Stará, zrezivělá, přesto stále funkční a SMRTÍCÍ... Ročně se u nás najde až 1800 výbušných předmětů
Dnes se společně podíváme na práci špičkových policejních pyrotechnických jednotek, které u nás fungují už celých 80 let. A připomeneme i prvorepublikové četníky a oblíbený seriál Četnické humoresky. Protože náš dnešní host, ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR a také spisovatel a historik, plukovník Michal Dlouhý, za ně tak trošku může.
Jak to bylo s Četnickými humoreskami, pane řediteli. Nedá mi to, abych se nezeptal, můžete za ně?
Mohu za to já i když pouze částečně. Pocházím z Kutné Hory a navrhoval jsem, aby se to odehrávalo na kutnohorské pátračce. Pan režisér Moskalyk se zamyslel a říkal, pozor, já jsem u České Skalice natáčel Babičku, tam je krásná krajina nezbytná pro natáčení dobového filmu, natož seriálu. V neposlední řadě mám na Žernově chalupu, takže to bude tento region, který patřil pátračce v Hradci Králové. A tak to vlastně začalo. Tak se dostala královéhradecká pátračka do úspěšného televizního seriálu. A do Brna, protože byla vlastně potom brněnská.
Tedy je to takový pelmel. Ovšem jste tedy autorem prvotního nápadu. Vy jste s tím šel za režisérem Moskalykem, je to tak?
Přesně tak, v roce 1992.
Jsem moc rád, že se nám podařilo seriálem Četnické humoresky rehabilitovat neprávem očerňované četníky.
plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR
Určitě jste teď na to hrdý, ne? A pyšný, protože seriál byl a je stále úspěšný. Když se vysílá, tak má obrovskou sledovanost.
Já děkuji osudu, že mě dal dohromady s panem režisérem Moskalykem, který už bohužel mezi námi není. Je nejen v tom uměleckém, ale i v četnickém nebi za to, co udělal pro rehabilitaci neprávem očerňovaných četníků v tom poúnorovém období. Protože synové a dcery četníků se moc nemohli chlubit - můj táta byl u četníků, byl u pátračky, atd. Spíš naopak, byl to takový kádrový škraloup. A já jsem velmi rád, pokud jsme trochu napomohli k rehabilitaci hrdinské a zejména odbojové činnosti četníků i těch královéhradeckých. Za to jsem nesmírně rád.
Čtěte také
Proč jste se vy sám začal četnictvem zabývat? Je to vaše láska už od malička, policejní složky a četníci?
Už to trvá 30 let, kdy jsem si zvolil, ještě před listopadem 1989, téma Organizace československého četnictva jako studentskou práci. Zjistil jsem, jak to byl úžasný a efektivní systém, vznikly tam specializované útvary. Tady v Hradci Králové nebyla jen pátračka, ale i četnická letecká hlídka, měli silniční kontrolní stanice, pohotovostní oddíly. Byl to opravdu úžasný systém, který se rozvinul během 20 let samostatného Československého státu. A bylo mi líto onoho obrovského množství materiálu, který jsem shromáždil, pouze ho založit poté, co jsem obhájil diplomovou práci. Tak jsem přišel s myšlenkou, proč neudělat seriál o činnosti prvorepublikových četníků.
Vy o tom také píšete knížky.
Asi 20 už jich je. Takže slušná knihovna. Je to takový můj druhý život.
V práci jsem policista, policejní rada, plukovník. A v civilu jsem četník Michal Dlouhý. Pod tímhle názvem mě najdete i na webu a na Facebooku: Četník Michal Dlouhý.
Čtěte také
Kousíček od Hradce Králové, v Chlumci nad Cidlinou, máme dokonce četnické muzeum. Byl jste se tam podívat?
Nebyl jsem se tam zatím fyzicky podívat, ale kolegy sleduji. Jsme v kontaktu přes Facebook, takže tam určitě brzy dorazím.
Mají tam i krásné uniformy. Také někdy oblečete historickou četnickou uniformu?
Mám svoji vlastní četnickou uniformu. A byl jsem teď na odhalování pamětní desky zde nedaleko, na místě působiště Jozefa Arazíma. Je to kousek za rohem od budovy rozhlasu.
Když toho tolik o našem prvorepublikovém četnictvu víte, jaký je to pocit, když obléknete jejich uniformu?
Je to určitě úcta a pokora, protože to byli opravdu frajeři, hrdinové a vlastenci. A to své vlastenectví projevili v době nejtěžší, v době okupace. Tím, jakým způsobem se zapojili do odboje. Naprostá většina četníků byla zapojená v různých formách odbojové činnosti.
Policejní pyrotechnické jednotky u nás fungují už 80 let. Jsme hrdí, že naši předchůdci byli zapojeni do různé odbojové činnosti.
plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., ředitel Pyrotechnické služby Policie ČR
A co cítíte, když obléknete svoji služební uniformu, tedy ředitele Pyrotechnické služby Policie ČR? Také hrdost?
Určitě cítím hrdost na to, že jsem za těch 37 let služby dosáhl celkem vysoké pozice. A mám možnost nějakým způsobem přispívat i k rozvoji Policie ČR. A určitě při tom také využívám své znalosti z historie, máme se stále co učit.
Letos to je tedy 80 let, co pyrotechnické složky slouží u naší policie.
Je to tak, v letošním roce si připomínáme 80 let od zahájení policejních pyrotechnických činností na našem území. Protože v době po první světové válce, pokud bylo četnictvo konfrontováno s tímto muničním materiálem, tak to řešili armádní pyrotechnici. Poté, co začala okupace a byla zrušena československá armáda, tak si policejní ředitelství v Praze zřídilo pyrotechnickou skupinou. Ta vykonávala činnosti právě pro bezpečnostní složky, ať už nálezy zbraní, munice, zpracování nějakých znaleckých posudků a odborných vyjádření v případě trestné činnosti v souvislosti s výbušninou. Samozřejmě jakákoliv držení a manipulace s výbušninou za okupace bylo velmi tvrdě sankcionováno, mnohdy i trestem smrti, případně koncentračním táborem. A my jsme hrdí, že naši předchůdci byli zapojeni do různých forem odbojové činnosti. Dva z pěti prvních policejních pyrotechniků zahynuli v souvislosti s okupací. A my si i jejich památku připomínáme.
Jak vy jste se dostal právě k této jednotce?
Já jsem na pozici ředitele Pyrotechnické služby. Jsme útvar s celostátní působností. To znamená, zajišťujeme celé území státu. A máme několik problematik, ať už jsou to výjezdy k nálezům munice, výbušnin či výbušných předmětů. Těch je ročně až 1800. Na to máme šest pracovišť rozprostřených po celé republice. A ta pracoviště mají i vzájemnou zastupitelnost. Dále máme problematiku prověřování podezřelých předmětů a zneškodňování nástražných výbušných systémů, což je aktuální právě s rostoucí hrozbou mezinárodního terorismu. Více než tři roky máme vládou vyhlášený první stupeň ohrožení terorismem. A podílíme se i na bezpečnostních pyrotechnických prohlídkách v rámci tzv. ochrany měkkých cílů. To znamená společenské, kulturní, sportovní akce, při kterých se shromažďuje větší množství lidí. Zjišťujeme, zda se tam nevyskytují nějaké nebezpečné předměty, výbušniny, nástražné výbušné systémy atd. V případě, že ano, tak tyto předměty prověřujeme a nástražné výbušné systémy zneškodňujeme. Další naší oblastí je zpracování znaleckých výstupů, to znamená znaleckých posudků a odborných vyjádření. Protože jako pyrotechnická služba jsme zapsáni v seznamu znaleckých pracovišť a tyto výstupy zpracováváme pro orgány činné v trestním řízení.
Je to nebezpečná práce, být pyrotechnikem?
Určitě je to nebezpečná činnost, protože munice byla vyráběna a konstruována k tomu, aby ničila a zabíjela. Ať už tedy nějaké objekty, případně likvidovala živou sílu. Naši pracovníci jsou velice dobře školení a moc dobře vědí, s čím mají tu čest. Samozřejmě používají dostupné ochranné prostředky a pomůcky, ale v případě nálezu munice jako takové je to o vybavení znalostmi. Musí identifikovat, zjistit, v jakém je stavu, zdali je odjištěná nebo není. Je třeba si uvědomit, že po více než 70 letech, přestože je trhavina stále funkční, tak jsou pojistné mechanismy zkorodované.
Teď trošku osvěty.
Ano, v případě, že kdokoliv najde munici nebo předmět, o kterém se domnívá, že by se mohlo jednat o munici, zásadně doporučuji s ním nemanipulovat, nepřenášet a nepřevážet ho. Nechat ho prostě být a zabránit přístupu dalších osob, zejména dětí a zavolat polici linku 158. A my už si s tím poradíme. Na místo dorazí místní policie z nejbližšího základního útvaru a my s nimi již komunikujeme a přijedeme. Pyrotechnik posoudí, zdali se jedná o munici či nikoliv. V případě, že ano, prověřuje, zdali je bezpečná pro další manipulaci a přepravu do skladu před hromadným ničením, nebo zda bude muset být za odpovídajících bezpečnostních opatření, včetně třeba i požárních, ničena na místě.
Webové stránky Michala Dlouhého, duchovního otce seriálu Četnické humoresky
Určitě jste se také setkal s případy, kdy lidé něco našli a přinesli to v igelitce na policejní služebnu. Tak to by tedy samozřejmě rozhodně být nemělo. Před takovým chováním varujete.
V řadě případů doporučujeme do našeho příjezdu evakuaci. A v některých případech bohužel pyrotechnik tu munici vyhodnotil tak, že ji za městem zničí výbuchem, protože nebyla převozu schopná. Takže člověk, který s ní manipuloval, měl opravdu velké štěstí.
Pane řediteli, moc vám děkuji za osvětu, kterou jsme dnes dostali. A také chci i za naše posluchače ještě jednou poděkovat za Četnické humoresky. Díky vám jsou na světě a je to fenomenální seriál. A těším se zase na příště, až se tady uvidíme.
Děkuji za pozvání a zase někdy na viděnou.
Související
-
Trutnovští strážníci by měli být, stejně jako četníci za první republiky, součástí života v lokalitě
Trutnovská městská policie se chce víc přiblížit lidem a získat jejich důvěru. Strážníci chtějí změnit způsob komunikace. Od přelomu roku je město rozděleno na sedm okrsků.
-
Pes se nesmí bát, musí být kámoš s lidmi i zvířaty. Když má pracovní krev, je to vztah na celý život
Je to pár týdnů, co se na Pražském hradě předávalo ocenění nejlepším policistům. A jedno z nich převzal i policejní psovod Michal Záruba z Trutnova.
-
Co je pro příslušníka zásahové jednotky důležitější? Fyzička, nebo psychická odolnost?
Zásahová jednotka Police ČR z Hradce Králové získala prvenství v extrémním policejním závodě Šumaman. Ve studiu máme dnes dva její členy a budeme se ptát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
