Co je pro příslušníka zásahové jednotky důležitější? Fyzička, nebo psychická odolnost?
Zásahová jednotka Police ČR z Hradce Králové získala prvenství v extrémním policejním závodě Šumaman. Ve studiu máme dnes dva její členy a zeptáme se, co má zásahová jednotka na starosti, kolik má členů, jak probíhá výcvik? Co to vlastně obnáší být jejím členem? Jaký je rozdíl mezi URNOU a Zásahovkou?
Co na práci příslušníků policejní zásahové jednotky říkají jejich rodiny? Nebojí se o ně? A vzali by tihle chlapi mezi sebe také i nějakou ženu?
Jména našich dnešních hostů, kterými jsou elitní policisté ze Zásahové jednotky Královéhradeckého kraje, musí zůstat v utajení kvůli bezpečnosti. Domluvili jsme se, že vům budu říkat Oldo a Jirko. Řekněte, už vám šlo někdy o život?
O život mě asi zatím konkrétně nešlo. Jak při akci, tak ani v soukromém životě zatím o život nešlo.
U popisu zásahové jednotky jsem našla, že jste specializovaný útvar určený k zásahu proti agresivním, nebezpečným nebo ozbrojeným pachatelům. Máme v rámci našeho kraje hodně takových gaunerů?
Tak v našem kraji je jich dost. Ale jsou samozřejmě kraje, které jsou určitě nebezpečnější a ta kriminalita tam je vyšší.
Strach nemáme. Je to spíš zodpovědnost, aby vše dobře dopadlo. Aby to, co jsme si naplánovali, klaplo.
Příslušníci zásahové jednotky Police ČR z Hradce Králové
Víte vždy dopředu, kde budete zasahovat?
Většinou to víme dopředu. Musíme si to připravit. Jak říkáte, jsou to hodně nebezpečné zásahy, tak je potřeba si je pořádně připravit, aby nedošlo k nějaké chybě.
A řeknete nám "za hodinu bude zásahovka tam a tam", abyste zadrželi hledaného teroristu?
To neřekneme vám ani kolegům, těm až těsně před tím zásahem. Držíme to v utajení do poslední chvíle, aby prostě ta akce nebyla ohrožena a ten zákrok dopadl zdárně.
Když vás tak vidím, máte moji důvěru, že se o naši bezpečnost postaráte. Je zásahovka to samé, co URNA? Útvar rychlého nasazení?
Svým způsobem ano. Je tam akorát rozdíl v určení, že URNA je jednak celorepublikový útvar, to znamená je podřízena policejnímu prezidentovi a má některé aktivity, na které my nejsme určeni primárně. To znamená boj proti terorismu, osvobozování rukojmích. Samozřejmě trénujeme také tyto situace, ale URNA je primárně určená na tyto zákroky.
Už je to rok, co byl propuštěn asi nejznámější vězeň této zemi Jiří Kájínek. Mnozí jsme díky natočeným policejním záběrům viděli, jak byl dopaden. To byl klasický zásah URNY nebo zásahové jednotky?
Ty taktický postupy jsou téměř totožné. Jsou to malé rozdíly, ale dá se říct, byla to URNA. To byl klasický postup URNY. Ale my bychom to dělali pravděpodobně hodně podobně.
Ve sportovní a dynamické střelbě je nejlepší na světě královéhradecký policista Miroslav Zapletal
V listopadu 2017 se ve Spojených arabských emirátech v Abú Dhabí konal 2. ročník světových policejních her - 2nd USIP WORLD POLICE GAMES 2017. Policisté, reprezentující Českou republiku pod hlavičkou UNITOP, měřili s kolegy své síly ve čtyřech disciplínách - plavání, jiu jitsu, judo a sportovní a dynamické střelbě. Na této sportovní akci se sešli ti nejlepší borci z více jak třiceti zemí světa.
Situace, do kterých se dostáváte, jsou určitě nejen fyzicky ale i psychicky hodně náročné. Jak zvládáte ten stres?
Většinou si myslím, že u nás není takový problém, protože přijímací řízení k nám je docela hodně náročné. Každý uchazeč prochází velkým psychologickým vyšetřením a pak fyzickým zátízěním. A to opravdu musí zvládnout trénovaný člověk a kdo to nechce dělat, tak to nezvládne.
Vy působíte velmi klidně, ale co vaše rodina? Ta ten adrenalin snáší dobře?
Ti to snášejí relativně stejně. Možná se ze začátku hodně divili, že bych tohle mohl dělat, ale časem si zvykli. Když člověk přijde domů v pohodě, není vystresovaný, takže si myslím, že to snáší docela dobře. Spíš horší je ta absence, že nejsem kolikrát doma. Že člověk neví dne ani minuty, kdy najednou bude muset někam vyjet. Má naplánováno na odpoledne nějaký program, ale najednou přijde zavolání. Tak to je psychicky i pro tu rodinu náročnější.
Vy jste jednotka pro celé východní Čechy. Kolik vás je celkem v zásahové jednotce?
Tak počty se nezveřejňují. Je nás víc než třicet a míň než sto.
Je to určitě policejní elita. Je složité se k vám dostat? Berete i holky?
Nebere. Nebo tedy nemůžeme říct, že nebereme, uchazečky nejsou. Myslím si, že ty dispozice žen nejsou takové, aby mohly zvládat tu práci i tu fyzickou náročnost. Samozřejmě může být žena, která uběhne deset kilometrů bez problémů, ale já si myslím, že chybí hlavně ta svalová konstituce. Velkého těžkého chlapa si asi na záda nehodí.
Máte i specialisty, pyrotechniky, kynology, potápěče? Nebo všichni musí umět všechno?
To ne. To vůbec nejde, ani by se to nedalo zvládnout. Máme opravdu specialisty, kteří jsou na to trénovaní. Chodí na výcviky zvlášť. Kdyby to nedělali, tak by asi nemohli tu práci dělat, protože specializace je hodně potřebná. A někdy i náročná.
Je podle vás důležitější ona fyzická připravenost nebo psychická odolnost?
Je to podpořeno jedno druhým. Když máte dobrou fyzickou kondici, tak se cítíte dobře psychicky. To každý člověk. Pokud máte fyzičku hodně dobrou, tak si věříte. A samozřejmě tady hraje důležitou roli i prvek týmu, kdy prostě podpoří jeden druhého. A ta síla kolektivu pracuje.
Vy jste určitě trénovaní, ale upřímně, když jdete do akce, nemáte strach?
Já mohu říct za sebe, ale myslím si, že většina z nás to má také tak, že to není strach. Je to zodpovědnost, aby vše dopadlo dobře, aby byla jednak ta osoba zadržená a nestalo se nikomu nic z kolegů. To, co jsme si naplánovali, aby klaplo. Ale strach z toho samotného člověka nemáme.
Máte teď s sebou pistoli nebo nějakou zbraň?
Ano.
A ukážete mi jí? Neukážete. Tu máte v utajení někde schovanou. Dobře. Musíte ji nosit pořád?
Nemusíme, ale teď jsme ve službě. A můžeme vyjít ven z budovy rozhlasu a může nastat situace, kdy ji budeme potřebovat. Tak ať jsme připraveni.
Takže heslo zní "vždy připraven". Pojďme se ohlédnout za extrémním závodem Šumaman, kterého jste se zúčastnili v tomto měsíci a ostatní jednotky z jiných krajů za vámi silně zaostaly. Bylo to překvapení?
Bylo to překvapení.
Nečekali jste takový úspěch?
Čekáme každý rok, že vyhrajeme, to je jasné. Ale že letos takhle vyhrajeme a že se nám ten závod povede tak extrémně, to jsme nečekali. Minulý rok se nám to nepovedlo a skončili jsme hodně špatně.
Čtyři hodiny čtyřicet pět minut. Takový byl váš vítězný čas. Za vámi doběhl další tým až za půl hodiny.
Necelé půl hodiny.
Je to prestižní závod, který má prověřit bojeschopnost všech sedmnácti jednotek. A vy jste tedy prošli na výbornou. Dostali jste pochvalu od nadřízeých?
Určitě. I nějaká odměna byla.
Mistr Evropy ve skeetu si rád vystřelí i na divočáka. Miloš Slavíček oslaví celou povedenou sezónu
Senzační zlato získali začátekem srpna čeští sportovní střelci z Dukly Hradec Králové na evropském šampionátu v ázerbájdžánském Baku. Někdejší juniorský mistr světa Miloš Slavíček ovládl závod ve skeetu, když v dramatickém rozstřelu porazil olympijského vítěze z Ria Itala Gabriele Rossettiho. Česká výprava tak mohla slavit další vítězství, titul totiž již předtím vystřílet další královéhradecký brokař David Kostelecký, který ovládl trap.
Pochvala byla i to samotné vítězství. Na trati bylo osm mimořádně obtížných stanovišť. Museli jste kombinovat jízdu na kole, běh terénem, plavbu na raftu, střílení, šplhání do korun stromů. Co bylo nejtěžší?
Nejtěžší tam byla taková ta silová disciplína. Byla tam plošina, která se musela vytáhnout s člověkem do určitý výšky a pustit opět dolů. Zase tam naskočil další z družstva a takto se muselo dokola pět lidí vytáhnout.
Tedy ruce musí být na tuto disciplínu hodně silné?
Hodně silné. Celkově ruce i tělo. Tím lanem se to muselo vytáhnout nahoru.
Vy jste opravdu velcí a svalnatí muži. Takže trénujete každý den?
Trénujeme, ano. Jinak by to nešlo. Každý, kdo chce se chce u nás udržet, tak musí na sobě neustále pracovat.
Když jsem viděla ostnaté dráty, pod kterými jste lezli, jste takový gladiátoři.
Ale asi nebojujeme tolik o život.
Co dělá elitní policista, když není zrovna žádný zásah.
Nepracujeme všichni dvacetčtyři hodin denně, 7 dní v týdnů. Máme své rodinné životy. Někdo sportuje, někdo jezdí třeba na motorce, někdo je zahrádkář, tak pracuje na zahrádce. Prostě u čeho si odpočine a vyčistí si hlavu. Taková osobní psychohygiena a komu co vyhovuje.
Máte běžnou osmihodinovou pracovní dobu?
Ne. V podstatě jsme připraveni 24 hodin vyjet na zákrok, když je potřeba.
Co střelba? Jak často ji trénujete?
Pokud je skupina téměř každý den.
Jste pořád v pohybu, hodně v terénu. Jak dlouho tohle člověk vydrží a je použitelný pro zásahovou jednotku?
Je to hodně individuální. Samozřejmě člověk má nějaké dispozice. Musí se mu hlavně vyhýbat úrazy, to je důležité. A pokud cvičíte, máte nějakou životosprávu, tak se ta práce dá dělat třeba i do padesáti.
A v kolika letech můžeme nastoupit k zásahové jednotce?
Ve dvaadvaceti, třiadvaceti letech. Samozřejmě záleží, kdy nastoupíte k policii. Protože člen zásahové jednotky může být pouze policista. Nemůže to být někdo z civilu nebo z jiné složky státu, jako je vojsko, vězeňská služba. Musí ten člověk být policista. Musí mít odslouženu aspoň nějakou část v přímém výkonu. To znamená na ulici nejlépe. A pak se může přihlásit k zásahové jednotce do výběrového řízení.
Takže u zásahové jednotky maximálně necelých 30 let. Co potom? Ty odchody musí být těžké.
To určitě. Teď jsme si dělali s kolegou takový průzkum, kolik lidí a kam odešlo. Část jich odešla od nás na Útvar rychlého nasazení, protože chtěli dosáhnout tý nejvyšší mety. Část zůstane u policie u jiné služby, zpravidla i kriminální služby. A někteří odcházejí do civilu třeba k bezpečnostním agenturám.
Tak přejeme hodně sil na boj s lumpy. Ať nám sloužíte v zásahové jednotce ještě hodně dlouho. A děkujeme, že se staráte o naši bezpečnost. Olda a Jirka byli hosty Českého rozhlasu Hradec Králové.
Související
-
Jak funguje v Královéhradeckém kraji česko-polská spolupráce...
Záchranáři, hasiči a policisté z Královéhradeckého kraje nezasahují jen na českém území. Čas od času mají zásahy také v Polsku. Poslední takový případ je starý nece...
-
Ve Velkém Poříčí začíná vyrůstat unikátní lezecký polygon pro výcvik záchrany ve výškách
Stavba lezeckého polygonu pro výcvik záchrany ve výškách a nad volnou hloubkou může začít v rámci modernizace Učiliště požární ochrany ve Velkém Poříčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka