Optimální věk k otěhotnění je pro ženu 18 až 21 let. Naše populace směřující k mateřství ale stárne

V SANUSu se léčbě neplodnosti a asistované reprodukci věnujete už 30 let. Jak velký rozdíl to bude, když srovnáte počátky s tím, co je k dispozici v současné době?
Opravdu mohu potvrdit, že za těch 30 let se hodně posunuly metody a technologie umělého oplození a celého procesu kolem pacientek. Velmi technologicky postoupily laboratorní metody. Samozřejmě daleko kvalitnější jsou i preparáty, kterými připravujeme pacientky k odběrům.

Jiří Štěpán ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

A výchozí situace, se kterou musíte pracovat? Jaké jsou důvody, proč se nedaří ženám otěhotnět? A mění se nějak v čase? Často byl zmiňovaný věk, že se páry pokoušejí o dítě v pozdějším věku a to snižuje jejich šance.
Naše centrum využívají především páry, který se snaží minimálně aspoň rok o těhotenství. A potom jsou to páry, které se blíží k limitu, kde se na léčbě podílí pojišťovna. Snažíme se intenzivněji pomoci těmto párům. A složení pacientek se příliš nemění, protože hlavní problém dnešní společnosti je v tom, že populace, která se snaží o těhotenství, stárne.

Jestliže se vajíčka zamrazí, není určeno, jak dlouho by měla vydržet. Máme embrya, která jsou i po 12 či 15 letech použitelná.
MUDr. Jiří Štěpán, primář z Centra asistované reprodukce SANUS Hradec Králové

Optimální věk pro ženu k otěhotnění, kde by neměly nastat potíže, je někde mezi 18 a 21 lety. Takové pacientky samozřejmě také v centrech velmi výjimečně při nějakých patologických stavech máme, ale většina žen přichází spíše ve vyšším věku.

Čtěte také

MUDr. Schwarz a genetické testy v těhotenství: Prokazujeme přítomnost dědičné vlohy či míru rizika

Než ty páry přejdou přímo do naší léčby, tak se často snaží se svými ošetřujícími lékaři a gynekology nějakým způsobem prodělávat monitoring cyklu, eventuálně ovlivnit cyklus na vaječnících, sledování uvolňování vajíček a nějakým způsobem načasování, které je dost často velkým problémem.

Ovšem některé pacientky i přes snahu těch ošetřujících lékařů přijdou potom k nám. My se pak snažíme konzervativními přístupy pomoci pacientce už v tom období, než se pustíme do léčby metodami asistované reprodukce.

Odběr vajíček a jejich zmrazení a uschování do budoucna, až bude životní situace více těhotenství nakloněna. Tady se dostáváme také k problému darování vajíček. O jaký zákrok se jedná, když jde žena darovat vajíčka nebo si nechává odebrat vajíčka pro svoji potřebu?
Ta stimulace probíhá stejně jak u párů, u kterých se neplodnost řeší, tak i u žen, které darují vajíčka. Provede se několik ultrazvukových vyšetření, v průběhu nichž se provádí stimulace vaječníků tak, aby bylo daleko více vajíček připravených k odběru. A potom se v celkové anestezii vajíčka odeberou.

Při inseminaci poskytne partner spermie a my vybereme ty nejrychlejší a nejlepší. Pak je vložíme pacientce v optimálním čase do dělohy.
MUDr. Jiří Štěpán, primář z Centra asistované reprodukce SANUS Hradec Králové

Pak záleží na účelu, ke kterému byly vajíčka připraveny. V páru, který řeší neplodnost, se oplodní spermiemi partnera a za několik dní se zavedou zpátky. U darovaných vajíček samozřejmě potom záleží na těch příjemcích, ale ve své podstatě je ten proces stejný. Ale už anonymní.

Čtěte také

Od kdy se na ultrazvuku pozná těhotenství? Kolik vyšetření vás čeká? A je to bezpečné?

Jak dlouho vydrží vajíčka zamražená?
Jestliže se vajíčka zamrazí, není zatím určeno, jak dlouho by měla vydržet. Máme embrya, která také mrazíme a ta jsou i po 12 či 15 letech použitelná.

Když se páru nedaří otěhotnět, podaří se vždy zjistit příčinu, jestli je na straně partnera či partnerky?
Bohužel, ať se snažíme, jak se snažíme, asi u 40 procent párů nezjistíme přesnou příčinu. A potom přecházíme k tomu, že děláme diagnostiku, kterou s pacientkou konzultujeme. A když ani tam nic nenajdeme, musíme se uchýlit k tomu, že jdeme do léčby umělého oplození i bez známé příčiny.

Překvapilo mě, kolik je možností samotného umělého oplodnění.
Prvním krokem je monitoring cyklu, kde jde hlavně o načasování celé snahy. Druhá možnost je tzv. inseminace, kde partner poskytne své spermie a my vybereme ty nejrychlejší a nejlepší. Pak je vložíme pacientce v optimálním čase do dělohy. Tam se zvyšuje pravděpodobnost otěhotnění asi dvakrát až třikrát.

Čtěte také

Gravidita po čtyřicítce? Proč ne, znáte ale rizika těhotenství v pokročilejším věku?

Tyto inseminace jsou hrazené pojištěním do 49 let ženy a maximálně šestkrát. My ji většinou doporučujeme dvakrát až třikrát, protože to není pouze terapie, ale i diagnostika ohledně fungování vaječníků a sliznice. Po těch dvou či třech snahách si většinou s párem sedneme a řekneme si, jestli chceme jít dál cestou diagnostiky, tedy malých operačních výkonů, jako je diagnostická laparoskopie či hysteroskopie.

Některé páry chtějí jít spíše už do umělého oplození, kde se pravděpodobnost otěhotnění dnes pohybuje někde kolem 50 procent.

Co se pak děje v laboratořích a co tam všechno dokáží odborníci zjistit? Poslechněte si rozhovor Jany Kudyvejsové s MUDr. Jiřím Štěpánem, primářem z Centra asistované reprodukce SANUS Hradec Králové, který je k dispozici v našem audioarchivu.