„Na kytaru vás naučí hrát v Německu i v Česku stejně. Rozhoduje charakter učitele,“ říká Libor Fišer

6. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kytarista, skladatel a hudební pedagog Libor Fišer

Představíme muzikanta a učitele hudby, který se narodil a dětství prožil v Bukovině u Čisté, hru na kytaru studoval na pardubické konzervatoři a potom na vysoké škole v německém Výmaru. Teď žije trvale v Německu, kde vyučuje také na soukromé hudební škole, ale do České republiky se rád vrací. A v létě třeba i kvůli pravidelným letním kytarovým kursům v Jilemnici. Naším hostem je kytarista a pedagog Libor Fišer.

Vítám vás, jak se máte?
Mám se výborně, protože máme prázdniny. A po koronové přestávce můžeme být opět v Čechách, je to takové zpestření. A je tady samozřejmě krásně.

Libor Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy ale jezdíte do České republiky docela pravidelně.
Vracíme se často, protože Němci mají naštěstí často prázdniny. Takže nám to vychází zhruba každých 7 týdnů, že přijedeme. Protože tady máme rodiče a rodinu, přijíždíme opravdu v docela pravidelných intervalech.

Nejsem typický jazzový hudebník. Ale jazz mne baví, můžete při něm improvizovat. Vymýšlet si a reagovat na aktuální náladu v publiku.
Libor Fišer, kytarista a pedagog

Co vás přitáhlo k muzice? A jaké bylo dětství v Krkonoších?
Dětství jsem měl asi hodně podobné tomu, jaké ho mívají kluci na vesnici. Chodili jsme k potoku a dívali se na ryby a na žáby. A vyváděli jsme nejrůznější klukovské hry. Lezli jsme po stromech. Bylo to fajn. Myslím, že třeba tohle určitě mnohým klukům chybí. My jsme tenkrát neměli techniku, mobily a počítače. Ale bylo to dětství aktivní a v pohybu. A hudba potom přišla čistě náhodně. Do Bukoviny, což je malá vesnička na Jilemnicku, začali jezdit manželé Jelínkovi. Oni začali v místní škole odpoledne učit hru na kytaru a klavír. A protože na vesnici nebylo tolik možností jak se zabavit, tak jsem se přihlásil.

Čtěte také

Mohl jste si tedy vybrat kytaru nebo klavír.
Já jsem si vybral kytaru. Ta mne oslovila víc, možná i díky tomu, že byla hodně vidět v televizi. Kluk s kytarou dobře balí holky. Kytara byla vždy populární.

Ale musel jste mít talent, protože jste potom šel dál studovat kytaru na konzervatoř?
Těžko se o tom takto mluví, ale samozřejmě musíte projít talentovými zkouškami na konzervatoř nebo potom na vysoké škole. Jestli máte talent, to rozhodnou odborníci.

Bavila vás škola v Německu? Tenkrát asi nebylo úplně běžné odjet studovat do zahraničí.
Výmar byla jedna z mála adres, kam se jezdilo studovat do zahraničí. Pan profesor Roland Zimmer byl velkou autoritou ve východní Evropě a vlastně i na západě. Generace českých kytaristů tam za ním jezdily. Tedy adresa to byla vyhlášená a bylo to zajímavé. Měl jsem štěstí, že jsem se tam dostal.

Čtěte také

Velký svět, Německo tenkrát.
Tenkrát to bylo NDR, tedy ten svět byl vlastně za oponou, byl stejně ohraničený, ale samozřejmě bylo to dobrodružství. Protože jsme řeč neovládal tolik, že bych si mohl s nimi okamžitě popovídat. Ale byla to poměrně dobrá škola v tom, jak se naučit postarat sám o sebe.

Vnímal jste rozdíl, jak se učilo na hudební škole tady u nás na konzervatoři v Pardubicích a potom v Německu?
Já si myslím, že v tom školství, kde už se jedná o profesionální hraní, tak je ten princip poměrně podobný. Musíte se naučit skladby, které předvedete ve zkouškovém období. Vždy se jedná o charakter pedagoga, který vás učí, to je rozhodující. Ale rozdíl nějakých technických záležitostí nebo v zázemí nebyl. Aspoň jsem žádný nevnímal.

Libor Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V létě jste pravidelným účastníkem letních kytarových kursů v Jilemnici. Která muzika vás baví? Nebo kterou muziku máte rád, co se týče poslechu či interpretace. Je v tom rozdíl?
Člověk musí trošku myslet na to, aby se to dalo i někde nabídnout. Takže hudbu, kterou hraji, vybírám tak, aby to lidi bavilo. A samozřejmě mě také. Baví mne jazz, ale nejsem typický jazzový hudebník. Spíš mám základy v klasické hudbě. Kytara ve stylu bossa nova, v brazilské hudbě, hraje obrovskou roli. A při jazzu, můžete improvizovat. Můžete vymýšlet přímo v okamžiku hraní, můžete reagovat na náladu v publiku.

To ale musí být velké dobrodružství, ne? Člověk někdy diví, co zahraje.
Je to tak.

Kytarista, skladatel a hudební pedagog Libor Fišer

A když jedete v autě po dálnici, jakou si pustíte hudbu v rádiu?
Protože v Německu je dost velký provoz, tak musím především poslouchat zprávy, co se děje na silnici. Spíš si poslechnu stanici, kde se víc mluví, než hudbu.

Libor Fišer
v současnosti pedagogicky působí na soukromé hudební škole v německém Eisenachu a jako referent v oboru skupinové výuky. Vede semináře v Německu, Litvě, Holandsku, Bosně-Herzegovině. Je spoluautorem několika učebnic.

Jak se vás dotkla koronavirová krize? Hodně umělců muselo zůstat doma, koncerty se zrušily. Nebylo kam chodit.
Byla spousta zrušených koncertů. Ani učení vlastně nebylo a protože jsem na volné noze, tak byla situace pro nás muzikanty těžká. A stejná v Německu jako tady. Možná byla v Čechách i podpora umělců možná zásadnější nebo lepší než v německu, tam zatím podporu nemáme. Což si tady možná mnoho lidí myslí, že jsme dostávali obrovskou podporu. Ale možná to bylo v médiích špatně prezentováno, protože podporu dostávali zejména podnikatelé, kteří mají náklady. Musí platit nájem nebo zaměstnance. Ale na umělce se tak trošku zapomnělo.

Při kytarovém kurzu jde o to, abyste načichli hudbou. A vyzkoušeli si, jakou máte trpělivost a náladu. Jestli jste schopni týden fungovat.
Libor Fišer, kytarista a pedagog

Ale v Německu se už také začínáte pomalu vracet zpátky na koncertní pódia?
Určitě. První koncert jsme měl někdy v červnu. To se začínalo hrát venku. Akce, kde byla možnost udržovat rozestupy a všechna další nařízení. Venku to fungovalo.

Čtěte také

Vy jste přijel do České republiky na prázdniny, odpočinout si a nabrat možná trochu horského vzduchu z Krkonoš do plic. A také kvůli kytarovým kurzům v Jilemnici.
Ano, ty se blíží. Budou v týdnu od 17. do 21. srpna.

Může se přihlásit každý, kdo má nějaké zkušenosti s kytarou? Já žádné zkušenosti nemám, asi byste mne nenaučil za týden hrát.
Nejde tam o to, aby se účastníci kurzu během týdne naučili hrát na kytaru tak, že to ohromí sousedy. Jde o to, aby načichli troškou hudby a vyzkoušeli si jakou mají trpělivost a vůbec náladu. Jestli jsou schopni během týdne nějak fungovat. Myslím, že kurzy mají dobrý ohlas, sejde se třeba i 30 účastníků, což je super.

Jakub Schmidt a Libor Fišer ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl kytarista Libor Fišer. Moc děkuji za rozhovor, užijte si léto. A ať vás muzika stále baví a naplňuje.
Já děkuji za pozvání a přeji všem posluchačům krásný zbytek léta.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související