MUDr. Radek Pudil: Naše srdce v zimě. Stahují se cévy v oblasti pokožky a zvyšuje se krevní tlak

MUDr. Radek Pudil z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové je hostem radioporadny na téma: naše srdce v zimě.

Otužování je zdravé a může být v rozumné míře provozováno i u kardiologických pacientů. Ale ne bezhlavě, po poradě s kardiologem.
MUDr. Radek Pudil, I. interní kardioangiologická klinika Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Jak tedy chlad a teploty pod nulou ovlivňují naše srdce a vůbec náš oběhový systém?
Je to velice zajímavé a populární téma, zejména v době, kdy spousta lidí začíná s otužováním.

Čtěte také

Vysoký krevní tlak nebolí. K prevenci patří pravidelný pohyb. Ideální je rychlejší chůze

Ale možná stojí za to, zejména pro pacienty, kteří mají nějaké potíže se srdcem, připomenout, jaký vliv má chlad na kardiovaskulární systém.

Dopředu chci říct, že pokud se otužování provozuje pravidelně, s rozumem a s přihlédnutím k vlastnímu zdravotnímu stavu, tak je to velice příznivá záležitost. Protipólem je situace, kdyby s otužováním člověk začal náhle. Řekl si, měl jsem srdeční selhání nebo měl jsem infarkt myokardu a chci se začít otužovat a hned skočil do vychlazené vody nebo ledové tříště.

To pak může znamenat poměrně dost velké následky pro kardiovaskulární systém a ten člověk by to nemusel přestát bez úhony.

Co tedy chlad způsobuje v našich tepnách, cévách a v srdci?

Čtěte také

Láká vás otužování? Jak ale začít? Seriál užitečných rad s instruktorem Václavem Kuralem

Ať jsme v klidu nebo při fyzické zátěži, pokud jsme v chladnějším prostředí, a tady bych chtěl říct, že voda tyto vlivy ještě násobí, tak dochází k tzv. centralizaci oběhu. Je to samozřejmě přirozená reakce, tělo se snaží uchránit si zásoby tepla, snaží se přežít. To znamená, že v oblasti kůže a pokožky dochází k tomu, že se tam stahují cévy, dochází k tzv. vazokonstrikci.

To je odborný termín, ovšem vazokonstrikce neznamená nic jiného než menší prokrvení kůže. A naopak nasměrování cévního toku směrem do srdíčka, které dostane určitou zátěž, se kterou se zpravidla vyrovná, pokud je zdravé. Nemá s tím větší problémy, a dokonce se může tím naopak posílit.

Jaká jsou rizika při otužování a vystavování našeho těla chladu? Může to mít spoustu zdravotních přínosů, ale na co je potřeba upozornit?
Než se pustím do rizik, tak jednu důležitou větu. Otužování je skutečně zdravé a může být v rozumné míře provozováno i u kardiologických pacientů, nicméně ne bezhlavě. Je nutné si uvědomit, že tady existují potencionální rizika. Ta vyplývají ze základní reakce, kterou má lidské tělo na chlad.

Čtěte také

Prof. MUDr. Radek Pudil: Chronické srdeční selhání u nás ohrožuje každého pátého člověka nad 40 let

Ta je provázena smrštěním tepének v kůži a tím pádem zvýšením krevního tlaku a zvýšením nároku na srdce. To znamená, že srdce po nějakou dobu náhle čelí zvýšenému odporu, zvýšenému krevnímu tlaku a musí se s tím vyrovnat. A zpravidla se s tím vyrovná, onen stres je pro zdravé srdce dokonce zdravý. A srdce se dobré takto trénovat.

Nicméně pro nemocné srdce to může znamenat abnormální nepřiměřenou zátěž a mohlo by dojít ke vzniku až odtoku plic. Ale to jsou extrémní stavy, které mají mezitím celou škálu mezistavů a tomu se dá zabránit. Tou cestou je vyšetření kardiologem, rozebrání toho, jak se chci otužovat, jakou fyzickou aktivitu chci dělat a jakou intenzitou.

A druhou věcí je říci si, jestli náhodou nepatřím do rizikové skupiny, které by to nemuselo přinášet tak velký užitek. To znamená, neléčená nekompenzovaná hypertenze a některá další kardiovaskulární onemocnění. Čili pokud to shrneme, otužování je zdravá věc, lze ho podporovat, ale u kardiaků jednoznačně po poradě s kardiologem.

Celou kardiologickou radioporadnu s MUDr. Radkem Pudilem o našem srdci v zimě si můžete poslechnout v audioarchivu.