Microgreens umožňují lidem konzumovat zeleninu hned po jejím ustřižení, doporučuje Miroslav Hlubuček

Microgreens a Miroslav Hlubuček v rozhlasové kavárně|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Před sebou máme microgreens a když jsme hledali nějaké české slovo, které by to vystihovalo, tak to bude prostě mikrobylinky nebo mikrozelenina. Je to proto, že jde o rostlinky vypěstované během 7 až 10 dnů do stadia tzv. prvních děložních lístků. Velikost je od pěti maximálně do 15 cm.

Šlo o snahu expertů a šéfkuchařů v gastronomii přijít s něčím novým. S něčím, co bude u lidí evokovat na první pohled, že je to čerstvé.
Miroslav Hlubuček, propagátor microgreens

V okamžiku, kdy jsou už v této fázi, tak je konzumujeme tím stylem, že se zkrátka ustřihneme těsně předtím, než se je chystáme na cokoliv nasypat nebo do jakéhokoliv pokrmu přidat. Je to taková zdravá bylinka. 90 procent druhů, které pěstujeme, vyrostou do těch 10 dní, jsou ale pak některé, co dokáží růst i tři týdny.

Čtěte také

Jsou malé, jejich chuť je ale výrazná a silná. Ve světě jim říkají mikrogreens, u nás mikrobylinky

Přinesl jsem na ukázku ty úplně nejoblíbenější, takže na prvním místě asi budu jmenovat hrášek. Rádi ho používáme pro představování microgreens, protože tu chuť každý zná a většina lidí je pak překvapena, že v této fázi chutná hrášek úplně stejně jako čerstvě utržený hrachový lusk.

Hned vedle je slunečnice, která je naopak poměrně neznámá v našich krajinách, co se týče tohoto stadia. Ale samozřejmě slunečnicová semínka také každý zná, takže i ta chuť je právě připomíná. Je příjemně máslová s tím, že je to i poměrně křupavé. Pak máme ředkvičky, které jsou už štiplavější. Ty preferují spíše dospělí lidé. Děti mají rády hrášek.

Dále už jsou tady takové specialitky, ať jsou to různé hořčice, máme tady klasickou řeřichu, kterou všichni známe, rukolu, pórek, cibulku, česnek.

Čtěte také

V Hradci Králové učí farmaceuti zdarma děti pěstovat byliny i zeleninu a využívat léčivé rostliny

Dá se opravdu vypěstovat i v této kořenité variantě poměrně dost druhů. A pak ještě máme skupinku klasické zeleniny, je to brokolice, kedlubna, zelí, kapusta.

Až třeba po mladý jetel, který běžně lidé nekonzumují, dále japonský salát mizuna, pohanku také děláme.

Kde se vzala tahle touha pěstovat microgreens?
Začalo to v osmdesátých letech minulého století v Americe, v Kalifornii. Šlo o snahu expertů a šéfkuchařů v gastronomii přijít s něčím novým. S něčím, co bude u lidí evokovat na první pohled, že je to čerstvé a krásné. Start byl v restauracích, ale postupně se to v Americe začalo šířit mezi lidi.

Také v Evropě a v některých dalších vyspělejších zemích už je to také poměrně dlouho zaběhnuté. Už i v gastronomii v České republice běžně microgreens potkáváte. A my jsme tady v Hradci Králové dalo by se říci první, kdo to přináší široké veřejnosti.

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s Miroslavem Hlubučkem o microgreens si můžete poslechnout v našem audioarchivu.