Strážmistr Arazim z Četnických humoresek nesloužil na pátračce v Brně, ale v Hradci Králové
Nejmenoval se Karel, ale Josef, nepsal se Arazím, ale Arazim, nebyl v ruských, ale italských legiích a nesloužil na pátračce v Brně, ale v Hradci Králové. S pozoruhodnou knihou, která bude určitě zajímat každého, kdo má rád historii Hradce Králové, přišel do Českého rozhlasu Hradec Králové docent Petr Grulich z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Poprvé v dějinách má Hradec Králové sepsány vlastní dějiny.
Co je to za knihu, kdybyste nám jí měl stručně představit?
Jsou to poprvé v historii našeho města komplexní Dějiny města Hradce Králové, od pravěku až po sametovou revoluci. Poprvé proto, že Hradec Králové doposud neměl souborné dějiny města. Ty, které doposud existovaly, Mikulkovy, ty končily v roce 1850. Tedy tohle je poprvé v dějinách, kdy má Hradec Králové má sepsány vlastní dějiny.
Byl to Josef Arazim, ne Karel. Psovod, nikoliv velitel četnické pátračky v Hradci Králové. Na Salavcově vinárně v Hradci Králové visí cedule. Ale znáte to, historie je věda a ta přináší nové objevy. A my už máme nějaké objevy i v tomto směru. Možná je to trošku všechno jinak, uvidíme. Nechme se překvapit. docent Petr Grulich z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové
Kolik se na knize podílelo autorů? Protože takhle rozsáhlá kniha asi taky potřebuje hodně odborníků.
Kniha má 919 stran, to už sobě o samo něco říká. Ano, ten autorský kolektiv je tvořen 15 autory plus vedoucí autorského kolektivu doktor Zahradník. Autoři jsou ze všech možných institucí, počínaje Univerzitou Hradec Králové přes Muzeum východních Čech Hradec Králové, k Státnímu okresního archivu Hradec Králové až po Národní památkový ústav v Josefově.
Vy, pane docente, působíte na katedře pomocných věd historických a archivnictví Filozofické univerzity Univerzity Hradec Králové. Co konkrétně jste do té knihy obstaral vy?
Já jsem historik první republiky, takže ode mne tam najdete jenom pár stránek, které se týkají Hradce Králové za první republiky. A jinak druhou část psala kolegyně Pospíšilová z muzea a kolega Horký z naší univerzity. Z mého pera jsou to hospodářské dějiny, dějiny bezpečnosti, dějiny četnictva a dějiny armády v Hradci Králové v meziválečném období.
Mě by třeba konkrétně zajímal ten pravěk.
Pravěk byl všude podobný. Ale Hradec Králové má na rozdíl od celé spousty jiných měst řadu vlastně památek z období pravěku. Ať už se budeme bavit o neolitu, období mladší doby kamenné, ale i o období Štorchově, tedy lovců mamutů, čili paleolit, starší doba kamenná. Právě naše fakulta, tedy sesterská katedra archeologie, realizuje archeologický průzkum na trase dálnice D11 směrem na Jaroměř, což se týká v prvé řadě pravěku.
Když by mě tedy zajímal ten pravěk, budu si muset přečíst knihu Dějiny Hradce Králové.
Určitě, samozřejmě není to jenom o pověstném hradeckém mamutovi, vykopaném už před časem ve Svobodných Dvorech. Ale dozvíte se celou řadu nových věcí. Kolega Bláha, který nějakým způsobem tuhle kapitolu hlavně stvořil, je výborným odborníkem.
Kdy byla ta první myšlenka na to, aby tahle kniha vznikla?
To se snad radši, pane redaktore, ani neptejte. První nápad se zrodil někdy v roce 2005. Shodou okolností, když se přemýšlelo o tom, že by se psaly dějiny Chrudimi. Pak trvalo dobrých 5 let, než se našly peníze, takže psát se začla v roce 2010.
Museli jste taky hodně pátrat v historii, z čeho všeho jste čerpali? Protože to musela být velká detektivka.
Detektivka to je. Seznam pramenů a literatury v té knize zabírá 50 stran, takže já kdybych tu měl teď vypočítávat, z čeho všeho jsme čerpali, tak jsme tu do večera. Ale samozřejmě v prvé řadě archivní prameny, tedy to, co se dochovalo po našich předcích v archivech, nejenom hradeckém a v oblastním v Zámrsku, ale i v Národním archivu v Praze a v celé řadě dalších archivů. Samozřejmě knihovny, Národní knihovna a celá řada odborné literatury. A potom pochopitelně dejme tomu i ty archeologické nálezy.
Vrátme se tedy k tomu období, které jste měl jako autor na starost vy. To je tedy to meziválečné období. Co jste vypátral zajímavého o Hradci Králové v téhle době?
Hradec Králové a období mezi světovými válkami, to je ta z mého pohledu nejslavnější éra Hradce Králové. Hned samozřejmě po tom středověkém věnném královském městě českých královen. Vždyť Hradec Králové je salon republiky. Hradec Králové v období mezi světovými válkami vlastně vstal z popela, to byl takový Fénix, který když ze sebe sklepal ty pevnostní hradby na konci 19. století, tak naplno využil ten volný prostor, který okolo měl, k architektonickému růstu, k hospodářské emancipaci vůči okolním městům. Období 1918 až 1938, a hlavně 30. léta, to je éra, kdy jde Hradec Králové raketově vzhůru.
A když to třeba srovnáte se sousedními Pardubicemi?
Tam je to neustálý závod, když to tak řeknu. A nejenom s Pardubicemi, ale i s Chrudimí. Protože až přibližně do roku 1890 je Chrudim to hlavní město východních Čech. Pak jsou to ty Pardubice a Hradec Králové je začne předhánět právě v období těch 30. let 20. století. Potom v období do roku 1960, kdy vzniká Východočeský kraj s krajským městem v Hradci Králové a Pardubice padnou jen do role okresního města, tak jsou stejně velké. Dokonce v tom roce 1960 má Hradec Králové asi o 800 obyvatel méně než Pardubice.
Vy byste mohl možná z toho historického pohledu něco říct i o tom letitém hradobicko-pardubickém hašteření a špičkování?
To je neverending story samozřejmě. To počíná už někde v 16. století v okamžiku, kdy začínají jít Pardubice vzhůru. Vkliňují se mezi dvě královská města Chrudim a Hradec Králové. Potom je chvilku pauza, řekněme nějakých 200 let, no a znovu se to probouzí právě na konci 19. století, kdy obě dvě města usilují o to, které z nich bude hrát prim na východě Čech.
Ještě jedna věc mě zajímá. A to je ten četník Arazim, kterého známe z Četnických humoresek, které byly zasazeny do Brna. My ale víme, že to byl Hradečák. Jak je to s tou četnickou stanicí? Dnes tam visí cedulka Salavcova vinárna.
Ano, byl to Josef Arazim, ne Karel. Psovod, nikoliv velitel četnické pátračky v Hradci Králové. Tam je těch rozdílů víc. Funguje příjmení, ale nefungují ty role a tak dále. Případy jsou z celé republiky. Arazim potom velel běžné četnické stanici v Holicích, tam prožil část druhé světové války a Květnové povstání. Na Salavcově vinárně v Hradci Králové visí cedule. Ale znáte to, historie je věda a ta přináší nové objevy. A my už máme nějaké objevy i v tomto směru. Možná je to trošku všechno jinak, uvidíme. Nechme se překvapit. To já nebudu zatím prozrazovat.
Tak si přečtěte nádhernou knihu Dějiny Hradce Králové, která je na světě. A my moc děkujeme jednomu z autorů docentu Petru Grulichovi, který přišel a tu knihu nám představil. Přejeme, ať je o ni samozřejmě nejenom mezi Hradečáky velký zájem, protože to vás, jako autory, určitě bude nejvíc těšit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
