Kytara má duši a co do ní vložíte, to vám tisíckrát vrátí. Potřebujete jen prsty a hudební rytmus

Čtěte také

Písničkář, kytarista i rybář Miloš Dvořáček vzpomíná na písničky, které ho provázely celým životem

Miloš Dvořáček vás prý Rostislave učil hrát na kytaru?
Rostislav Coufal: Ano, vyloženě velká osobnost naší kytarové scény. Samozřejmě především té folkové, je známý po celých Čechách. Pro královéhradecké muzikanty je to kytarový guru. Já jsem měl štěstí, že jsem k němu jako kluk chodil na hodiny klasické kytary. Bylo mi tenkrát asi 13 roků a byly to fantastické hodiny, protože jsem chodil k němu domů, seděli jsme v kuchyni u jeho kuchyňského stolu. Já u delší, on u kratší strany, Miloš kouřil a já jsem mu hrál. Když Miloše něco napadlo, tak vždy strčil cigaretu mezi struny, na ten nultý pražec, aby mu to nezhaslo, a začal vykládat. Počkej, tady musíš udělat tohle a tohle, byl hrozně živelný. Právě ta jeho energie je něco krásného. Když jsem z hodiny odcházel, tak jsem byl pokaždé moc šťastný, že k němu mohu chodit, byl jsem na to pyšný.

Pokud budete chtít hrát lidové písničky, tak vám stačí dva akordy. Lepší jsou tři a samozřejmě nejlepší je se těch akordů naučit co nejvíc.
Rostislav Coufal, učitel hry na kytaru

Výuka je tedy o jisté osobnosti, která vás musí zaujmout a naladit na ten hudební nástroj?
Julie Coufalová: Myslím si, že to takto velmi dobře funguje. Je to vždy dobrý příklad, když vás podchytí někdo, kdo pro hudbu sám v uvozovkách hoří. Je to podle mne ten nejlepší učitel.

Je kytara jednoduchý nástroj?
Markéta Mourková: Objektivně řečeno, tak si myslím, že naučit se základy na kytaru je jednodušší než třeba na housle či nějaký jiný nástroj. Ale potom, když už se ponoříte víc do muziky, do klasické hudby nebo třeba do jazzu, tak to přestává být tak jednoduché.

Čtěte také

„Na kytaru vás naučí hrát v Německu i v Česku stejně. Rozhoduje charakter učitele,“ říká Libor Fišer

Kolik akordů potřebujeme, abychom se naučili hrát nějakou jednoduchou písničku?
Rostislav Coufal: Pokud budete chtít hrát lidové písničky, tak vám stačí dva akordy, ale takové hraní vás asi nebude dlouho bavit. Lepší jsou tři akordy, to už dá zahrát spousta písniček z oblasti folku, country nebo popu, takových těch lehčích žánrů. Ale je samozřejmě dobré se těch akordů naučit víc.

Pro vás všechny byla kytara úplně první, základní volbou? Nebo jste na ni přešli od jiných nástrojů?
Julie Coufalová: Pro mne byla první, ten základní nástroj.
Rostislav Coufal: Já jsem se ke kytaře dostal přes bráchu, který byl o 12 roků starší. Ten mi jednoho dne řekl, když mi bylo asi 12 let, hele, naučím tě nějaké akordy. On hrál rockovou muziku a country. Naučil mě tři akordy, zahráli jsme spolu Na břehu Niagary a od té doby mne to úplně pohltilo.
Markéta Mourková: Já jsem začínala přes zobcovou flétnu, už od školky, asi od tří let. Pak jsem teprve přešla na kytaru.

Čtěte také

Co je nejkrásnější? Když děti baví dělat muziku. Týniště nad Orlicí je líheň našeho jazzu a swingu

Když jsme úplní začátečníci a budeme si teprve pořizovat kytaru, tak co doporučíme pro základní výběr, čeho si všímat?
Rostislav Coufal: Záleží na tom, na co má ta kytara být. Když je to jen na písničky a jde už třeba o dospělého studenta nebo někoho většího, tak se vyplatí koupit kytaru s kovovými strunami, protože hezky zní a zvoní. Já tady mám kytaru na klasickou hudbu a ta má struny nylonové nebo karbonové. Klasická hudba by se na kovové struny špatně hrála. A pak samozřejmě záleží na tom, pokud je to nástroj pro dítě, tak je potřeba, aby kytara měla i adekvátní rozměr k jeho tělu, nemůže malé dítě začínat na velkou kytaru. My třeba na ZUŠce máme pět velikostí kytar, které půjčujeme dětem. A teprve když dorostou do velké kytary, tak doporučujeme rodičům, aby koupili větší nástroj.

Co když to člověk zkusí a pak zjistí, že mu to hraní vůbec nejde?
Rostislav Coufal: Ideální je si nejprve kytaru jen na čas půjčit. A teprve když zjistíte, že vás to doopravdy baví, tak investovat do svého nástroje. Muzikanti říkají, že nejhorších a nejnáročnějších je prvních 10 000 hodin výuky.

Markéta Mourková ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Teď velmi otázka důležitá otázka, jaké musíme mít předpoklady pro hru na kytaru?
Rostislav Coufal: Určitě je vhodné mít obě ruce a všechny prsty. A pak je dobré, když má člověk hudební sluch a rytmus. To jsou základní předpoklady, bez kterých jde hraní dost těžko.

Celou kytarovou radioporadnu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.