Půvabnou ves Rampuše v kopcovitém podhůří Orlických hor hlídá tajemná socha Rampepurdy rampepurďácké
Společně s učitelem a amatérským badatelem Josefem Krámem a kronikářkou Kateřinou Mikulkovou a redaktorkou Vlaďkou Wildovou se vydáme do podhůří Orlických hor, do půvabné kopcovité krajiny, v níž se ukrývá obec Rampuše.
Patrně nejslavnější rodačkou Rampuše byla služka Kristýna, která v generacemi oblíbeném románu Karla Poláčka "Bylo nás pět" pomáhala v rodině Bajzových. Sešli jsme se u sochy Rampepurdy v Rampuši. Tato dívka se skutečně v Rampuši narodila, žila tu, ale jmenovala se jinak.
Obec Rampuše má tak trochu pohádkové jméno, ale také románové: Karel Poláček ji zviditelnil v oblíbené knize Bylo nás pět. V Rampuši žila Němka Elizabeth Dušánková, která byla předlohou Kristýny, služky v rodině Bajzových. Nad rybníčkem v obci stojí její socha tzv. Rampepurdy.
Čtěte také
Rampuše leží v Orlických horách, asi 2,5 km severovýchodně od Liberka a 11 km od Rychnova nad Kněžnou. Patří k obcím, které mají sídlo na obecním úřadě Liberk. Je to celkem šest místních částí: Rampuše, Liberk, Bělá, Hláska, Prorubky a Uhřínov.
Místních obyvatel tu žije málo, ves obývají chalupáři, a také turisté, kteří si pronajímají místní chalupy. Ve vsi sídlí i farma rodiny Sokolových, která mimo jiné získala ocenění Regionální potravina Královéhradeckého kraje 2018.
„Dnes tady trvale žije okolo třiceti lidí, pro srovnání: v roce 1930 tady bylo evidováno 67 domů a v nich žilo 248 osob. Z nich bylo 21 Čechů, zbytek obyvatelstva Němci. Z toho jasně plyne, že po roce 1945, kdy došlo k odsunu, se obec téměř vylidnila," přibližuje místní kronikářka Kateřina Mikulková.
Spojení "uhlí a les" nebo "pivní půllitr"
První zmínky o obci se datují rokem 1544. O vzniku názvu obce panují mezi pamětníky různé dohady. Jedni tvrdí, že vzniklo spojením slov „dělat uhlí" a „les" (německý překlad), jiní, což vypadá pravděpodobněji, dokládají výkladem z historických slovníků, kde slovo „rampuše" znamená pivní půllitr.
Čtěte také
V prostřední části vesnice, nad místním rybníčkem stojí Rampepurdina (Kristýnina) socha, která je dílem akademického sochaře Michala Moravce z Hořic.
"Myslím si, že Rampuše je taková malebná vesnička, hezký kopcovitý terén, krásné chaloupky, pěkné procházky. Můžete se tady seznámit s životem na farmě, návštěvníka čeká opravdu příjemně strávený den, dá se tady zajít i na to pivo," směje se Kateřina Mikulková a upozorňuje, že obcí prochází i turistická trasa po červené, která vede ze Zdobnické Seče a pokračuje dál do Liberka.
Čtěte také
Cestou prý minete i jednu odbočku doprava do lesa, kde dříve bývaly další dvě osady: Vlčinec a Nemanice. V Rampuši objevíte kromě dřevěné sochy Rampušáka i dvě kaple, menší barokní kapli Panny Marie Sněžné z roku 1745 a neogotickou kapli Neposkvrněného početí Panny Marie, která byla vysvěcena roku 1868.
V její těsné blízkosti stojí pomník padlým v první světové válce z roku 1921. Destičky se jmény byly původně skleněné, zub času a vandalové je poničili, místní je v novodobé historii nechali obnovit.
(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)
Související
-
Malebné Orlické Záhoří. Za hřebeny Orlických hor se skrývá jedinečná příroda a krajina naší vlasti
Čeká vás výlet do obce, která je sice malá, ale dějí se tam velké věci. V Orlickém Záhoří žije kolem 200 obyvatel a letos si připomínají 400. výročí první písemné zmínky.
-
Z lásky starousedlíků k Orlickým horám vznikla kniha Deštné na historických fotografiích
Představíme vám novou knížku s názvem Deštné na historických fotografiích. Jak kniha vznikala, kdo se na ní podílel, jak je koncipovaná? A chystají se další knížky?
-
Rychnovem po stopách Petra Bajzy a lumpáren kluků, kteří spolu mluvili. Bylo nás pět Karla Poláčka
Palackého ulice, Bajzův koloniál a další místa Rychnova nad Kněžnou v románu Bylo nás pět. Éda Kemplink, Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Zilvar z chudobince a Petr Bajza.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka