Na Rychnovsku pokračují prázdninové výpravy za historií. Zavedou vás na bývalé hradiště u Dobrušky

30. červenec 2021 08:46

Archeologické léto na Rychnovsku pokračuje procházkou k bývalému hradišti nedaleko Dobrušky. Právě tam vás zavede v rámci prázdninových výprav za historií Bohumír Dragoun, archeolog z Muzea a galerie Orlických hor. A už nikdy se na tamní lesy a louky nebudete dívat stejným pohledem jako dosud. 

Čtěte také

Přede mnou jde archeolog Bohumír Dragoun a vede mne někam mezi stromy. Tady se už zastavíme? Kde to jsme?
„Teď jsme právě na hřebeni Chlumu. Je to takový táhlý pozůstatek luhů a hájů, které tady byly ve středověku. Leží mezi Dobruškou a Opočnem a je to vlastně trošku taková paměť krajiny. Tam se nám zachovala spousta fantastických věcí z hlediska archeologa."

„Krásné hradiště, máme tam snad i nálezy kamenných nástrojů, a také takový dvůr Zmrhalovice, ke kterému se váže zajímavá historická zpráva, že prováděl obhlásnou službu k opočenskému hradu."

V jakém jsme se to tedy ocitli století? Kam jsme došli?
„Jsme právě u těch Zmrhalovic. Ty jsou zmiňovány poprvé a naposledy jako srub nad Melčany a je to k roku 1495."

Čtěte také

Jak to tady tenkrát vypadalo? Teď je tu hustý les.
„Kdybychom se dostali do onoho 15. století, tak bychom určitě z toho Chlumu viděli několik vesnic, které dnes už neexistují. Jednu máme přímo pod Chlumem na takové říční terase. Určitě bychom viděli vesničku Kutvald, což je zaniklá vesnice u Pohoří."

„A samozřejmě netyčil by se nám tady krásný renesanční opočenský zámek, ale ještě by to byl starý hrad, který čekal na svoji přestavbu. Takže krajina by byla velmi jiná, byla by jistě daleko pestřejší. Nebyly by v ní velké lány, byla by mnohotvará."

Čtěte také

„A kdybychom se přenesli na hradiště, které tady máme, to je zajímavé tím, že je velmi staré, patří ke kultuře popelnicových polí, a v podstatě nikdy tam nebyl dělaný žádný velký výzkum. Je ze sklonku doby bronzové a ze začátku doby železné. Tak bychom viděli zase úplně jinou krajinu."

„V nivě bychom určitě našli pastevní lesy, kde naši prapradědečkové pásli dobytek. Mezitím různá políčka. Určitě by ta krajina z našeho pohledu byla romantické a z jejich pohledu příšerně náročná na to, aby v ní člověk přežil."

Zachovalo se tady z té doby vůbec něco?
„Neuvidíme vůbec nic. Máme tady pouze nálezy keramiky z 15. století. Úplně náhodně při sázení stromků se našlo pár střípků, které nám dokládají, že ten srub se nacházel někde v těchto místech," dodává Bohumír Dragoun.

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související