Mandle je vstupní bránou pro setkávání organismu s vnějším prostředím. Včetně toho, co je nebezpečné
Začíná radioporadna Českého rozhlasu Hradec Králové, která je zaměřena na časté infekty nosních a krčních mandlí. Jsou mandle viníkem respiračních nemocí? Je dobré je dětem, případně dospělým, odebírat? A co ušní bubínky? Je dobré je propíchnout? Naším hostem je MUDr. Jakub Dršata z ORL Kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Podepisuje se současné počasí a výkyvy teplot na stavu ve vašich ordinacích?
Zrovna mám pocit, že poslední služby byly, jak se říká, trochu milosrdné, že nemocných nebylo tolik, jako byl třeba nápor v létě, kdy přicházejí letní onemocnění, hlavně záněty zvukovodů. Myslím si, že ještě úplně nenastupuje sezóna těch pravých respiračních infektů, chřipek a podobně, ale je to před námi.
Představte si tělo jako opevněné město, které ale musí mít kontakt s okolím. Symbolickou branou lidského organismu je soustava mandlí.
MUDr. Jakub Dršata, ORL Klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové
Co teď nejčastěji lidi trápí?
Takovou stálicí jsou záněty středního ucha především u dětí, ale i bolesti ucha u dospělých, kde to bývá jak zánět středního ucha, tak i zvukovodu. A potom věci, které se opakují během roku, jako krvácení z nosu nebo bolesti v krku a podobně.
Čtěte také
Teď se už zaměřme na slíbené téma a to jsou mandle. Připomeňme, kde všude je máme?
Máme hltanové mandle, tedy ona je správně v nosohltanu, a pak také patrové mandle, čili ty, které lidi znají pod lidovým názvem m. Ty jsou největší z tzv. Waldeyerova Lymfatického okruhu, to je okruh mízní tkáně, která je při vstupu horních cest dýchacích a polykacích. Čili nás chrání před vstupem infekce do těchto cest tak, jak dýcháme nebo polykáme. To umístění je velmi důležité.
Dá se tedy říci, že mandle je určitá forma uzliny?
Můžeme to tak říct. Mandle mají strukturu podobnou uzlině, ale na rozdíl uzliny, která je uvnitř těla, jsou mandle vystavené a zbrázděné, aby jejich povrch byl co největší. Tím pádem je plocha onoho setkávání s vnějším prostředím co největší. Protože svým způsobem jsou mandle pomyslnou vstupní branou pro setkávání organismu s vnějším prostředím, včetně i toho, co nás poškozuje, co je pro nás nebezpečné. A tělo to musí znát, aby se proti tomu mohlo bránit.
Mandle mají strukturu podobnou uzlině, ale ta je uvnitř těla. Mandle jsou vystavené a zbrázděné, aby jejich povrch byl co největší.
MUDr. Jakub Dršata, ORL Klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové
Takže mandle by nás měly chránit. Přitom se hovoří o tom, že právě mandle mohou často za to, že třeba děti více stůňou.
Určitě. Musíte si to představit jako takové opevněné město, které ale musí mít své brány, musí mít nějaký kontakt s vnějším okolím. A takovou symbolickou branou našeho lidského organismu je soustava mandlí.
Čtěte také
Mandle tedy vychytávají viry, ale také je někdy mohou vychytávat až tak moc, že to nakonec nemocnosti přispěje?
Typicky právě na mandlích se infekce usazují, protože je tam onen vstup do vnitřního prostředí organismů volnější a snazší než v případě kůže nebo sliznice, která je intaktní či neporušena.
Proč někoho tedy mandle zatěžují více a někoho méně?
To je dané rovnováhou mezi vnitřním a vnějším prostředím. Čili na straně vnitřní je to stav imunity, ale i vyčerpání organismu. A na straně vnější je to nálož virů či bakterií, ale i třeba nepříznivého prostředí, chladu a podobně.
Celou radioporadnu s MUDr. Jakubem Dršatou z ORL Kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
MUDr. Dršata: Neexistují dva lidé se stejným obličejem, proto je zabarvení hlasu u každého jedinečné
V lékařské radioporadně se budeme věnovat našim hlasivkám. Ty jsou nejunikátnějším hudebním nástrojem. Jak si ovšem tento nástroj chránit? Jaká jsou nejčastější onemocnění?
-
Lidé si důležitost hlasu často uvědomí, až když o něj najednou přijdou, říká doktor Jakub Dršata
Onemocnění hlasivek se projevuje nejčastěji změnou hlasu, a to chrapotem. Obecné doporučení je, že pokud člověk chraptí tři týdny, měl by zajít k lékaři. Jaká je pomoc?
-
Víte, jak jsou na tom vaše hlasivky? Lidé rizika podceňují, říká MUDr. Jakub Dršata
Hlas jako základní prostředek mezilidské komunikace připomněl Světový den hlasu, který upozornil, že poruchy hlasu významně snižují kvalitu života.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
