Lidé si důležitost hlasu často uvědomí, až když o něj najednou přijdou, říká doktor Jakub Dršata

17. květen 2022

Onemocnění hlasivek se projevuje nejčastěji změnou hlasu, a to chrapotem. Obecné doporučení je, že pokud člověk chraptí tři týdny, měl by zajít k lékaři. Jaká je první pomoc?

MUDr. Jakub Dršata z ORL oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové hovoří v naší radioporadně na téma: péče o hlas a onemocnění hlasivek.

Jakub Dršata ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Začal bych tím hlasem, protože je potřeba připomenout, jak je náš hlas v dnešní době důležitý. Většina lidí se vlastně živí hlasem, čím dál méně se živíme rukama a manuální prací. Musíme komunikovat, člověk je komunikující tvor, na hlase je postavena celá naše civilizace. Naše lidství je postaveno na komunikaci.

Za poškození hlasivek může nejčastěji kouření, virové záněty, působení klimatizace, dlouhé mluvení nebo chladný vzduch.
MUDr. Jakub Dršata, ORL oddělení Fakultní nemocnice v Hradci Králové

A předpokladem komunikace je hlas, čili, že jsme schopni mluvit. To je obrovsky důležitá věc, kterou si ani neuvědomujeme, protože ji bereme jako samozřejmou. Je to součást našeho bytí a často si lidé důležitost hlasu uvědomí, až když najednou nemohou mluvit.

Až když nastane nějaký problém. Ovšem to může souviset právě s přetížením a únavou hlasivek. Je to jedna z nejčastějších příčin?

Čtěte také

Je to přesně tak. Poškození hlasu není zdaleka jen problém a onemocnění jako takové. Ale hlas, jelikož je prostředkem našeho sebevyjádření, je svým způsobem i vyjádřením naší osobnosti. A jakmile se nám změní, tak jsme najednou vnímáni jako někdo jiný.

Komentátor ztratí své fanoušky nebo je znejistí. Stejně tak pro zpěváka je hlas nástrojem nejvyšším, stejně jako pro houslistu jeho stradivárky. A v momentě, kdy se na nástroji cokoliv rozladí, tak to nemusí být vůbec nemoc, ale přesto najednou je to pro hlasového profesionála katastrofa.

Onemocnění hlasu dělíme na vývojové vady, záněty, nádory, úrazy, degenerativní onemocnění.

Čtěte také

Když přijde pacient s hlasovým problémem, tak se to snažíme zařadit do jaké skupiny onemocnění to bude patřit a potom jdeme dál do detailů, co vlastně na hlasivkách vidíme a co na hlase slyšíme.

A co si o tom myslí i samotný nemocný, protože to je zase otázka psychiky spojené s hlasem. Hlas vyšetřujeme ze všech možných hledisek a nakonec problém nějakým způsobem pojmenujeme jako onemocnění či jako handicap. Je velmi důležité brát poruchy hlasu ne jako nemoc, ale jaký to způsobuje handicap pro život a volnočasové aktivity nemocného.

Od toho se pak odvíjí plán účinné léčby ve smyslu opatření nebo léků či operací.

Mezi nejčastější příčiny ztráty hlasu patří:

laryngitida (zánět hlasivek a hrtanu)
celodenní mluvení
krátkodobé, ale intenzivní namáhání hlasivek při zpívání na koncertu nebo třeba při fandění u sportu
kouření
nadechnutí se chemikálie
klimatizace
chladný vzduch

Běžné je poškození hrtanu při přepětí hlasu u zpěváků, kde třením hlasivek mohou vznikat tzv. zpěvácké uzlíky.

Čtěte také

K prosáknutí hlasivek a změně hlasu u žen může docházet i v důsledku hormonálních změn v těhotenství nebo při užívání mužských pohlavních hormonů a anabolik. Otok hlasivek bývá přítomen u některých endokrinních onemocnění např. při snížené funkci štítné žlázy.

Další častou příčinou chrapotu jsou otoky hlasivek (u hlasových profesionálů nebo kuřáků), polypy na hlasivkách, zpěvácké uzlíky (při špatné technice zpěvu nebo u dětí, které často křičí), nezhoubné nádory hlasivek (papilom, hemangiom) nebo předrakovinné změny na hlasivkách.

Kuřáci jsou na zhrubění hlasu a občasný chrapot zvyklí, proto přichází k ORL specialistovi často až po několikaměsíčním růstu nádoru hlasivek. V České republice se stále jedná o jedno z nejčastějších nádorových onemocnění ORL oblasti. Důvodem je stálé vysoké procento kuřáků v naší populaci.

Jana Kudyvejsová a Jakub Dršata ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s MUDr. Jakubem Dršatou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.