Miloš Zeman rád převzal štafetu dobrovolného strážce přírodní rezervace Prachovské skály
Dnes se vypravíme do Prachovských skal, což je úžasná přírodní lokalita, kterou nevynechá při návštěvě Českého ráje snad žádný turista. Skály vznikly v období druhohor jako usazeniny druhohorního moře. A náš dnešní host se stará hlavně o to, aby v nich byl pořádek a aby se tam každý návštěvník pokud možno choval tak, jak má.
Vítám ve studiu Miloše Zemana, dobrovolného strážce přírodní rezervace Prachovské skály. Vy jste prý letos na konci prázdnin objevil ony sprejerské nápisy ve skalách, je to tak?
Sprejerské nápisy jsem přímo hned neobjevil já, dostal jsem takovou malou informaci od jednoho z horolezců, který nám poslal fotografii jednoho nálezu. Na základě toho jsem se tedy vypravil prozkoumat celou tamní oblast a objevil jsem ještě jeden daleko větší nápis sprejem. Na základě toho se pak rozběhla pátrací akce po celé oblasti, kde jsme dohledali ještě asi další 3 obrázky. Tím pádem se celá ta věc dostala na veřejnost.
Sprejer řádil v Prachovských skalách. Hrozí mu až tříletý trest odnětí svobody
V těchto dnech přijali jičínští policisté oznámení o sprejerství, kterého se měl dopustit doposud neznámý vandal. Strážce přírody v Prachovských skalách objevil na dvou místech graffiti. Vandal je nasprejoval na skály mimo hlavní vyhlídkové okruhy.
A co jste na to říkal v první chvíli, když jste to viděl? Protože ty nápisy jsou docela velké.
Já jsem zvyklý občas sprejerské nápisy vidět někde na mostech nebo někde na fasádě ve městě. Ale že by se to někomu povedlo udělat na pískovcové skalní stěně, tak to mě docela šokovalo. Musím říct, že jsem si to prohlížel několikrát a dost důkladně, abych pochopil, jestli to není jen nějaká fotografie.
Takže jste byl naštvaný?
Trošku mě to tedy dostalo.
Je to už 15 let, co děláte dobrovolného ochránce Prachovských skal?
Dalo by se říct, že od začátku, co se o Prachovské skály zajímám, tak už je to skoro těch 15 let. I když začátek byl takový trošku rozpačitý, protože to jsem na to měl ještě takového svého učitele, Pepu Koťátka, který mě pomalu do těch problematik zasvěcoval. A já jsem jednou nepředloženě slíbil, že až tady nebude, tak po něm tu štafetu převezmu. A to znamená, že teď ne že by to bylo jen na mých bedrech, ale vzal jsem si to za své. Chtěl bych mu aspoň nějakým způsobem tu jeho starost a péči o skály, kterou projevil, nahradit.
Vy jste mi říkal, že za celou dobu, co to děláte, tak si nic podobného, jako jsou ony sprejerské nápisy, nepamatujete.
Objevují se občas nápisy, že jsou vyryty do pískovce nebo respektive do písku, ale že by se objevil nápis takového rozsahu, tak to jsem viděl poprvé.
Srdíčka vyrytá do pískovce, to si pamatuje asi všichni.
To ještě ze školních let, když zamilovaní chodili a potřebovali se někde zvěčnit.
Hore zdar! Nejstarší a největší oddíl Lezecký kroužek Prachov v převisu skalních výročí
Sedm kilometrů severozápadně od Jičína leží přírodní rezervace Prachovské skály, která patří do Chráněné krajinné oblasti Český ráj a je oblíbeným cílem turistů i horolezců. Právě tam byl před více než 110 lety založen Lezecký kroužek Prachov. Jeho členové i příznivci si úctyhodné výročí připomínali v závěru dubna - a zároveň s ním i zahájení 111. sezóny pískovcového lezení v Prachovských skalách.
Jak vůbec funguje vaše stráž v Prachovských skalách? A jak to s ní bylo v minulosti? Protože tato vzácná pískovcová lokalita patřila snad od sedmnáctého století rodině Šliků, po roce 1948 to bylo státní a potom se zase skály Šlikům vrátily v restitucích.
Strážní služba funguje na základě rozhodnutí Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj, sídlem v Turnově. Na základě předchozího vydání zákona 114 v roce 1992 o ochranně přírody a krajiny, kde je strážní služba ustanovená pro tyto oblasti, jsme tady začali se strážní službou už tedy. Po roce 2000, dalo by se říct, se to rozjíždělo a v současné době už nemáme tolik členů, už jsme v podstatě na tu lokalitu jen dva, což je dost náročné, protože to děláme všechno ve svém volném čase.
Prachovské skály, krásné místo v Českém ráji, vznikaly miliony let a bylo by dobré, kdyby ještě nějaký ten rok vydržely. Pane Miloši, vy jste z Jičína?
Já jsem z Jičína, takže Prachovské skály mám za rohem.
Takže váš vztah k té úžasné lokalitě vznikal od dětství?
Já bych řekl, že ano. Během dětství a v dalším období života jsem se s přírodou setkával, takže by se dalo říct, že jsem k tomu nějaký počáteční vztah měl.
Co je takovým největším nešvarem, kterého se návštěvníci v Prachovských skalách dopouštějí?
Pokud vezmeme, že je to lokalita, která je každým rokem navštěvovaná zhruba 100 tisíci návštěvníky a jsou to jednak turisté, kteří se přijedou podívat na Prachovské skály, ovšem máme tam problém, jsou to cykloturisté, kteří si myslí, že když jedou do Prachovských skal, že tam mohou jezdit, kde chtějí, ale to se nesmí. Protože jde o přírodní rezervaci a tím pádem jsou některé činnosti turistů omezené. A další věc, což je dost velká zátěž, jsou horolezci. Protože Prachovské skály jsou jedním z cílů horolezeckých skupin, jednak místních, ale dojíždí sem i spousta horolezců z okolí i ze zahraničí. Nedávno jsme tam měli i úraz, kdy jedna horolezkyně z Chorvatska nám spadla ze skály, takže zasahoval i vrtulník. Horolezecká skupina je někdy dosti nepokojná, nebo dokáže nadělat i svoji neplechu. Prostě se nějakým způsobem nechová ke skalám jak by měla.
Co třeba lidé na vás říkají? Máte asi nějaký odznak, že jste součástí stráže, poslechnou vás?
Já jsem to pojal tak, že jako v silničním provozu je zapotřebí prevence. A ta se udělá tím, že jsou ti policisté vidět v autech a v uniformách. Tak jsem to pojal také tak, prostě aby bylo zřetelné, že se tam ten strážce pohybuje. Takže mám takovou unifomičku, kde jsem i vybavený nějakým služebním odznakem, ale ten používám málokdy. Protože většinou, když si někdo všimne, že mám na tričku nebo na bundě napsáno stráž přírody, tak okamžitě reaguje. Dalo by se říct, že to působí na lidi docela pozitivně.
Takže pozitivní ohlasy.
V tomto směru bych řekl pozitivní.
Když se vrátíme ještě zpátky k těm sprejerským výtvorům vandalů, co se s tím bude dělat? Protože tam je problém, když to je na skále, pískovec je měkký, barva velmi agresivní, hluboko vpitá do povrchu. Nějaké obroušení skal prostě nepřichází v úvahu.
U tohoto zatím nedokážeme rozhodnout, co se s tím bude dělat. Musíme počkat, až přijede někdo, kdo tomu opravdu rozumí. Kdo se s tím už někde setkal, kde se to už třeba objevilo, kde s tím už něco dělali, že se to snažili nějakým způsobem zahladit. Ale to budeme vědět až teď na konci září nebo na přelomu října, kdy máme pozvanou expertní skupinu z Přírodovědné fakulty z Prahy, která se na to přijede podívat. Někdo, kdo tomu opravdu rozumí a řekne se, co s tím dá udělat.
Miloš Zeman, strážce Prachovských skal, stál u zrodu tzv. SOS bodů
Dosud měli záchranáři práci v Prachovských skalách dost náročnou a to hlavně kvůli špatně dostupnému terénu. Nyní vznikla mapa tzv. SOS bodů, která zásahy usnadní.
Takže nezbývá než držet palce.
Zatím to tak vypadá, držet palce a počkat, jestli si s tím třeba příroda neporadí sama.
Tak to je další možnost, že by příroda nakonec sama zvítězila. Držíme palce, naším hostem byl Miloš Zeman, dobrovolný strážce Prachovských skal. Moc děkujeme za návštěvu v České rozhlase.
Já také děkuji, že jste mě vyslechli a přeji všem posluchačům pěkný den.
A my vám přejeme skály bez vandalů a bez sprejerů.
Související
-
Prachovské skály i Hrádek u Nechanic měly o prázdninách návštěvnost nadprůměrnou
Školáci před sebou mají poslední prázdninové dny. Turistická sezóna ještě nekončí, na některých místech ale už pomalu bilancují. Například v Prachovských skalách.
-
V Adršpachu byla zachráněna osoba po pádu ze skály. Zasahoval také vrtulník
Záchranná akce se odehrála v Adršpašsko-teplických skalách v oblasti Dolního Adršpachu. Zraněná osoba byla transportována z místa vrtulníkem letecké záchranné služby.
-
Lidé se snaží dostat do Adršpašských skal bez vstupného. Hrozí jim ale desetitisícová pokuta
Do Adršpašsko-teplických skal zamíří každý rok téměř 400 tisíc turistů, jde tak společně se Safari Parkem Dvůr Králové o nejnavštěvovanější místo Královehradeckého kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.