Kopřiva je velký dar přírody, použít se může celá. Semínka jako afrodisiakum dávají „oheň do beder“

18. duben 2022

Vrcholí svátky jara, které bývají svěží a barevné, patří k nim také zelená barva. Samozřejmě jde o symbol znovuobnovení sil a regenerace, symbol svěžesti a nového života v přírodě. Stejně tak nám mohou dodat sílu i zelené potraviny, zelenina či bylinky.

Výživová poradkyně Ing. Iva Víravová hovoří v naší radioporadně o síle zelených potravin.

Ing. Iva Víravová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Ing. Iva Víravová

Jsem certifikovanou výživovou poradkyní a s radostí předávám znalosti a zkušennosti těm, kteří chtějí pomoct s výživovým plánem a změnou stravovacích zvyklostí. Pracuji se ženami, muži i dětmi, ať už chtějí redukovat váhu směrem dolů i nahoru, s nemocnými lidmi, se sportovci či jinak aktivními lidmi a také s dětmi.

S čím jsou u vás spojeny Velikonoce?
Mám je opravdu spojené s jarem, s tím, jak začíná kvést příroda, jak se i my po zimě probouzíme. Žijeme hodně v souladu s přírodou a mám tedy velikonoční svátky spojeny s bylinkami a svěžími zelenými barvami i vůněmi. A také s výlety.

Zelená barva je typická pro období, kdy se v přírodě vše probouzí. A zelené potraviny nám dodají po zimě sílu.
Ing. Iva Víravová, výživová poradkyně

A s jakými jídly a potravinami?
Jíme na Velikonoce celkem běžně, ale nekonzumujeme maso, takže jsou to zeleninová jídla. A moc mě baví už je zdobit právě zelenými lístečky, které najdu na zahradě nebo v přírodě, případně barevnými kvítky, jako jsou třeba violky, ty mám úplně nejraději. I sedmikrásky si dáme do polévky, takže to působí svěže.

Jídlo potom vypadá opravdu úplně jinak než v zimě.

Čtěte také

Do vaší kuchyně zkrátka patří bylinky. Jak jste si k nim našla cestu?
Jako dítě jsem znala jen šťovík a cucala šťávu z hluchavek. Teď lituji toho, že mě babička nezasvětila do mouder, která zcela určitě znala. Ale mám pocit, že ji prostě převálcovala, v uvozovkách, moderní průmyslová doba. Takže si cestu k bylinkám teď nacházím sama a postupně s kamarádkami na procházkách nebo v knihách.

Žene mě moje zvědavost a touha se propojovat s místem, kde žiji. Hledám ono propojení, kde nás příroda obdarovává svými dary a na oplátku zase hledám, co můžu dělat já pro ni. Tedy to je moje cesta k bylinkám, ochutnávám.

Čtěte také

Je jich opravdu hodně. Kopřivou počínaje, dál medvědí česnek, divoká pažitka, miluji svízel povázku, hluchavky všeho druhu. Na procházkách, když začnou růst bukové listy, to je dobrota. A květy violek, to je vůně a dobrota dohromady. Popenec či pampeliška, když sníte čtyři pampelišky denně, tak vám játra budou blahořečit a děkovat.

Sedmikrásky, plicníky, prvosenky, kozí noha. A hodně zajímavá bylina je orsej jarní. Je to diskutabilní bylina, jestli ji sníst nebo ne.

Zmínila jste na prvním místě kopřivu, to je taková jarní klasika. Co si z ní můžeme připravit?

Čtěte také

Kopřiva je opravdu obrovský dar přírody. A mám pocit, že stále ještě v dnešní době neobjevený, jako by se na ni zapomnělo. Je zajímavé, že z kopřivy se dá zpracovat úplně všechno, a to včetně oddenku, stonku i semínek. A to si myslím, že není tak moc známé.

Kopřivová semínka jsou vlastně afrodiziakum, sbírají se v srpnu a říká se, že nám dávají oheň do beder a zvyšují sexuální chutě. Semínka když opražíme a smícháme s olejem, tak můžeme použít do salátu nebo jimi posypat chleba posypat s máslem a s bylinkovou solí.

Zmínila jste také orsej jarní. Žluté kvítky, ale prý se jim například zvířata na pastvě vyhýbají, údajně jsou jedovatá. Takže jak se dá použít?

Čtěte také

Všichni ji známe jako jedovatou, ale já jsem přesvědčená o tom, že tomu tak není. Známe její žluté květy, takže vysledujme, kde roste a příští rok tam běžme ještě předtím než orsej rozkvete. To není jedovatá a sbírají se jen její lístečky. Ještě jednou to zopakuji, lístečky před květem nejsou jedovaté.

Stačí jich jen několik denně přidat třeba do salátů. Chutnají trošku nakysle, ale to vůbec nevadí, protože jich zkonzumujeme jen několik. A můžeme je pokrájet do salátů, výborné jsou do jogurtů a tvarohových dresinků, které si můžeme dát k pečeným bramborám. A ještě to můžeme posypat kopřivovými semínky a máme výborné a ozdravné jarní jídlo.

Čtěte také

Jaká další bylina vám připadá zajímavá?
Jako dítě jsem nikdy neochutnala šťavel kyselý. Neměla jsem k němu informace, ale dnes už vím, že je to hojně se vyskytující bylinka, v lese tvoří celé obrovské koberce. Jsou to taková tři srdíčka, trojlístky s bílým květem. Myslím, že ho hodně návštěvníků lesa zná, ale možná si také nejsou jisti, jestli není jedovatý.

Není, pokud se ho nesní mnoho. A ten důvod, proč se ho nesmí mnoho, je obsah kyseliny šťavelové, která může při velkém množství způsobit nějaké potíže.

Celou radioporadnu s výživovou poradkyní Ing. Ivou Víravovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související