Infarkt nebo srdeční selhání. Čím se tato dvě onemocnění liší? Vše vám objasní profesor Radek Pudil

Já bych rovnou začala tím infarktem. To bývá totiž takový akutní stav. K čemu přesně při něm dochází?
Akutní infarkt je stav, který je výsledkem uzávěru koronární tepny. Naše srdíčko je zásobeno dvěma tepnami a v případě, že se jedna náhle uzavře, tak je věcí několika málo minut, kdy srdeční buňky tím, že nemají kyslík, začnou odumírat. Z centrální zóny se pak onen infarkt, ta jejich nekróza, česky odúmrť, rozšiřuje až do periferie.

Infarkt je výsledkem uzávěru koronární tepny. Je věcí několika minut, kdy srdeční buňky tím, že nemají kyslík, začnou odumírat.
prof. MUDr. Radek Pudil z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Ale my máme k dispozici jednu úžasnou věc, a to, že jsme schopni zasáhnout a to tu tepnu otevřít. Ale hlavní roli tady hraje čas. Čím dříve to otevřeme, tím je výsledné ložisko, ono poškození infarktem, menší. A tím pádem je i menší riziko srdečního selhání.

Čtěte také

MUDr. Radek Pudil: Naše srdce v zimě. Stahují se cévy v oblasti pokožky a zvyšuje se krevní tlak

Může se stát, že někdo infarkt takzvaně rozchodí a dozví se třeba až později, že ho prodělal?
Mohou to být diabetici, ale také to mohou být i překvapivě někdy mladí lidé, kteří si nedokáží vůbec uvědomit, že se může jednat o akutní infarkt myokardu. Tady je dobré připomenout, že pokud má člověk tlakovou svíravou bolest na hrudi, která se může šířit a propagovat až do hrdla, do levého ramene, do celé levé horní končetiny, není člověku dobře a trvá to déle než 15 nebo 20 minut, tak by neměl váhat, měl by vytočit 155 a nechat se dovést k lékaři. V žádném případě nejezdit sám. To je možná to nejdůležitější, co by měl ten člověk udělat.

V čem je riziko neošetřeného, slabšího infarktu?
Na začátku infarktu nikdo neví, jak se vyvine. Pokud je postižena periferie koronární tepny, ty periferní větvičky, tak následky bývají mírnější. Pokud je postižena centrální část nebo dejme tomu první polovina té koronární tepny, tak následky bývají větší. Ale dají se limitovat, a to velmi významně, včasným ošetřením.

Ale ta hlavní rizikovost je dvojí. První tzv. bezprostřední, a tam je úplně jedno, jestli jde o malý nebo velký infarkt myokardu, samozřejmě větší infarkt představuje riziko větší, je riziko náhlé smrti, riziko arytmií, které dokáží člověka ohrozit na životě. Bývá to zhruba 10 až 20 procent lidí, kteří mívají tzv. komorové arytmie, které dokáží člověka zahubit.

Čtěte také

MUDr. Radek Pudil: Pokud je chronické selhání srdce odhaleno včas, jsme schopni léčit jeho příčiny

To znamená, dovést do bezvědomí a pokud není pacient resuscitovaný nebo pokud není proveden ihned elektrický výboj, například v sanitě nebo v nemocnici, tak ten člověk může skončit velice špatně, může i zemřít. Čili i z tohoto důvodu je velmi důrazně doporučeno, pokud někdo trpí prudkou bolestí na hrudi, aby se nikam nevydával sám, ale ať je doma nebo na pracovišti. Přivolá se RZP, čili číslo 155, a ten nemocný je vyškoleným personálem transportován do nemocnice.

Teď pojďme probrat souvislost se srdečním selháním, což si lidé občas pletou. Jaký v tom je rozdíl oproti infarktu?
Ono to zcela jiné úplně není, protože většina infarktů, pokud jsou rozsáhlejší, k tomu srdečnímu selhání vedou. Infarkt znamená odúmrť nebo nekrózu. Jeho výsledkem je podle toho, jak je ta nekróza velká, že se nemůže účastnit čerpání krve, tedy srdíčko čerpá méně, než by mělo. A výsledkem pak je srdeční selhání.

Nicméně srdeční selhání má trošku jinou symptomatologii, trošku jiné příznaky. A může k němu vést celá řada i dalších onemocnění.

Srdeční selhání je obrovskou množinou onemocnění, která v ně ústí. Základem je léčba všech rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění.
prof. MUDr. Radek Pudil z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Proč se to tedy stane? Můžeme zmínit ty další příčiny?
Další příčiny mohou být kardiopatie, to jsou většinou vrozená nebo i získaná onemocnění myokardu. Jsou to onemocnění, kdy působením zevních činitelů, například některé protinádorové léčby, může dojít k srdečnímu selhání. Nebo na základě například nějakého srdečního zánětu dochází k destrukci chlopně a pak vzniká chlopenní vada, která může vést k srdečnímu selhání.

A příčinou mohou být také arytmie, příliš rychlé nebo příliš pomalé. Všechny srdeční akce, které dokáží indukovat, tedy vést k rozvoji srdečního selhání. Těch příčin je tam celá řada, studenty prakticky učíme, že naprostá většina typů srdečních onemocnění vede k srdečnímu selhání.

Čtěte také

Prof. MUDr. Radek Pudil: Chronické srdeční selhání u nás ohrožuje každého pátého člověka nad 40 let

Srdeční selhání je také onemocnění, které nějak postupuje a může se zhoršovat?
Ano, zhoršuje se. Ale naším cílem je ho zastabilizovat. Je to stav, kdy je nejčastěji poškozena levá komora srdeční a pacient cítí především dušnost. Zpočátku při námaze, později i v klidu. Pokud se to neléčí, tak pacient špatně toleruje i polohu vleže, najednou potřebuje více polštářů, zadýchává se.

Objevují se pak otoky kolem dolních končetin. Pokud se to dále neléčí, tak ony otoky jsou i výše, mohou být i nad kolena, může se objevit i tekutina v dutině břišní. Ale tím dominantním příznakem je dušnost, snížení tolerance fyzické námahy.

A prevence? Je prý složitější u srdečního selhání než u infarktu. V čem tam je rozdíl?
Možná ten základní vtip je v tom, že srdeční selhání je obrovskou množinou onemocnění, která v ně ústí. A každé z nich má trošku jinou prevenci. Nicméně základem je správná léčba všech rizikových faktorů kardiovaskulních onemocnění. A naprostá většina z nich je shodná i s rizikovými faktory pro vznik infarktu myokardu.

Čtěte také

Jak poznat začínající infarkt. Ischemická choroba srdeční a nedostatečné prokrvení srdečního svalu

Pravidelně si měřit krevní tlak, pokud je nějaké kardiovaskulární onemocnění v rodině, chodit pravidelně na kontroly a pokud už vznikne srdeční selhání, sledovat se, chodit pravidelně k lékaři, užívat léky. Protože v současné době máme opravdu velice účinné léky, máme i nefarmakologické, čili nelékové přístupy, které se mohou použít. Je tady celá škála možností.

A velice podstatné je to, pokud už člověk má jednou srdeční selhání a začne pozorovat, že se jeho stav nějakým způsobem mění, tak aby navštívil lékaře dříve, než se mu problém rozvine do takové formy, kdy by musel být hospitalizován.

Celou srdeční radioporadnu s prof. MUDr. Radkem Pudilem z Kardiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.