Magie barokní krajiny Jičínska. Valdštejnova lipová alej je naším nejstarším historickým stromořadím

8 fotografií

Stromořadí, které původně před třemi stovkami let nechal vysadit vévoda Albrecht z Valdštejna, je ale magickým místem v každém ročním období.

Čtěte také

Valdštejnova alej v Jičíně je nejstarším historickým stromořadím u nás. Tvoří ji na devět set lip

Podle dostupných pramenů patří k nejstarším u nás. Navíc má čtyři lipové řady, což je v takové délce - bezmála dvou kilometrů - naprosto ojedinělé nejen v naší zemi, ale i ve světě.

Alej měla vévodovi posloužit jako pietní, i vznešená cesta k místu jeho posledního spočinutí v hrobce kostela kartuziánského kláštera ve Valdicích. Stromořadí okouzlilo i redaktorku Vlaďku Wildovou, která se tam sešla s přírodovědkyní Regionálního muzea v Jičíně Petrou Zíkovou.

Valdštejnova alej tvoří součást ojedinělé barokní krajinné kompozice, kterou v letech 1630 - 1634 komponoval raně barokní italský architekt Giovanno Pieroni. Stromořadí je zelenou spojnicí Valdštejnského paláce v Jičíně s letohrádkem v Libosadu a s kartuziánským klášterem ve Valdicích na ose východu a západu slunce za letního slunovratu.

Čtěte také

Cizopasník napadl v unikátní lipové aleji v Jičíně část stromů, ohýbají se a ohrožují kolemjdoucí

Traduje se, že u výsadby asistovalo vojsko: na první výstřel vojáci vyhloubili jámy, na druhý zasadili stromy a při třetím sadbové místo zasypali hlínou. Ale patrně je to jen pověst.

Současné lípy v aleji už samozřejmě Valdštejna nepamatují, alej byla průběžně obnovena dosazováním, těm nejstarším je dnes zhruba sto let.

Ve čtyřřadé aleji odděluje každé dva pruhy lip malolistých zhruba dvoumetrový chodník, uprostřed je široký travnatý pruh. Ve stromořadí dlouhém přes 1700 metrů bylo původně vysazeno 1 152 lip, dnes je jich kolem devíti set a jsou mezi nimi i mladé, teprve nedávno vysazené lipky.

Lipová alej v Jičíně ve 20. letech 20. století|foto:RMaG Jičín

Po červené z centra Jičína za pohybem, relaxací i historií

Významnou a unikátní přírodní a krajinnou památkou Jičína vedou dva chodníky: jeden se sypaným podložím pro pěší a cyklisty, druhý z hladkého asfaltu vhodný i pro jízdu na kolečkových bruslích.

Čtěte také

Valdštejn v Jičíně se vším začal, ale nedokončil. Městská rezervace má 74 kulturních památek

V aleji se daří kriticky ohroženému brouku páchníku hnědému, cestou se můžete zastavit ve veřejně přístupné zahradě Lípovka v areálu stacionáře Apropo nebo ve sportovním areálu, jehož součástí je plavecký bazén. Po zhruba dvaceti minutách chůze přijdete k Valdštejnské lodžii a parku Libosad.

Příznivci turistiky, kteří se alejí projdou do Sedliček, většinou neodolají výšlapu na čedičový vrch Zebín, chráněnou přírodní památku, kterou zdobí kaplička sv. Maří Magdalény. Stoupat na kopec mohou od kostela Všech svatých kolem dřevěné zvonice, shora se rozhlédnou Jičínskou kotlinou, uvidí Prachovské skály, Brada, Kumburk, Loretu, hrad Trosky, za dobré viditelnosti i Krkonoše a Sněžku.

Čtěte také

Valdštejn se vrací do Jičína. Vyrazíte si minci a dozvíte se spoustu zajímavostí o slavném vojevůdci

Ze Sedliček mohou pokračovat do Valdic, kde Albrecht z Valdštejna v 17. století založil kartuziánský klášter. V polovině 19. století byl areál přebudován na věznici, ve které si odpykával trest i loupežník Babinský.

Do Valdštejnovy lipové aleje se dostanete bez omezení v každém ročním období pěšky a na kole po červené turistické značce z centra Jičína. Můžete také přijet autem, zaparkovat na začátku stromořadí nebo u sportovního areálu a pokračovat dál pěšky, na kole, na in line bruslích, s kočárkem nebo na koloběžce.

Prostřední částí lipové aleje se v zimě dá projet na běžkách, v létě třeba na koni. Podél stromořadí vede silnice na Valdice, Železnici a Lomnici nad Popelkou.
Skapávající voda je příčinou růstu kořenových krápníků.

Nejstarším historickým stromořadím u nás - Valdštejnovou lipovou alejí z Jičína do Sedliček, která je se svou bezmála dvoukilometrovou délkou a čtyřmi řadami lip ojedinělá nejen v naší zemi, ale i ve světě, se s přírodovědkyní jičínského regionálního muzea Petrou Zíkovou prošla redaktorka Vlaďka Wildová.

Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)