Ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové to bude dnes o lyžování, ale nikoliv o tom současném, nýbrž o historickém. Naším hostem je Michal Martinek, který nás přišel pozvat na Mistrovství ČR v historickém lyžování, jehož 8. ročník se uskuteční v sobotu 19. ledna v Olešnici v Orlických horách.
Tady v Hradci Králové to se sněhem moc slavné není. Jak to vypadá u vás na horách v Olešnici? Tam je asi sněhu dostatek.
Tam je sněhu skoro bych řekl i nadbytek. V tuto chvíli tam jsou úplně úžasné podmínky. Jen doufám, že to vydrží i do soboty 19. ledna. Že se v sobotu ráno probudíme do tohoto počasí.
Moc držíme palce, ať se to vydaří. Představme vaši akci. Jak to před těmi 8 roky vzniklo? Mistrovství České republiky v historickém lyžování, čí to byl nápad?
Víceméně to byl nápad našich přátel z Rakouska, kteří nás vyhecovali, abychom uspořádali nějaký závod tady u nás v nížině, jak oni říkají. Takže jsme se nenechali zahanbit, vznikl první ročník, na který přijela hojná účast. A od té doby už se z toho stala taková milá povinnost.
Díval jsem se na televizní reportáž z loňského ročníku a moc se mi líbilo, že závodníci skutečně jedou nejen na historických dřevěných lyžích, ale jsou k tomu i dobově oděni. Mají staré kalhoty, svetry, vysoké vlněné ponožky. To k tomu také patří, je to podmínka?
Je to podmínka startu. Myslím, že nikdo ze závodníků, který už na sebe navlékne staré boty a lyže si nenechá ujít to, aby nevytáhl i něco ze šatníku svých pradědů, dědů, babiček. Je to potom nádherná přehlídka úžasných garderob.
Přirostly mi k srdci jak Krkonoše, kde jsou kopečky ostřejší, tak Orlické hory, které jsou malé, ale naše. Úžasné jsou oboje.
Michal Martinek, organizátor Mistrovství ČR v historickém lyžování v Olešnici v Orlických horách
Co ty lyže? Asi není jednoduché se na tom naučit jezdit, ne? Protože to jsou opravdu jasanky, jak se říká.
Ano, jasanky, protože jsou převážně vyrobeny z jasanového dřeva. Určitě to není jednoduché na nich jezdit, protože nedrží, není tam žádné pevné vázání, který by vám drželo špičku i patu. Takže stabilita je na nich výrazně složitější. Ale pokud se na tom naučíte stát, tak pak získáte i super stabilitu na normálních klasických moderních lyžích.
Představíme vám novou knížku s názvem Deštné na historických fotografiích. Jak kniha vznikala, kdo se na ní podílel, jak je koncipovaná, jaké jsou příběhy lidí, kteří do ní přispěli? A chystají se další podobné nádherné knížky?
Jak dlouho vám trvalo, než jste se na jasankách naučil jezdit? Jaké to bylo, když jste se poprvé postavil na staré dřevěné lyže?
Jako když se znovu učíte lyžovat. Je to fantastické, na těch moderních lyžích člověk na sjezdovce ani neupadl, už to člověka na těch krátkých českých sjezdovkách ani nebavilo. Na tomhle jsme se váleli první dvě sezony každou chvíli. Takže nějaký čas to zabralo, než jsme se naučili. Myslím ty dvě sezony, než jsme se na tom naučili trošku kloudně lyžovat.
Ještě mi řekněte, kde všude už jste s jasankami, dřevěnými lyžemi, byl. Protože jsem slyšel, že jste byli lyžovat i ve světě, dokonce Elbrus jste na nich sjeli.
Je to tak. Nás to chytlo takovým způsobem, že na normálních lyžích už téměř ani nelyžuje. Používáme to i místo skialpů, takže jsme si na to udělali pásy. Ano, podařilo se mi vystoupit na Elbrus i ho sjet dolů. Byli jsme několikrát v Norsku, přešli jsme tam náhorní plošinu, byli jsme lyžovat i v Chamonix a na mnoha závodech v Alpách, kde jsme získali mnoho úspěchů. Máme dokonce i dva mistry světa tady u nás v České republice.
Takže ty soudobé lyže už opravdu vůbec skoro nenazujete?
Víceméně se na ně práší v koutě a vytahujeme je jen, když jsou takov ty přezmrzlé sjezdovky, na kterých se ty staré lyže bez hran neudrží.
Kolikrát jste byl už letos na lyžích? Myslím na těch starých.
Je to ostuda, ale letos jsem na nich stál jen jednou minulý víkend.
Možná takový trénink na ono mistrovství v sobotu, ne?
Spíš jsem trénoval vlastní dceru, která už se postavila také na jasanky. Vzhledem k přípravám na závody toho času moc nemám.
Náš host Michal Martinek, organizátor Mistrovství ČR v historickém lyžování, které bude v sobotu 19. ledna v Olešnici v Orlických horách, se tady u nás dívá z okna studia. Vám se líbí tento výhled na řeku Labe?
Výhled je tady pěkný, už tady jen chybí hory, aby na ně bylo také vidět.
Ano. Někdy jsou odtud vidět Krkonoše. Ne tedy Orlické hory, ale Krkonoše odsud vidět jsou, když je dobrá viditelnost.
Věřím a hned bych tam vyrazil.
Mimochodem, vy tedy máte nejraději Orlické hory, Krkonoše, nebo jako lyžař Alpy?
Mně to je vcelku jedno, přirostly mi k srdci jak Krkonoše, kde jsou kopečky trošku ostřejší, Obří důl a podobně, tak stejně tak mám rád Orlické hory, které jsou takové malé, ale naše. Kde člověk zná každý kout a může si tam i zaběžkovat. Takže úžasné jsou oboje.
V ambitu augustiniánského kláštera ve vrchlabském Krkonošském muzeu je až do 4. dubna 2010 otevřena zajímavá výstava nazvaná "Sáňky, rohačky, vlčky - z historie sáňkování v Krkonoších". Dozvíte se mnoho poučných informací o historii jednoho z nejrozšířenejších zimních dopravních prostředků - saní. Saně rohačky dříve sloužily pastýřům ke svážení sena nebo dřeva. Když horalé nesváželi seno, vozili turisty. S Eliškou Pilařovou a s historikem Jiřím Loudou nahlédněme do ambitu augustiniánského kláštera, kde nás čekají především vlčky a rejdovačky a také saně téměř zámecké.
A třeba tip pro naše posluchače, kteří chtěli vyjet někam do světa?
Já myslím, že je všude krásně. Já nejraději vyrážím na sever do Skandinávie, kde je příroda výrazně nedotčenější a je tam neuvěřitelně mnoho možností, které tady v naší střední Evropě nemáme. Tady je prostě moc lidí.
Takže Norsko?
Určitě, to je pro mě Mekka lyžování.
Odtamtud ostatně lyžování jako takové možná pochází. Jaké jsou počátky lyžování u nás v českých zemích? Kdo se postaral o to, že tady lyže máme?
První lyže snad přivezl kníže Harrach, který je rozdal mezi své hajné, co se starali o jeho lesy. Byl tady neúnavný propagátor nových sportů Josef Rössler, který ke svému jménu přidal pseudonym Ořovský. Ten je po právu veden jako zakladatel českého lyžování. Nechal si přivézt lyže z Norska a pořádal snad i první závody dokonce v Praze na Václaváku, jestli se nepletu.
Ano, to byl velký průkopník sport;. On snad k nám dovezl i první kajak. Takový Jára Cimrman, všeuměl.
Sportovní Jára Cimrman, ano. První závody, jestli se nepletu, byly v Orlických horách někdy v roce 1902 nebo 1904. Sešli se ti hajní a byl to takový běžecko-sjezdový závod. A my na to trošičku po 100 let navazujeme.
Lyže tedy nejdříve sloužily lidem, jako třeba těm hajným, aby se vůbec mohli na sněhu pohybovat. Aby se mohli třeba dostat za prací někam po těch horách. A pak asi jim to možná, to mě tak napadá, vzaly děti. A vylezly s lyžemi někam na kopec a začala to být zábava, ne?
Přesně tak. Ve Skandinávii, kde lyže potřebovali prakticky dennodenně minimálně půl roku, tak je měli hlavně kvůli práci, aby se někam dostali, aby mohli něco převést. Stejně tak to bylo i tady u nás. Ale nemyslím si, že ty závody vymyslely jen děti, ale i tatínkové, ve který zůstává to dítě co nejdéle.
Ovšem.
Tak prostě ve svém volném čase na těch lyžích trošku vyváděli něco jiného a vznikl z toho sport, který nemá v zimě obdoby.
Jaké to tedy bude v sobotu v Olešnici? Je to zábava? Je to recese? Nebo je Mistrovství ČR v historickém lyžování hlavně o sportovních výkonech a výsledcích?
Určitě to je především velká zábava, určitě to je recese. Ale ve chvíli, kdy stojíte na startu a jedete dolů, tak to je opravdu sportovní výkon. A 99 procent závodníků se snaží podat nejlepší výkon a docílit nejrychlešího času. Aby na těch lyžích nejen hezky vypadal, ale aby také ten výsledek nějaký byl. Pokud už se nedaří, tak se aspoň snaží o to, aby tam byl nejlepší držkopád, aby získal alespoň cenu za největší držkopád. Aby se lidé pobavili.
Čtěte takéJasanky - mezinárodní MČR v historickém lyžování
Zatleskali a zasmáli. Mimochodem disciplíny jsou jaké?
Jsou dvě hlavní disciplíny a to je paralelní slalom a jasan kros. V tom paralelním slalomu i v jasan krosu je tam jak sjezd, tak skok, a dokonce i běh, protože lyže mají volnou patu. Takže si opravdu každý závodník vyzkouší vše, co se lyžování týče.
Ještě jednou na závěr připomeňme, kde se to vše v sobotu odehraje?
Olešnice v Orlických horách, chata Juráška.
Připomněl za organizátory Michal Martinek. A my přejeme, ať se to hlavně všem líbí, ať si to krásně užijete. A ať se přijde do Olešnice podívat co nejvíc lyžařských fanoušků a milovníků lyží.
Děkuji moc a těším se na vás. Na shledanou.
Vše uvidíte v Polici nad Metují na výstavě "Zimní radovánky" ve staré škole Dřevěnce. Redaktorka Kristýna Štanderová se tam byla podívat s kurátorem Janem Tůmou a o...
Většina z nich v mládí aktivně závodila a nyní si prodlužují radost z lyžování účastí na závodech světové série Worldloppet po celém světě.
Krkonošská samota Rezek, bývala prvními evangelickými osadníky zvána Nový Jeruzalém.
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
