Každá uniforma má své kouzlo. Historie četnictva a policie na vodárenské věži v Týništi nad Orlicí
Zavedeme vás na vodárenskou věž v Týništi nad Orlicí. Každý, kdo alespoň jednou v Týništi nad Orlicí byl, tak si této stavby musel všimnout. Je to jedna z dominant města. Už několik let se o věž stará Spolek přátel města Týniště nad Orlicí, tak i v dnešní době má stavba své uplatnění.
Dnes vás konkrétně pozveme na výstavu o četnících a policistech. Martin Urban, jeden z autorů výstavy, je hostem v našem rozhlasovém studiu.
Jak se výstava přesně jmenuje?
Otevřeli jsme ji 30. května a jmenuje se Historie policie a četnictva v Týništi nad Orlicí.
Co všechno tam uvidíme a jakým obdobím nás vlastně výstava provede?
Začíná u četníků už obdobím Rakouska-Uherska. V roce 1877 vznikla u nás v Týništi nad Orlicí četnická stanice. A dál to postupuje samozřejmě přes první světovou válku až do první republiky, do období protektorátu, do období totalitního režimu až do současnosti.
Nejvíc mne zajímá historie dopravní policie, protože u ní sloužím. V Týništi máme také zajímavé případy dopravních nehod.
Martin Urban, Spolek přátel města Týniště nad Orlicí
Jaké artefakty jste tam umístili?
Jsou vystaveny některé z uniforem, které četníci, policisté či příslušníci veřejné bezpečnosti nosili. Jsou tam různé věci, které používali a návštěvníci uvidí i zajímavé fotografie, popřípadě také policejní případy.
Čtěte také
Co se u vás v Týništi nad Orlicí přihodilo za pozoruhodné kriminální případy?
Tam se toho stalo, až mě to osobně překvapovalo. Od roku 1880 až do roku 1930 se tam stalo nějakých pět vražd. A je docela zajímavé, že nikdo z místních o těch vraždách nic moc nevěděl, až teprve naší badatelskou činností jsme to všechno zjistili a objasnili.
Popište nám jeden takový případ.
Třeba v roce 1930 byl v Týništi nad Orlicí při své činnosti zastřelen obecní strážník. Překvapil kasaře, kteří měli v úmyslu dostat se do místní spořitelny a vyloupit ji. Dále byl pytlákem zastřelen místní četník, který v době volna při cvičení svého psa onoho pytláka překvapil a ten ho na místě zastřelil.
A byly tam také nějaké milostné trojúhelníky?
Jeden místní řezník měl pletky se dvěma holkami. A jedna mladá žena ho nařkla, že je s ním těhotná. Chtěla se s ním domluvit, že pokud jí zaplatí nějaké peníze, tak to na něj neřekne. Dali si schůzku v lese, ona tam přivedla ještě nějakého svého kumpána, pohádali se a nakonec i poprali. Na následky zranění potom ten starý řezník zemřel. To se stalo také v roce 1930.
Čtěte také
Kde jste všude bádali a hledali tyto příběhy?
Kde se dalo. Využívali jsme pomoc Památníku četnické stanice Týniště nad Orlicí, popřípadě archivy Rychnov nad Kněžnou a Hradec Králové. Informace k četníkům nám poskytl i archiv bezpečnostních složek a měli jsme i různé staré novinové články. Prostě se bádalo, kde se dalo.
Co vás osobně z toho nejvíc zaujalo?
Protože jsem příslušníkem Policie České republiky, tak mám zájem o tu historii. Ale nejvíc mne zajímá historie dopravní policie, protože i já u ní sloužím. Proto se hodně zajímám o místní dopravní policii. Proto se na výstavě zmiňuji i o Rychnově nad Kněžnou a třeba i o četnické silniční kontrolní stanici v Hradci Králové.
Co lidé říkají na vaši výstavu? Zajímají je ty mordy?
Samozřejmě, že zajímají. Protože většinou o tom lidé vůbec nevědí a dozvídají se nové informace z místního okolí, kde žijí.
Lidé jsou překvapeni, když vidí uniformy, co strážnici nosili a nosí. Na jednom místě to u nás vše spatří pěkně pohromadě.
Martin Urban, Spolek přátel města Týniště nad Orlicí
Co je nejvíc zajímá?
Většinou ty vraždy, protože to zajímá každého. A lidé jsou třeba překvapeni, když vidí uniformy, co ti příslušníci nebo strážnici nosili a nosí. Na jednom místě to vše uvidí pěkně pohromadě.
Vás zajímá doprava a dopravní policie. Tak co historické dopravní nehody?
Dopravní nehody se většinou počítají až s nástupem motorových vozidel samozřejmě. První smrtelné dopravní nehody byly už v letech 1894, 1896, to bylo hlavně tedy v Anglii, ne u nás. U nás byly až trochu později. Ale v Týništi máme také zajímavé případy, co se týče dopravních nehod.
Tak třeba první nehoda dopravní v Týništi?
Nevím, jestli to byla úplně první dopravní nehoda, ale máme datovanou jednu dopravní nehodu z roku 1904. Jednalo o takovou nešťastnou událost manželů z Prahy, kteří přijeli do Týniště nad Orlicí na dovolenou. A rozhodli se, že na motocyklu společně pojedou do vedlejší obce Petrovice, kde si to prohlédnou, a potom pojedou zpátky. Ale aby mohl onen manžel vzít manželku na motocykl, který byl jednomístný, tak za něj připoutal kočárek. Jeli do Petrovic a nebyl problém. Vraceli se zpátky, ale když ten pán dojel s motocyklem do Týniště zjistil, že kočárek s paní je pryč. Tak honem motocykl otočil a honem jel zpátky. Paní našel na půli cesty sedící. Živou, jen se zlomenou rukou. Nic tak závažného to nebylo.
Spolek přátel města Týniště nad Orlicí
Rádi bychom schraňovali pro budoucí generace písemné materiály, věcné předměty, fotodokumentaci a vše, co si zaslouží být zachováno a souvisí to s městem Týniště nad Orlicí.
Pojďme se zastavit ještě u těch výstavních prostor. Vodárenská věž v Týništi nad Orlicí, tam by měla být voda a ne výstava.
Vodárenská věž je už jen taková naše dominanta. V roce 1924 byl vypracovaný projekt a během let 1925 až 26 proběhla výstavba vodárenské. Používala se až do roku 2006. A od roku 2008 má náš spolek možnost užívat prostory pro naše muzejní výstavy.
Návštěvníci se kromě četníků a policistů dozví také něco o vodárenství? Jak věž fungovala a kolik tam bylo litrů vody?
Samozřejmě, máme tam staré fotografie, jak probíhala výstavba věže, jak fungovala. Máme tam i veškeré parametry, co se týče věže. V její nádrži mohlo být 200 metrů krychlových vody.
Čtěte také
To tedy muselo zásobovat celé Týniště pitnou vodou.
Přesně tak. V té době bylo Týniště samozřejmě menší. A postupem času vodárenská věž svůj účel už tolik nesplňovala.
Stará se Spolek přátel města Týniště nad Orlicí ještě o něco jiného, než jen o vodárenskou věž?
Samozřejmě, máme nějaký depozitář, snažíme se sbírat věci týkající se historie Týniště nad Orlicí. Fotografie, pohlednice a různé dokumenty.
Co uniformy? Ve které se vy cítíte nejlépe? Asi v té vaší služební, ale co třeba nějaká historická? Protože četníkům to za první republiky opravdu slušelo.
To je pravda, i já uznávám, že jim to slušelo. Co se týče uniforem, tak nejsem schopen říct, která je ta nejlepší nebo nejhezčí. Mně se z té historie líbí téměř všechny uniformy. Ať to byla rakousko-uherská nebo i ta dnešní. Každá uniforma má své kouzlo.
Tak se na to přijeďte podívat do vodárenské věže v Týništi nad Orlicí. Návštěvní dny jsou soboty, neděle a svátky vždy od 10 do 17 hodin až do 28. září. Pozval vás Martin Urban. Moc děkuji, na shledanou.
Také děkuji, na shledanou.
Související
-
Stará, zrezivělá, přesto stále funkční a SMRTÍCÍ... Ročně se u nás najde až 1800 výbušných předmětů
Dnes se společně podíváme na práci špičkových policejních pyrotechnických jednotek, které u nás fungují už celých 80 let. A připomeneme i prvorepublikové četníky.
-
Děda legionář. Muzeum v Pecce splétá osudy cukráře a mašinfíry obrněného vlaku Orlík v Rusku
V Pecce na Jičínsku bylo otevřeno nové muzeum. Je výsledkem spolupráce Petra Jůzy a Zdeňka Chramosty, jejichž dědečkové spojili životy s tamním domem čp. 12 na náměstí.
-
Na cestách s Petrem Voldánem, českým legionářem a jeho pravnučkou po Transsibiřské magistrále
Cesta to bude tentokrát daleká. V pořadu Na cestách vás totiž pozvu na jednu z nejzajímavějších železničních tratí světa - na Transsibiřskou magistrálu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
