Trávníkář Pokštefl a jeho podzimní rada: Hnojivo s vyšším obsahem draslíku posílí kořenový systém

Možná by se to zdálo úplně jednoduché. Nějaký úklid na zahradě, taková základní údržba, ale my se na to vrhneme dnes podrobněji, protože i trávník je potřeba nějakým způsobem ošetřit před zimou a zkrátka zazimovat. Kdy naposledy sekat? To je asi taková základní otázka.
Trávník sekáme, dokud roste. Může to být až do druhé poloviny listopadu. Ale už se mi také stalo, a ne úplně zřídka, že se sekalo i před Vánocemi. Protože pokud to počasí umožní a teploty jsou kolem 10 stupňů Celsia, tak trávník prostě roste a je dobré ho sekat na obvyklou výšku, na kterou jsme zvyklí.

Jaroslav Pokštefl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Je nějaký rozdíl mezi sekáním trávy v létě a na podzim?
Obecně ano, ale samozřejmě záleží na tom, jaký druh trávníku máme a pokud to rozdělujeme. Protože nemáme-li závlahu, tak v létě většinou sekáme na něco vyšší výšku trávníku tak, aby se nespálil a rychleji se nevysušoval. Ale pokud držíme třeba 3 až 4 cm celou sezónu, tak i poslední údržba by měla být na tuto výšku.

Trávník sekáme, dokud roste. Může to být klidně až do druhé poloviny listopadu, ale už jsem také sekal i před Vánocemi.
Jaroslav Pokštefl, odborník na trávníky

A co s posečenou trávou? Tu samozřejmě pečlivě sebereme, ale co s ní dál?
Trávu sbíráme při sekání vždy, obvykle ji zřejmě většina trávníkářů kompostuje nebo ji uskladňuje a potom odváží třeba na bioskládku nebo ji používá do kompostu. Tedy v tomto bych asi pokračoval. Není to o tom, že by se poslední posečená tráva likvidovala nějak jinak.

Čtěte také

Trávník potřebuje kvalitní podloží a „dýchat“. Pak dobře povede živiny i vlhkost a hluboko zakoření

Není výjimkou, že trávník roste i v zimě. Co se závlahou? Zalévat jen v létě?
Závlahový systém bychom měli samozřejmě s nástupem podzimu vypustit a vyfoukat vzduchem, takzvaně ho zazimovat, aby jej první mrazy nepoškodily. Obecně trávníky potřebují závlahu zejména v sušších obdobích, které ale mohou nastat i na podzim či v zimě. Ale je potřeba to vzít vždy s rozumem, nevystavovat se riziku, že mi zamrzne zavlažovací systém.

Zmiňme i další úpravy trávníku. Například vertikutace, k čemu je vlastně dobrá?
Vertikutace trávník oživí. Kdybychom to přirovnali například ke keřům, tak jarním střihem živé keře oživíte, protože jim dodáte potenciál růstu, řeknete jim tím střihem, aby rostly, aby odnožovali. A vertikutací, která lehce zasahuje i kořenový systém trávníku, mu vlastně sdělujete to samé, začni odnožovat a růst. Zároveň zbavujete zeminu starých usazenin, případně stařiny, to znamená staré uschlé trávy. Obecně je rozhodně vertikutace vhodná na jaře, případně s nástupem léta.

Vertikutace trávník oživí a dá mu pokyn, začni růst. Děláme ji spíše na jaře než na podzim, protože trávník se po ní musí vzpamatovat.
Jaroslav Pokštefl, odborník na trávníky

Pak to zase ještě dělíme podle druhů trávníků. Jsou trávníky, které potřebují vertikutaci častěji, klidně každé tři týdny. Ale pokud bych to vzal z pohledu hobby trávníkáře, tak je to jednou až dvakrát měsíčně. K vertikutaci na podzim jsem trošku skeptický, protože tím, že narušujeme kořenový systém, potřebujete, aby se trávník z vertikutace vzpamatoval.

Čtěte také

Radioporadna: Krásný trávník vyžaduje vaši péči i trpělivost, tvrdí František Hlubocký

A pokud jsou už teploty příliš nízké, tak on už příliš neroste a zase spíše tím narušením kořenového systému, případně zeminy, dáváme prostor, aby se tam uchytily plevely, nebo aby se trávník nezacelil.

Co je tedy zapotřebí udělat s trávníkem na podzim? Hrabeme listí stromů, uklízíme a uklízíme, zahradu zazimujeme. Je důležité udělat místo tomu trávníku a uklidit všechen nepořádek z povrchu?
Je to velmi důležité, protože veškeré napadané listí, případně jakékoliv předměty, trávník dusí a on by zahníval. Pokud bych vzal čistě listí, tak to by samozřejmě v průběhu zimy také prošlo nějakým rozkladem a hnilobou, která by trávník vlastně pálila a následně bychom měli v trávníku po zimě vypálené fleky.

A co tedy dělat se shrabaným listím?
Rozhodně kompostovat.

Vyčesávání je důležité v tom, že dokáže velmi důkladně trávník takzvaně vyčesat. Sebrat z něj veškeré stařiny a uschlou trávu.
Jaroslav Pokštefl, odborník na trávníky

Co takové vyčesávání? Přiblížili jsme vertikutaci, vyčesávání je něco jiného než hrabání?
Je to trošičku jiné v tom, že se tam používá malinko jiná technologie. Většina hobby vertikutátorů má takzvaně výměnné kazety, takže buď mám kazetu s artikutačními noži, nebo tam mám vyčesávací drátky, takové pružinky. To vyčesávání je velmi důležité v tom, že díky hustotě pružinek dokáže velmi důkladně trávník takzvaně vyčesat.

Čtěte také

Chcete mít krásný trávník? Musíte ho na jaře rozdýchat a dodat živiny!

To znamená sebrat z něj veškeré stařiny, uschlou trávu, případně plazivé trávy postaví a narovná, takže při dalším sekání se jich člověk zbaví. Vyčesávání se určitě nedílnou součástí péče a na rozdíl od vertikutace ji lze dělat častěji. Protože trávník nedostává takový zásah jako při vertikutaci. Tedy platí, čím hustější trávník, tím častěji provádíme vyčesávání.

Pokud bychom nestihli listí sklidit včas, dá se s tím pak ještě něco udělat?
V pozdně podzimním období, případně v zimě, už velmi těžko. Obecně bychom měli trávníky na podzim vyživovat hnojivem s vyšším obsahem draslíku tak, aby dostaly výživu kořeny a posílil se kořenový systém na období zimy.

Ale pokud si trávník poškodíme tím, že na něm necháme spadané listí, tak to zjistíme, až když odtaje sníh nebo prostě v pozdějším období zimy, až k jaru. A potom by případně přišly na přetřes úpravy a nějaké zacelování těch problematických míst.

Celou trávníkářskou radioporadnu s Jaroslavem Pokšteflem, odborníkem na trávníky, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.