Foniatr Martin Kučera: Hlas vytváří mnoho našich svalů. Je to vlastně pohyb sloužící k dorozumění

Foniatr a audiolog MUDr. Martin Kučera hovoří v naší radioporadně na téma: poruchy hlasu z přetížení a profesní zátěž hlasu.

MUDr. Martin Kučera

odborný lékař odbornosti ORL a foniatrie-audologie. V minulosti pracoval na ORL klinice FN v Hradci Králové, kde se mimo jiné věnoval fonochirurgii (funkční hlasová chirurgie), v současné době působí v privátní praxi v Rychnově nad Kněžnou (orl ambulance - centrum léčby hlasových poruch).

Co vše se v lidském těle podílí na tvorbě hlasu?
Jednoduše řečeno, proud vydechovaného vzduchu dorazí k hlasivkové štěrbině, kde jsou hlasivky přimknuty k sobě a uzavírají hrtan. Proud vzduch prorazí skrze tuto uzavřenou štěrbinu a vytvoří tak kmit sliznic hlasivek.

Čtěte také

Hlasivky bereme jako samozřejmost, dokud nás o ně nepřipraví chrapot. Jak získat zpět ztracený hlas?

To opakuje v rychlém sledu a kmitání sliznic vytváří oscilace/vlnění vzduchu a tím i zvuk, hlas. Frekvence těchto kmitů sliznice hlasivek udává základní výšku hlasu. Například 440 kmitů za vteřinu vytváří tón komorní "a". Takto vytvořený hrtanový tón je dále modulován v rezonančních prostorech těla.

Nejdůležitější je prostor vymezený hrtanem, rty a dutinou nosní. Celý proces tvorby hlasu je vysoce koordinovaná činnosti mnoha desítek různých svalů těla.

Jaký má být normální nebo zdravý hlas? Lze to nějak jednoduše charakterizovat?
Jde opět o úhel pohledu, budu-li se na hlas dívat jako hlasový terapeut, budu mít jiná kritéria oproti učiteli operního zpěvu, kterému půjde především o akustiku.

Ale z pohledu léčby hlasových poruch, by měl splňovat tři základní kritéria a to i v daném pořadí. Měl by být slyšitelný, měl by být tvořen bez volní námahy, měl by být akceptovatelný v sociálním kontextu jedince. Ten kontext jedince je důležitý, neboť zahrnuje toleranci nebo netoleranci různých hlasových projevů, jako je hlasová drsnost, dyšnost, výška a jiné, které mohou a nemusí být patologií.

To znamená, že již s námahou tvořený hlas je již postižený?
Ano, je to často jedna z prvních známek hlasové poruchy z přetížení. Kdy nemusí být ještě žádný chrapot, tedy změna na úrovni akustiky.

Hovořili jsme o hlase jako pohybovém vzorci jehož cílem je vytvořit zvuk. Jsou i jiné funkce hlasu?
To je velice zajímavá oblast, hlasu a jeho funkce. Hlas je na první pohled nosné médium pro artikulovanou řeč.

Současně má i další funkce, které nejsou na artikulovanou řeč vázány a neslouží vždy jen k dorozumění se s okolním světem.
- je to náš emoční ventil
- je nositelem našich emočních a sociálních signálů do našeho okolí
- podílí se na regulaci psychiky a fyzické energie.
- nese estetické hodnoty
- může být nositelem duchovních hodnot
- pro mnohé z nás je pracovním nástrojem, tedy zdrojem obživy
- nebo může být hlas samotný léčebným nástrojem, v historii máme mnoho zajímavých příkladů

Poruchy z přetížení - příčiny a projevy

Našim tématem jsou poruchy hlasu z přetížení, jakým mechanismem dojde k poruše hlasu z přetížení?
Podstatou je mechanické přetížení hlasivek, na kterých díky opakovanému přetěžování začne docházet ke tkáňovým změnám, které začnou ovlivňovat kvalitu hlasu a možnosti jeho použití.

U dlouhodobě trvajícího přetížení vídáme dva mechanizmy vzniku. Jedním z nich je situace, kdy se zdravý člověk dostane do dlouhodobé potřeby/nutnosti nadužívat hlas, není ale na tuto situaci trénován a nemá techniku a jeho hlasový aparát to prostě nezvládne.

Nejčastěji vídám učitele, kteří po ukončení studia přejdou do plné praxe a nezvládnou novou zátěž. Druhou možností je, že se dostanete do nějaké indispozice, třeba vleklý infekt, vystavení hlasivek jiným dráždivým látkám a tento stav vám nedovoluje naplno vyxužít váš přirozený hlasový fond v běžné potřebě.

Většinou jde o to, že se sníží rozsah a zejména intenzita hlasu. V obou případech to často vede u netrénovaného člověka k neadekvátní reakci. Ve snaze udržet hlasitý projev, zvýší jedinec tzv. fonační tlak. To znamená, že ve snase především zesílit svůj hlas,zvýší napětí svalů v oblasti hrtanu při tvorbě hlasu.

Čtěte také

Víte, jak jsou na tom vaše hlasivky? Lidé rizika podceňují, říká MUDr. Jakub Dršata

Součástí této snahy je i změna dechové koordinace, kdy je ve výdechu kladen důraz na začátek fonace. Tento způsob použití hlasu se pak fixuje jako nový hlasotvorný pohybový vzorec. Vlastně začne člověk pro zesílení tlačit, křičet.

Takto tvořený hlas vede k tomu, že se hlasivky při svém kmitání mechanicky traumatizují, lidově řečeno se omlátí. Postupně na nich vznikají drobné otoky, překrvení, které omezují schopnost rozsahu a zesílení. Člověk začíná používat hlas s vědomou námahou. V této fázi hovoříme o tzv. fonastenii.

Pokračuje-li traumatizace dál začínají být na hlasivkách větší změny charakteru hyperkinetické dysfonie nebo hlasivkových uzlíků, kdy se v místě největšího kontaktu sliznice hlasivek vytváří již trvalá přestavba podslizničních tkání.

Postupně přibývají další potíže, především se mění kvalita hlasu. Hlas začíná být drsný nebo dyšný, výrazněji se snižuje tónový rozsah i schopnost zeslabení a zesílení.

Hovořil jste o poruchách z dlouhodobého přitížení, co se může stát při náhlém, akutním přetížení?
To je trochu jiná parketa, zde jde o okamžitou extrémní zátěž, v důsledku které dojde nejčastěji prasknutí některé drobné cévky na hlasivce a vznikne podslizniční krvácení. To pak znemožňuje kmitání hlasivky a vede ke chrapotu.

Martin Kučera ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Blanka Malá,Český rozhlas

Příkladem je například fanoušek, který zařve při hokeji extrémně silně "góól". Krev se změní ve sraženinu, ta se může vstřebat, ale může se tzv. organizovat a vytvořit trvalou nerovnost na hlasivce a současně omezí její elasticitu a tím schopnost kmitat při vzniku hlasu.

Léčba hlasových poruch

Jaké jsou možnosti léčby, jsou nějaké léky, které mohou vše zlepšit, nebo odstranit potíže?
Vezmeme-li analogii k jinému pohybu, dojde-li k poškození pohybového aparátu dlouhodobým přetěžováním, pak je základem změnit zátěž a vytvořit pro daného jedince adekvátní nový a správný pohybový vzorec.

Tedy u přetíženého hlasu lze přechodně použít například léky zmenšující prosáknutí sliznice. V případě přítomné refluxu žaludečních šťáv můžete dietními opatřeními a léky zlepšující funkci žaludku omezit poškozování hlasivek naleptáním. Ale základem všeho je nácvik rezonovaného konverzačního hlasu.

Jak se to v praxi provádí?
Metod je ve světě řada, ale podstatou je změnit způsob vedení výdechu během fonace, především omezit tvrdé výdechové začátky s navozením měkkého výdechového začátku.

Celou radioporadnu s MUDr. Martinem Kučerou si můžete poslechnout v našem audio-archivu: