Martin Ludvík: „Jablko je skvělá lékárna. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství“
Ani den bez jablka, to je heslo našeho dnešního hosta Martina Ludvíka, kterého vám představíme možná trošičku i jinak. Protože vy ho znáte hlavně jako předsedu Ovocnářské unie. Bude nás zajímat jeho vztah k regionálnímu sadařství, k jeho rodinné farmě v Dobré Vodě u Hořic, kde jablka pěstuje, vztah k přírodě, ale i k ovoci jako takovému.
Už jste měl dnes jablko?
Přiznám se, že dnes jsem ještě jablko neměl, při těch ranních hodinách to není úplně moje parketa. Jablka si dám spíš odpoledne nebo večer. Ale v tuto dobu, kdy máme sezónu letního ovoce, kterého si musíme užít, protože zrají třešně, tak si spíš na zahradě utrhnu nějakou třešeň, byť po deštích posledních dní nám zralé třešně bohužel hodně popraskaly.
Třešně tedy "odskákaly" ty poslední deště.
Špatné jsou třešně, které jsou v tuto chvíli ke sklizni. Ty zrající, které budou zrát později, třeba za 10 až 15 dní, tak ty deště relativně přežily. Je samozřejmě otázkou, jaké bude počasí další dny. Je to riziková komodita.
Čtěte také
Co vás přivedlo k sadaření, k zahrádkaření, vůbec k rodinné farmě?
V mém případě to byla vcelku vyšlapaná cestička, protože můj otec se celý život zabýval ovocnářstvím a od dětství mě k tomu vedl. A hodně mě ovlivnil i můj dědeček, který byl zemědělcem, i když ne ovocnářem, spíše zelinářem v Dobré Vodě u Hořic, kde se tradičně Dobrovodské zelí pěstovalo. Takže vztah k zemědělství a k přírodě byl u mne odmala. Já jsem tam odmala trávil veškerý čas a oslovilo mě to. Všichni moji předkové se věnovali po staletí zemědělství, tak ta volba byla jasná. Už od dětství jsem o to měl velký zájem.
Jablka do našeho jídelníčku prostě patří. Ne nadarmo říká staré přísloví, že jedno jablko denně drží daleko od doktora.
Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR
Jaké byly podnikatelské začátky po sametové revoluci? Tenkrát náš trh zaplavilo cizokrajné ovoce. Do té doby tady byla jen jablka, na banány se v zimě někdy stály fronty. To asi moc jablka netáhla, ne?
Přesně tak, mělo to vývoj. Trh před 30 a více lety byl ovlivněn tím, že se tam dostávaly citrusy, banány v omezeném množství. Tak logicky bych řekl, že si to lidé chtěli užít, a ukazují to i statistiky, kdy spotřeba jablek poměrně významně v 90. letech poklesla. A bylo otázkou, jaký ten vývoj bude dál. Ale světe div se, Češi jsou milovníci jablek a vrátili se k nim. Musím říct, že současná spotřeba, jak uvádí statistický úřad, je v zásadě téměř stejná jako před těmi 30 lety a dnes je to vlastně volba každého, k čemu se vrátí. A lidé přišli na to, že jablka jsou nejen chutnou, skvělou, ale zdravou potravinou, která do našeho jídelníčku patří. Ne nadarmo říká staré přísloví, že jedno jablko denně drží daleko od doktora, což vypovídá o tom, že jablko je skvělá lékárna.
Takže sklenka vína denně a k tomu jablko.
Určitě se to dá zkombinovat, všeho s mírou. Když budou dvě jablka denně, tak se nic neděje.
Čtěte také
Ještě mi řekněte, jak to bylo tenkrát s trikolorami. Protože vy jste tenkrát chtěli, aby lidé v obchodech sahali po českém ovoci, tak jste je začali označovat a stal se z toho obrovský hit.
Ano, je to skutečně tak. Byli jsme se tehdy podívat ve světě, jak se prodává, jak to funguje. A inspirovalo nás to v Anglii, když jsme viděli nádherná italská jablka na anglickém trhu, která byla prodávána za víceméně poloviční cenu, než ta domácí, ale tradiční odrůdy britské. Ale na každém jablku byla britská vlaječka a jasně to deklarovalo původ a tradici, že jsou to odrůdy, které tradičně patří na anglický trh, podporuje se s tím anglický farmář a ovocnář. Tak my jsme tehdy šli do obchodních řetězců, oni se nám v prvé fázi, před těmi více než 10 lety, vysmáli. Jestli prý chceme, ať si to zkusíme, ale že o to zájem víceméně nemají. Tak jsme to skutečně zkusili a lepili jsme trikolory na jablka. A pak jsme v řetězcích pozorovali, že si lidé začali vybírat jablka s trikolorou. A to nás vedlo k tomu, že musíme spotřebiteli dát daleko víc dát vědět o tom, že tu je kvalitní tuzemská produkce, že tím podporují místní farmáře. A světe div, za pár let kolegové z obchodních řetězců, kteří tam dodávají, říkají, tak se to hnulo, protože řetězce nám to teď nařídily. Když si projdete obchody, tak vidíte, že jablka českou vlajku mají.
Už to je povinné. A byl to váš nápad, který to krásně rozjel. Jak je to s onou pěstitelskou tradicí u nás v Královehradeckém kraji na východě Čech? Kterému ovoci se tady nejvíce daří?
Jako rodáka z Hradce Králové mne samozřejmě těší, že náš kraj je významnou ovocnářskou oblastí a má to několik aspektů. Musíme určitě zmínit, že na území kraje je Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský v Holovousích, který se zabývá šlechtěním a různými projekty. Má celorepublikovou působnost a samozřejmě z Holovous pochází holovouský malináč, o kterém se zmiňuje Haškův Dobrý voják Švejk. Láká tam slečnu na malináče, že má zahradu v Holovousích. Takže vidíte, že tradice je velmi hluboká a úroveň jablek kvalitní. To platí dodnes i když se už malináč komerčně nepěstuje, pěstují se jiné odrůdy. Určitě mohu zase v rámci kraje zmínit třešeň Karešovu, která také pochází z oblasti Holovous. A tady nedaleko Hradce Králové oblast Libčany, Těchlovice, kde je celá řada skvělých pěstitelů. Je to jedna z oblastí, kde se neskutečně dobře daří třešním, a dovolím si tvrdit, že třešně z této oblasti jsou skutečně jedny z nejlepších.
Čtěte také
Co ta jablka? Je těžké vyšlechtit nějakou novou odrůdu jablek? Zmínil jste šlechtitelský ústav v Holovousích, tam se šlechtění provádí?
Je to jeden z programů, kde se toto šlechtí, ale skutečně vyšlechtit jakoukoliv odrůdu ovocného stromu je především otázka generace. Vezměte si, že když je to polní plodina, kde každý rok sklidíte, zasejete, můžete s tím materiálem pracovat a výsledků se dočkáte velmi brzy. Ale tady se vydáte nějakým šlechtitelským směrem a můžete po 10, 20 letech zjistit, že to nebyl úplně správný směr a na jeho konci nemusí být kvalitní odrůda. Takže to je běh na velmi dlouhou trať. Hodně záleží na tom, jaký má šlechtitel cit, jak dokáže vybrat ty rodiče, aby byl potenciál dobrého potomka.
Je to velká věda.
Je to určitě velká věda, velká zkušenost a hlavně velké nadšení. Jsem rád, že i my tady v oblasti Hradce Králové máme některé i soukromé šlechtitele jako je třeba pan Boukal, citrusář, velmi známá osobnost, který vyšlechtil i celou řadu odrůd jabloní.
Co je pro sadaře, hospodáře a pěstitele tím největším nepřítelem? Je to nevyzpytatelné počasí?
Jednoduše se říká, že nepřítelem všech zemědělců je jaro, léto, podzim, zima. To je totiž to zásadní, co jejich podnikání a výsledek ovlivňuje. Tedy do určité míry je to pravda, ale na druhou stranu by měl být každý pokorný, protože příroda je pro nás důležitá, pro to naše podnikání. A zrovna ovoce je komoditou, která je nejcitlivější na různé vlivy. Rizikovost je tam daleko větší, než když budete pěstovat obilí nebo řepku nebo nějakou jinou plodinu. Riziko mrazu, sucha, ale i třeba přívalových dešťů, krupobití. Ale díky dnešním technologiím a inovacím v profesionálním ovocnářství těmto faktorům dokážeme čelit, byť to nese potřebu poměrně velkých investic. A s tím často souvisí i vyšší cena ovoce, kterou v poslední době vidíme.
Každému doporučuji, až začne hlavní sklizeň, aby vyrazil na nějakou farmu a koupil si ovoce od místního farmáře.
Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR
Ale ty nervy, když mají přijít na jaře například mrazy.
Samozřejmě, protože mnohdy může nastat situace, že během pár hodin přijdete vlastně o celoroční úsilí a to je složité.
Ovocnářská unie ČR
je zájmové sdružení ovocnářů a školkařů všech typů podnikatelských subjektů. Sdružuje na 600 členů s produkční plochou 11 500 ha intenzivních sadů a ovocných školek. Je tvořena pěti regionálními uniemi a Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským v Holovousích.
Jaké bylo letošní jaro?
Úplně dobré zprávy to nejsou, protože nás už potkala spousta různých faktorů. Byly na některých místech jarní mrazy, přitom jsme měli velmi mírnou zimu, kdy nám všechno začalo brzy kvést a rašit. A samozřejmě poměrně sucho, které nám vylepšily naštěstí deště posledních dní. Takže úroda letošního roku, když to řeknu velmi obecně a jednoduše, bude o něco nižší, než jsme zvyklí z minulých let. Ale na druhou stranu, pokud farmy v Královéhradeckém kraji budou někde průměr, možná podprůměr, tak si myslím, že o to ovoce nepřijdeme. Určitě mohu každému doporučit až začne hlavní sklizeň, aby vyrazil na nějakou farmu a koupil si ovoce od místního farmáře.
Naším hostem byl předseda české Ovocnářské unie Martin Ludvík. Moc děkuji za rozhovor.
Děkuji za pozvání. Na shledanou.
Související
-
Pár dobrých rad před tím, než se pustíte do zavařování. A recepty na lehké letní dezerty s ovocem
Poznat, jestli je marmeláda už dost tuhá, je snadné. Stačí, když jí trochu kápnete na talířek a zkusíte s ním zahýbat. Měla by zůstat v celku a mít gelovitou konzistenci.
-
Trhanec s meruňkami! Oranžové ovoce, které má plno zdravých látek a Češi ho milují
Meruňky obsahují tolik zdraví prospěšných látek, že jim oprávněně patří označení ovoce zdraví. Oranžová barva signalizuje značné množství beta-karotenu.
-
Díky atmosféře s minimem kyslíku může ovoce ve skladech ZD Dolany vydržet i několik let
Zemědělské družstvo Dolany na Náchodsku každoročně dodá na tuzemský trh tisíce tun ovoce. Aktuálně jdou na odbyt především různé odrůdy hrušek a jablek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
