu.

Snow Jam je velká akce, kterou pořádáte pravidelně každý rok ve Špindlerově Mlýně.
Kromě českých závodů děláme Světový pohár Snow jam, který má být letos 18. a 19. března ve Špindlerově Mlýně. Tam by měli přijet ti nejlepší světoví snowboardisté a ve slopestylové trati právě předvést ten nejlepší snowboarding. Doufám, že nám to všechno vyjde, protože jsme tuto akci už dvakrát kvůli covidu rušili. Je strašně těžké to zorganizovat, ale věříme, že to letos dopadne.

Budeme vám samozřejmě držet palce a budeme vás sledovat i na olympiádě.
Já se budu těšit na některé posluchače, které třeba tento rozhovor motivoval k tomu, aby si vzali snowboard a vyrazili na hory. Nebo třeba do olympijského parku v Brně, kde také bude možnost si snowboarding vyzkoušet. Zima je krásná, máme před sebou dva měsíce sněhu, tak neváhejte a vyražte na hory. Budeme se na vás těšit.

Celý rozhovor se snowboardistou Martinem Černíkem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související