Mozek nemá jednotlivá oddělená centra, funguje spíše na principu propojení a učení neuronových sítí

Robert Rusina ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Můžeme i my nějak ovlivnit, aby spojení neuronů v našem mozku stále dobře fungovala?
Ano, jedna z velmi přelomových změn v našem chápání mozku spočívá v tom, že jsme si dlouho mysleli, že mozek funguje na principu jakýchsi zahrádek. To znamená, že máme v mozku centrum, které umí mluvit. Pak máme centrum, které umí hýbat končetinami a centrum, které umí slyšet a podobně.

Mozek je schopen za určitých podmínek obejít poškozené místo a neuronovou sítí nahradit výpadek. Je ale zapotřebí onu síť trénovat.
prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Dlouho se mělo za to, že tato centra jsou specializovaná, nové neurony nedorostou a dojde-li k jejich poškození, pak vzniknou následky, které jsou více nebo méně trvalé.

Čtěte také

Ke změně musíme mít důvod. A mozek nemá rád změny. Nové návyky si proto spojte s radostí

Ovšem v posledních letech se ukázalo, že mozek funguje daleko spíše na principu propojení neuronových sítí, a to i na velkou vzdálenost. Fungují a komunikují mezi sebou a tato neuronová síť je schopna učení. Tento koncept také předpokládá rozvoj umělé inteligence, je to předpoklad počítačových modelů a podobně.

Pro nás je to velká naděje v tom, že mozek je schopen za určitých podmínek obejít poškozené místo a neuronovou sítí nahradit výpadek. Jenom je zapotřebí onu neuronovou síť trénovat a podporovat. Úplně samo to nejde.

Říká se, že mozek potřebuje stále nové podněty a impulsy, ale na druhou stranu jich zase máme v dnešní době možná někdy až moc.
Velmi dlouho se mělo za to, že paměť je určitým způsobem nespravedlivá k vyššímu věku. Že čím je jedinec mladší, tím má dokonalejší a výkonnější paměť. A s postupujícím věkem se paměťová výkonnost ztrácí, což potom může mít řadu negativních dopadů.

Mladá paměť má sice velkou kapacitu, starší mozek ovšem dokáže lépe vážit a vybírat, co je užitečné si ukládat. Má zkušenosti.
prof. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., přednosta neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Ukazuje se ale, že je to trošičku jinak. Mladá paměť je sice vysoce bohatá na neurony, má velkou kapacitu a mladý mozek je schopen ukládat do paměti velké množství informací a velmi snadno je zase z paměti dostávat. Tím, jak mozek stárne, tak se ta kapacita přirozeně zmenšuje. Množství informací, které se ukládá, je menší než v mladém věku.

Čtěte také

Mozek si tvoří dálnice. Pestrostí podnětů vzniká prostor pro možnou objížďku, radí trenérka paměti

Starší mozek ale dokáže lépe vážit a vybírat, co je užitečné si ukládat. Hraje tam roli i zkušenost. Hraje tam roli i to, jakým způsobem člověk životem prochází, přemýšlí a podobně. Nedostatek kapacity se tedy nahrazuje větším výběrem a zkušeností. Což nakonec není tak špatná zpráva.

K tréninku mozku existuje spousta různých metod. Ale na druhou stranu si mozek také potřebuje i odpočinout. Hraje v tom důležitou roli spánek? Jak využívá mozek čas odpočinku?
Spánek je jeden z velmi důležitých faktorů, které upevňují fungování mozku. Jednak proto, že mozek je energeticky velmi náročný a vyžaduje velmi silný přísun živin, glukózy a podobně. Je samozřejmě logické, že po určité době je rozumné i buňkám dát trochu prostor, aby zregenerovaly.

Čtěte také

Zapomínáte? Pomůže vám trénink paměti! A také ořechy, které tvarem připomínají mozek

Další důležitá věc je, že během spánku dochází k ukládání paměťových stop a dochází k určitému způsobu promazávání informací. Protože ne všechny informace, se kterými se v průběhu dne setkáváme, jsou hodny toho, abychom si je dlouhodobě zapamatovali.

Někdy se může stát, že těch informací je prostě příliš a aby mozek nebyl zahlcen, tak je určitá fáze zklidnění a promazávání důležitá.

A třetí důležitá věc během spánku je, že dochází k určitému přenastavení a zklidnění vztahů mezi rozhodováním a emocemi. Dochází i k tomu, abychom když se ráno probudíme, byli odpočatější a připravenější na další den. Abychom byli i motivováni a měli lepší náladu.

Robert Rusina ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s neurologem prof. MUDr. Robertem Rusinou, Ph.D., přednostou neurologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.