Valdštejn v Jičíně se vším začal, ale nedokončil. Městská rezervace má 74 kulturních památek
Dnes zamíříme trochu do Českého ráje, ale hlavně do jeho vstupní brány, do jednoho z nejkrásnějších měst naší země, do Jičína. Vezme nás tam osobně místostarosta Petr Hamáček, kterého tu vítáme.
Hned musíme blahopřát pane místostarosto, protože Jičín se stal historickým městem roku 2016. Co jste na to říkali, když jste se to dozvěděli?
My jsme seděli v tom Španělském sále přímo při tom vyhlášení, protože tam jsou pozváni všichni účastníci. Krajští vítězové o tom samozřejmě dopředu vědí, že jsou mezi finalisty, tak je objíždí komise. No a ten tep stoupal po celou dobu, co předchozí vítěz vyhlašoval, nebo četl tu jednu větu, že vítězem soutěže Historické město roku 2016, v tu chvíli jsem myslel, že vybouchnu, je Jičín.
Českali jste to? Jičín se téhle soutěže zúčastnil několikrát i v předchozích letech.
Tak lhal bych, kdybychom si o tom nepovídali uvnitř našeho úřadu s nejbližšími spolupracovníky. Dělali jsme různé žerty, nicméně ta jistota nebyla. Musím říct, že překvapenější jsem byl loni, že jsme získali druhé místo. Teď už si ti krajští vítězové šuškali mezi sebou, že to bude Jičín, protože byl dvakrát druhý.
Ono to jednou muselo přijít. Protože Jičín je opravdu krásné město, se spoustou kulturních odkazů a památek. A ta cena je určitě i za to, jak se o ně dokážete v Jičíně postarat, viďte?
Určitě. Ona není jenom čistě za to, že se památky rozvíjejí. Jde o celkovou péči. Musíme říct, že v Jičíně ta péče o památky má hodně dlouhou tradici. Město má památkovou rezervaci už 50 let, nebo respektive letos to oslaví. Už jen to, že město má památkovou rezervaci, tak je výjimečné. V republice je takových měst 40.
Na území jičínské městské památkové rezervace je celkem 74 kulturních památek. Kterou z nich máte vy nejraději, která patří k vašim nejoblíbenějším?
V Jičíně, to všichni vědí, to je Valdštejnská lodžie. Já jsem tam trávil dětství v parku v Libosadu. Takže je prostě nejmilejší. Ale já nejsem sám. To, co se tam děje teď, že se ta památka opravuje, tak o tom přemýšlelo mnoho lidí ať v jakémkoliv věku. Tak si říkali, jaké by to bylo, kdyby to bylo opravené.
Vy jste povoláním učitel na základní škole. Jaké předměty jste učil děti?
Učil jsem dějepis, němčinu, pak také angličtinu a počítače.
S oblibou říkám, že Valdštejn se vším v Jičíně začal. A bohužel ne mnoho dokončil. Takže nám dal spíš mnoho otazníků, k čemu vlastně ty konkrétní památky jsou a jak byly zamýšleny.Petr Hamáček, místostarosta Jičína
Tak co byste nám tak řekl v hodině dějepisu o Jičínu? Jičínem ty dějiny, dá se říct, prošly.
Jednak je zajímavé, jak vůbec vzniklo jméno Jičín. Všichni si tak vypráví, že to je od Jitky, ale pravděpodobně to je mýtus. My máme v Jičíně spoustu mýtů. Třeba i to, že jsme měli být hlavním městem českého království. Tak to se dobře poslouchá. To se snažím vyvracet. To jméno je pravděpodobně odvozeno od Dičín, kdy se říkalo, že tam je hodně divoké zvěře v lesích. Protože celé Čechy byly tehdy zarostlé lesy. Důležitý určitě je, že se nám v Jičíně mihnul Valdštejn. Jak já říkám s oblibou, on se vším v Jičíně začal. A bohužel ne mnoho dokončil. Takže nám dal spíš mnoho otazníků, k čemu vlastně ty konkrétní památky jsou a jak byly zamýšleny. Ale to základní rozvržení tam bylo. Ale on ten Jičín je tak plánovaný od začátku. Je to založení už podle plánu, má hektarové náměstí, ze kterého vedou pravoúhlé uličky a takto je formován od historie. A já si myslím, že jaksi mentalitou to v těch lidech je. Že se tam trošičku přemýšlí s dlouhodobým plánem.
A proč jste šel do politiky, když se vám muselo určitě líbit předávat dětem zkušenosti a učit dějepis.
Dějepis byl můj oblíbený předmět, ale já jsem se angažoval i v mezinárodní spolupráci. Já jsem projel s dětmi půl Evropy. Strávil jsem spoustu týdnů na různých pobytech, kde jsme bydleli v rodinách, takže mě to bavilo. Ale prostě se vždycky něco stane. A tehdy se stalo to, že ředitel naší školy podle mě neférovým způsobem na nátlak radnice rezignoval. A to mě pohnulo. Nechtěl jsem sedět doma a nadávat na to, co se děje. Tak jsem začal kandidovat. Prostě se to tak seběhlo.
Když se řekne Jičín, asi každému hned jako první naskočí loupežník Rumcajs a les Řáholec. Ale ta ševcovina, ta tam prý je. Viďte, pane místostarosto?
Ševcovna existuje. Město ji připravilo před mnoha lety, vykoupilo dům v ulici Pod Koštofránkem a opravilo to. Provozuje to pan Wilda a myslím si, že to je takový pěkný vyhledávaný cíl. Vůbec bych toho Rumcajse nepodceňoval. Když promluvíte s jakýmkoliv Polákem, řeknete, že jste z Jičína, tak on se začne vrtět, můžete mluvit o čemkoliv a on se začne se vrtět, dokud se nezeptá, jestli to je ten Rumcajsův.
Když mluvíme o pohádkách, tak nesmíme zapomenout na pohádkový festival, který každý rok přiláká k vám do města spoustu turistů.
Tak to je úplně fenomenální. Protože to vzniklo z lidí, kteří působí v Jičíně a do dneška to má takovou formu, že se ti lidé scházejí a vždycky se poradí o tom, co by chtěli udělat. Je tam spousta dobrovolnické práce. Festival, který probíhá 4 dny, tak město na něj přispěje dohromady 500 tisíc korun, což je z pohledu jiného města úplně zadarmo a má to úžasnou tradici.
Tturistický ruch je prostě důležitý.
Pro nás je nejdůležitější, že tam ti lidé přijedou a poskytnou zaměstnání zprostředkovaně lidem, kteří v Jičíně žijí. Zůstanou u nás třeba na prodloužený víkend. Protože máme od čtvrtka do pondělí program, to jsou pěkné věci, za kterými stojí podle mě opravdu do Jičína přijet.
Říkal jste, že Valdštejnská lodžie je vašě oblíbené místo. To je krásná památka, kde pořádáte koncerty další kulturní akce. Budete dál pokračovat s jejími opravami?
Určitě. Ty alce ale nepořádáme my, pořádá to Valdštejnské Imaginárium, což je obecně prospěšná společnost, kterou město podporuje. V úzký spolupráci s nimi se dělají i ty opravy. Respektive město je provádí. Původně to byl letohrádek, určitě to tak nějak bylo zamýšleno. Nicméně je to taková záhadná stavba, protože nebyla úplně dokončena, nebyla úplně využita. V historii to byla sýpka, bydlelo se tam, byly tam pořádány různé koncerty. Ale taky tam na začátku 19. století přespal rakouský císař. Tak snad se nám ji podaří teď zachránit a restaurovat.
Takže brána do Českého ráje je pořád otevřena, pořád krásná. My vám přejeme, ať je ještě krásnější a ať se tam taky lidem hezky žije.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.