Nordic Walking s fyzioterapeutkou Veronikou Peterkovou: S pomocí holí zapojíme spoustu svalů v těle

7. duben 2026

Jarní fitness. Možná to bude výzva pro vás vyzkoušet něco nového, třeba uzrál správný čas. Naším hostem je fyzioterapeutka a instruktorka Nordic Walkingu Veronika Peterková. Chůze s holemi, to je tedy naše dnešní téma. Kdo to ještě nikdy nezkoušel, ten se může ptát, proč bych se tahal s hůlkami, když můžu chodit normálně. 

Proč je důležité a výhodné zvolit oporu hůlek?
Hole volí lidé, který mají problémy s dolními končetinami. Často to poznají na horách, když je bolí kolena, kyčle nebo kotníky. Tím, že se o hole opřeme, tak dolním končetinám odlehčíme. Ale není to jen opora, zároveň se z těch holí i odrážíme. To znamená, že zapojíme daleko víc svalů, pokud hole používáme. Zapojíme zádové svaly, paže, také břišní svaly. Symetricky zapojíme v podstatě celé tělo.

Pokud chceme chodit správně a kvalitně, je dobré zainvestovat do kvalitnějších holí. Měly by obsahovat nějaké procento karbonu.
Veronika Peterková, fyzioterapeutka a instruktorka Nordic Walkingu

Pokud se tuto chůzi dobře naučíme, tak je to možná dobré i na horní končetiny a jejich svaly. Možná i na záda.
Přesně tak. Není to jen o tom odtahat to rukama, ale právě hodně zapojme i zádové a mezilopatkové svaly. Tím, že se propojí horní a spodní polovina těla, tak se i břišní svaly poměrně pěkně zapojí. Je to ovšem i o tempu, abychom nešli jen tak pomaličku, relaxační procházku, ale trošičku přidali na tempu, dali švih do rukou. V tu chvíli opravdu pocítíme svaly, které v těle máme.

Čtěte také

Jako fyzioterapeutka tedy můžete potvrdit, že je to komplexní sport.
Nordic walking je opravdu i symetrický sport, zapojujeme levou a pravou stranu těla symetricky. A zrovna tak horní a spodní polovinu těla. Tedy klidně to může být třeba i kompenzační sport pro sportovce, běžce, cyklisty, kdy zapojí zase trošku jiné svaly a ke svému jednostrannému sportu to pěkně doplní. Při kondiční chůzi zapojíme až 90 procent svalů našeho těla.

Nordic walking není jen trénink, ale opravdu sport populární po celé světě.
Je to tak. Už je to dokonce i závodní sport. Také u nás v České republice letos bude třetím rokem Česká liga Nordic Walking, tedy už se to profiluje do závodního sportu. Má to svá pravidla, na trati jsou rozhodčí. Ti v první řadě hlídají, aby nikdo neběžel, protože to by bylo na diskvalifikaci.

Čtěte také

Jako při sportovní atletické chůzi se udělují karty. Červená karta je za to, když někdo běží, žluté karty za hodně špatnou techniku chůze. Tak vznikne nějaká časová penalizace. Sport je samozřejmě o čase. Použití holí je povinné, pokud se někdo neodráží, tak to může být na žlutou kartu jakoby chyba.

Je to tedy o technice, ale také o vybavení. Jaké hole si pořídit? Určitě jsou v tom i velké rozdíly.
Hodně lidé si plete nordic walking s trackovými holemi, ale tam je zásadní rozdíl. Pozor, i prodavači v obchodě někdy nejsou dobře poučeni, jsou schopni vám prodat trackové hole a vydávat je za nordic walking.

Čtěte také

Hlavním rozpoznávacím znamením je takzvaná rukavička, jakoby poutko na ruku, kdy zvlášť dáváme palec a zvlášť ostatní prsty do rukavičky. To jsou hole pro nordic walking. Trackové hole mají jen takové sjezdařské poutko jako u lyžařských hůlek, jednoduchou smyčku. S tím správnou techniku neuděláme.

Pokud chceme opravdu chodit správně a kvalitně, tak je dobré zainvestovat rovnou do kvalitnějších holí. To znamená, že by měly obsahovat aspoň nějaké procento karbonu. Hole jsou pak lehčí, mají i lepší vlastnosti. Takže pohlcují nárazy, jsou trošku pružnější. Čím větší procento karbonu obsahují, tím jsou samozřejmě dražší, ale i kvalitnější.

Veronika Peterková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Je lepší chodit po asfaltu nebo po lesní cestě? Má to vliv na kvalitu odrazu? Jak si zvolit správnou délku holí? Jaké se při chůzi dělají nejčastější chyby? Poslechněte si celou radioporadnu ohledně nordic walking s fyzioterapeutkou Veronikou Peterkovou v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.