Na vrch Homoli vede nejdelší poutnické schodiště u nás. Jeho úžasnou architekturu ovlivnil růženec
Nedaleko hradu Potštejn, mezi obcemi Lhota a Borovnice, najdete jeden z východočeských skvostů: poutní areál, kterému místní říkají Homol. Oficiálně se ale nazývá Homole - a najdete tam "schody do nebe".
Ve skutečnosti ale až do nebe nevedou - po unikátním kamenném schodišti, které je údajně nejdelším poutnickým schodištěm u nás, můžete vystoupat ke kostelu Panny Marie Bolestné. S Jiřím Slavíkem z Národního památkového ústavu v Josefově obdivovala Homoli i redaktorka Vlaďka Wildová.
Že jde o vzácné místo potvrzuje i titul národní kulturní památka, který areálu Homole náleží od jara roku 2018.
Čtěte také
Na západním konci návrší Homole nechala hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte vystavět v letech 1692-1696 poutní kostel Panny Marie Bolestné. Kostelík je svým průčelím netradičně orientovaný na sever se skvělým výhledem do krajiny. Církevní stavbu obklopuje hřbitovní areál s márnicí, dvěma kapličkami a bohatou sochařskou výzdobou.
Největším unikátem poutního místa jsou kamenné barokní schody Scala sancta (Svaté schody) z roku 1767. Začínají při úpatí kopce a končí až u kostela na hraně návrší, jakoby vedly do nebe. Schodiště je z mohutných pískovcových kvádrů a pro svou mimořádnou délku (112 metrů) u nás nemá obdoby.
Podobné schody najdeme v Evropě pouze dvoje, a to právě v poutním areálu Homole a v Itálii.Čtěte také
Pískovcové sochy a vázy z druhé poloviny 18. století jsou od bratří Bartoloměje a Václava Hendrichů z Litomyšle. Odpočívadlům vévodí sochy světců Vincence z Pauly, Antonína Paduánského, Jana z Mathy, Felixe z Valois a biskupa Vojtěcha.
Na vrcholu schodiště najdeme postavu Panny Marie s tělem mrtvého Krista, na zábradlí před kostelem stojí sochy sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdaleny.
Rozsahem kamenické a sochařské výzdoby, k níž patří i dekorativní vázy a zadní kamenná hřbitovní brána se sv. Václavem a sv. Janem Nepomuckým, se poutní místo Homole řadí k nejzajímavějším lokalitám, které představují sochařské dílo pozdního baroka.
Jedna z nejhezčích ukázek komponované české barokní krajiny
Schodiště na Homoli tvoří 153 kamenných stupňů a 16 odpočívadel, což odpovídá počtu Zdrávasů a Otčenášů ve Velkém růženci. Poutníci, kteří přicházeli z dalekého okolí, zdolávali schody po kolenou a odříkávali modlitby.
Čtěte také
Na každém schodu se modlili Zdrávas Maria a na odpočívadle Otčenáš. Smysl stavby je ukotven v modlitbě a modlitba se stala architekturou. A je to rarita nejen u nás, ale i v Evropě.
Poutní místo stojí na osamoceném návrší uprostřed kříže vyvtořeného průsečíkem přímek z města Rychnov nad Kněžnou do Chocně a z Kostelce nad Orlicí do Ústí nad Orlicí. Hraběnka Terezie Eleonora z Ugarte se při jeho vybudování zřejmě inspirovala jen o málo starším kostelem v Hemžích.
Chtěla na svém panství vybudovat svatyni, která by se stala místem zbožných poutí, peníze na výstavbu jí poskytlo dědictví. Kromě toho nechala poblíž kostela postavit i školu, která byla první českou školou v kraji.
Andílci s krumpáči a trest pro hraběnku Eleonoru
I k poutnímu areálu Homole se vztahují pověsti a legendy. Původně prý měl kostel stát na nedalekém vrchu zvaném Chlum. Bůh ale poručil andělům, aby základy stavby přestěhovali na nedalekou Homoli. Legendu připomínala i původní barokní výzdoba schodiště.
Čtěte také
Součástí sochařské galerie areálu totiž bývali i malí andílci s krumpáči a lopatami. V kraji se traduje pověst, která pro štědrou donátorku Terezii Eleonoru není právě lichotivá. Stavba schodiště byla pro poddané pod dohledem drábů hodně náročná a ti proto hraběnku proklínali.
Navíc nechápali, proč mají budovat dlouhé schodiště, když se z druhé strany od Sudslavi dá nahoru na Homoli přijít takřka po rovině. Za měsíčních nocí je prý dodnes vidět černý kočár tažený čertem, ve kterém musí hraběnka jezdit po schodech, dokud nedojde pokoje. Další verze legendy tvrdí, že šlechtična jezdí po schodišti na koni.
Homole je i místem dalekých rozhledů
"Výhled ze schodiště se otevírá k severozápadu. Kromě nejbližšího okolí, vesnic Svídnice, Chleny, Borovnice, Velká a Malá Lhota uvidíme ve směru schodiště Ještěticko - vyhnanický hřbet, kterému se lidově říká Vrcha. Za ním při dobré viditelnosti dohlédneme až do Krkonoš," upozorňuje Jiří Slavík z Národního památkového stavu v Josefově na další rozměr Homole, která překvapí svou polohou a zasazením do přírody.
Čtěte také
Místo má pozitivní energii, tajuplnou atmosféru, návštěvníkům dodává pocit uvolnění, klid a sílu. Kostel patří pod správu Římskokatolické farnosti - děkanství Kostelec nad Orlicí, areál je veřejnosti volně přístupný. Kostel Panny Marie Bolestné se otevírá o bohoslužbách a poutích.
Vlaďka Wildová a její průvodce, historik umění Jiří Slavík z Národního památkového ústavu v Josefově ,nám už ale neprozradili, jestli opravdu zkusili barokní kamenné schodiště na poutní vrch Homoli zdolat po kolenou. Každopádně tato pozoruhodná národní kulturní památka právem patří mezi východočeská NEJ.
(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)
Související
-
Studánka bratří Čapků aneb Po stopách jejich dětství a dospívání
V letošním roce si připomínáme dvojí výročí bratří Čapků - 130 let od Karlova narození a 75 let od Josefova úmrtí.
-
Skalákova studánka se zázračnou vodou z Jiráskova románu Skaláci. A Maternické strašidlo
Maternice bývala úkrytem i pomyslným středem kraje Jiříka Skaláka z Jiráskova románu Skaláci a je nejznámější právě svojí Skalákovou studánkou.
-
Nová dřevěná lávka nad Divokou Orlicí obnovila v Neratově poutní cestu na vrchol Jagodná v Polsku
Desítky lidí z obou stran hranice se v Neratově v Orlických horách přišly podívat na slavnostní otevření nové dřevěné lávky přes Divokou Orlici.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
