Ondřej Krotil: „Zajímají mě nevyřešené případy napsané životem. Trošku fušuju policii do řemesla“
Badatele Ondřeje Krotila zajímají nevyřešené případy československé kriminality. Skutečné kauzy, které čekají na své objasnění a jejich pachatelé nikdy nebyli potrestáni. Ondřej Krotil nás přišel pozvat na křest své knihy s názvem Kriminalistické otazníky.
Vy jste od malička hltal detektivky?
Děti se tenkrát, mí vrstevníci, honily po venku a já jsem se vždy v neděli v poledne koukal na Dobrodružství kriminalistiky. A už mi to zůstalo.
Ale ve filmu vždy končí případ dopadením pachatele, viník je odhalen. Vy se ovšem zabýváte tím, co odhaleno nebylo.
Přesně tak, protože film je film, ale potom existuje také krutá realita, kdy pachatele nikdo nikdy nedopadl. Přestože se kolikrát ví, kdo to byl. Ale nebyla leckdy vůle případ dořešit. Takové causy mi přijdou o dost zajímavější.
Nevyřešených kriminálních případů z let 1945 až 1990 jsou plné archivy. Některé by nevymyslel ani nejlepší scenárista v Hollywoodu.
Ondřej Krotil, badatel, autor knihy Kriminalistické otazníky
Pořád musíte zkoumat, než něco zjistíte? Máte v sobě takové nutkání?
Některé případy, se kterými jsem se setkal, mi přijdou, že by ani nejlepší scenárista v Hollywoodu nevymyslel to, co jsme tady dělali a s čím jsem se setkal.
Ale vy nejste policista.
Nejsem policista, ale trošku jim do toho fušuju.
Čtěte také
Kolik takových neodhalených případů u nás je?
Strašně moc. Co se týče případů z let 1945 až 1990, tak jsou jich plné archivy. Mám tedy o zábavu postaráno. Když to velmi odlehčím.
Jaké případy vás nejvíc lákají?
Co se týče mé knihy, tak velice mě lákal dodnes nevyřešený případ Hřensko, kdy tři studenty údajně usmrtil kulový blesk. Bohužel dva ti kluci byli svázáni a jejich kamarádka byla pohřbena, ale dodnes je to uzavřeno jako nehoda kulovým bleskem. To je jeden z nejzajímavějších případů. A pak se mi podařila zajímavá věc, studoval jsem jeden případ a najednou jsem ve spisech uviděl další záležitost, která mě navedla úplně jiným směrem, a začala se mi doplňovat mozaika těch případů. Takže jsem to v knize využil, některé případy se prolínají.
Vaše činnost je badatelská, je to hodně o hledání ve spisech. Dostanete se do nich nebo je tam napsáno přísně tajné?
Ano, některé spisy jsou opravdu přísně tajné, ale už jsou naštěstí odtajněné. Takže spisy, které se nacházejí v archivu bezpečnostních složek, by měly být přístupné všem.
Titěrná, několikahodinová práce a čtete, čtete, čtete.
Někdy to nejde úplně dobře, ale do knihy jsem zběžně spočítal, že jsem se musel prokousat nějakými 8 000 nejrůznějšími písemnými pramene. Ale je to zajímavá práce, na jednu stranu je to fascinující, do knížky jsem se snažil promítnout i pocity, který jsem měl při psaní a hledání. Tedy je to trošku i autobiografie. Snažil jsem se čtenáře vtáhnout přímo do toho děje, jak jsem postupně odhaloval indicie.
Čtěte také
Je něco, co ještě nikdo neví a vy jste to objevil a teď jdete po stopě?
V případě pohřešovaných stopařek jsem se dostal zatím nejdál. Poslední hodnověrný svědek je viděl v oblasti Máchova jezera. Na trojnásobnou vraždu upozornil muž, jehož dal později zastřelit František Mrázek. V hrobce, kde měla být těla ukryta, se s rakvemi před nedávnem hýbalo, ale těla nakonec nebyla nalezena. Třetí obětí mohla Pavlína Braunová, známá folková zpěvačka, která se ztratila ve stejné době, jako obě pohřešované dívky. Není vyloučeno, že to má nějakou souvislost.
Já mám úplně husí kůži, jak to říkáte.
Bohužel je to tak. Já jsem už možná lehce otrlý, ale bohužel, je to tak. To napsal život.
Když něco odhalíte, tak to potom předáte policii nebo jaký je postup?
Co se týče knihy, tak jsem už zvažoval jedno trestní oznámení na neznámého pachatele. To bylo v případě oběšeného doktora Břeťanského. Tam jsou opravdu důkazy nasvědčující, že se jedná o vraždu. Ale ještě mám schůzky s právníky, jakým způsobem by se to koncipovalo. Ještě si to rozmyslím a možná do toho půjdu, protože v některých případech jsou důkazy nezvratné.
Jak se vám spí, Ondřeji?
Já odmalička trpím nespavostí. Ale zvládám to dobře. Chodím spát ve dvě ráno a vstávám kolem deváté. Snažím se pracovat na nejrůznějších věcech, třeba na marketingu nebo textuji weby.
Knihu je vaší prvotinou?
Ano, je to prvotina. Jsou to dva roky bádání s písemnými prameny a rok psaní. Těch případů je tam poměrně hodně, některé jsou i spojené a navzájem se prolínají. Takové dramatické čtení před spaním. Kdo má rád kriminálky a nevyřešené vraždy či záhady, kriminalistiku vůbec, tak se určitě dobře pobaví.
Podařilo se mi dostat do bytu Jana Masaryka a některé věci nesouhlasí. Nikdy jsem neviděl sebevraha, který by zhasl, než skočí z okna.
Ondřej Krotil, badatel, autor knihy Kriminalistické otazníky
Vy jste se věnoval i Janu Masarykovi. To je případ, který stále vzrušuje. Odborníci se ale nedokáží shodnout, co se vlastně stalo. Na co jste přišel vy?
Pravdou je, že tam žádná velká shoda nepanuje, nicméně se mi podařilo dostat do bytu Jana Masaryka a některé věci opravdu nesouhlasí. Já jsem třeba nikdy neviděl sebevraha, který by si zhasnul, než skočí z okna. Byla tam naprostá tma, jen na začátku koupelny bylo světlo. Člověk musel přejít ve tmě celou místnost, nemohl ani vystoupat na ten okenní parapet. Byl tam také poměrně úzký prostor u onoho okna.
Čtěte také
Takže se asi přikláníte ke skupině, která má se sebevraždou Jana Masaryka problém. Podařilo se vám něco dotáhnout do úspěšného konce, kdy byl případ po letech skutečně rozluštěn?
Určitě se to týká letadla, které se ztratilo v Podkrkonoší. To je poslední kapitola v mé knize. Letadlo havarovalo, uhořelo tam asi osm lidí a ještě se tam našlo také sedm kilogramů zlata. Ta nehoda je dnes odstraněna ze všech statistik, jako by se nikdy nestala. Všechny materiály z archivu mimo několika střípků také zmizely. Nakonec jsme zjistili osudy některých lidí a kam se to nalezené zlato potom ztratilo. Snad odešlo někam do Rumunska, to je jeden z případů, které se podařily.
To musí být krásný pocit.
Možná, ale stále jsme v linii, že jsou to bohužel smutné události. Ať se děje, co se děje, nesetkáme se prakticky s ničím veselým. Ale takto to prostě bylo a je dobré si připomínat, co se tady dělo a co není vyřešeno.
Vy byste rád uspořádal také křest knihy spojený s besedou, tak nás pozvěte.
Ve středu 7. října v 18:00 hodin je v Lomnici nad Popelkou v našem kině, mimo jiné nejmodernějším v České republice, křest. Určitě bude krátká beseda i autorské čtení. Já jsem naposledy četl snad na střední škole před spolužáky, tak uvidíme, jak to půjde.
Premiéra po letech, říká Ondřej Krotil, badatel, autor nové knihy Kriminalistické otazníky. Děkuji, že jste si na nás našel čas.
Já děkuji za pozvání. Na shledanou.
Související
-
Den na stopě s Českým rozhlasem Hradec Králové
V úterý 26. dubna jsme vás nechali nahlédnout do práce kriminalistů, vyzkoušeli jsme si, jestli bychom obstáli v policejních testech, probrali jsme některé východo...
-
Stará, zrezivělá, přesto stále funkční a SMRTÍCÍ... Ročně se u nás najde až 1800 výbušných předmětů
Dnes se společně podíváme na práci špičkových policejních pyrotechnických jednotek, které u nás fungují už celých 80 let. A připomeneme i prvorepublikové četníky.
-
Auta jako z Kobry 11! Policejní stíhačku teď potkáte i na východě Čech
Policie České republiky má k dispozici nové hybridní vozy značky BMW. Určená jsou hlavně k prevenci a dohledu nad provozem na vozovkách I. třídy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
