Na slavenské hřiby není nutný košík, ani kulajdu z nich neuvaříte. Naše nejdokonalejší skalní hřiby
Léto, prázdniny, kdo by se nevydal do lesa na houby. Najít takové pravé hřiby! Kde rostou, to vám ale žádný houbař neprozradí. Pravé slavenské hřiby jsou ale výjimkou. Jsou totiž kamenné a s průvodcem Chráněné krajinné oblasti Broumovsko Petrem Kunou je z osady Slavný u Suchého Dolu šla hledat redaktorka Jiřina Mužíková. V okolí jich najdete okolo stovky.
Na slavné slavenské hřiby nepotřebujeme nůž ani košík, stačí dobré boty a chuť pozorovat obdivuhodnou přírodu Broumovských skal. Vydejme se z osady Slavný u Suchého Dolu. Kulajdu bychom si z kamenných hřibů tedy neuvařili, ale za návštěvu tohle naleziště určitě stojí.
Skalní hřiby z prvohor
Čtěte také
Skalní hřib je vlastně útvar, který vznikal postupným sedimentováním různých materiálů. Ty podle tvrdosti také různě zvětrávají. V tomto případě ta kompaktnější část je nahoře, tvoří proto odolnější, větší část a skalní útvar tak připomíná hřib i s nohou-tření.
Tyto hřiby na vrchu zvaném Slavný patří k nejdokonaleji vyvinutým skalním hřibům u nás a v oblasti Slavného geologové napočítali hřibů a hříbků okolo stovky. Některé jsou dobře patrné z cesty , některé tvoří kamennou bránu , najdeme tu i skupinky či „dvojčátka". Některé jsou ale ukryté v porostu.
Mušlová cesta
Pískovcové sedimenty jsou tu plné otisků prehistorických mušlí, tvar lasturek se často objevuje i na plochých kamenech na cestách a jde o typický úkaz Broumovských skal. Říká se jim „mušlové cesty" a návštěvník se tak vlastně prochází po prehistorické pláži mělkého moře, které tu před 90 miliony let bylo.
Ze Slavného se můžeme vydat po červené turistické značce a lze projít až na Hvězdu , poutní místo s barokní kaplí Panny Marie Sněžné. Cestou si nenechte ujít vyhlídku na skalní divadlo , skalní věž Čertova tchyně , město Broumov máte jako na dlani a vidět je krásně i na Martínkovice a kopec Hejšovina na polské straně.
Historické turistické značení
Ze Slavného na Hvězdu vás dnes povede červená turistická značka. Značení tu pro poutníky i lesní dělníky či správce bylo už koncem 19. století. Pozůstatky tohoto historického značení je dobře patrné na kamenných patnících či přímo některých ze skalních útvarů.
Do kamene vytesaná tabulka velikosti přibližně 30 x 40 cm má obvykle dvě šipky, které směřují ke značce, ta symbolizuje daný cíl - hvězdička = Hvězda, písmeno H = vrch Hejšovina.
(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)
Související
-
Broumovsko je nejkrásnější jako celek. Každý si u nás vybere, co potřebuje, říká starosta Broumova
Dominantou Broumova na Náchodsku, kde žije kolem 7 000 obyvatel, je určitě tamní barokní klášter řádu svatého Benedikta zapsaný na seznamu národních kulturních památek.
-
V lesích na Broumovsku se objevují odpadky. Podle místních je...
Se začátkem houbařské sezóny se opět objevily problémy s neukázněnými turisty, na Broumovsku si na ně stěžují starostové řady obcí. Odhozené PET lahve, igelitové py...
-
Na Broumovsku přibývají místa přeplněná turisty. Lidé už nejezdí jen do Adršpašsko-teplických skal
Turisté mířící do Broumovského výběžku si našli náhradu za Adršpašsko-teplické skály. Stále víc si jich za cíl výletu vybírá třeba stolovou horu Ostaš či Broumovské stěny.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
