Knihovnu vnímám jako duchovní přístav, kde se potkávají lidé s myšlenkami, směje se Marcela Fraňková

Za svoji téměř dvacetiletou práci pro knihovnu byla Marcela Fraňková nedávno na Slavnostním setkání knihovníků ve Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové oceněna Královéhradeckým krajem jako Knihovnice roku.

Ale životní cesta paní Marcely za knihovnický pult byla pěkně klikatá, jak se dozvěděla redaktorka Romana Joudalová, která se za ní vydala na návštěvu s mikrofonem.

Čtěte také

Výchova dětí ke čtenářství je základní prioritou Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci

Marcela Fraňková nejprve vystudovala ekonomiku služeb na Střední ekonomické škole v Pardubicích a dlouhá léta pak působila v oblasti kultury a památkové péče na Trutnovsku.

Při zaměstnání pokračovala ve studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a pak ještě na Fakultě architektury. Při tom s manželem postavili ve Rtyni v Podkrkonoší dům a vychovali dva syny.

Ale celoživotní láska ke knihám ji nakonec přivedla až k výběrovému řízení na ředitelku Městské knihovny v Červeném Kostelci, kterou byla jmenována v roce 2002. Knihovnu vedla až do roku 2021, kdy odešla do důchodu. Zasadila se, mimo jiné, také o její přejmenování na Knihovnu Břetislava Kafky.

První oblíbená knížka? Babička!

Čtěte také

Staré bělidlo, ratibořický zámek i Vídeň. Literární toulky za opravdovou babičkou Boženy Němcové

Dlouholetá ředitelka červenokostelecké Knihovny Břetislava Kafky Marcela Fraňková zapustila kořínek ve svém rodném kraji pod Jestřebími horami hodně hluboko. A není divu, narodila se a celý život žije v magickém kraji bratří Čapků, Boženy Němcové, Aloise Jiráska, Josefa Škvoreckého a dalších inspirativních osobností.

A tato trvalá přítomnost jejich odkazu silně formovala její životní hodnoty. Jednou z prvních knih, které si jako malá čtenářka oblíbila, byla Babička Boženy Němcové.

„Dětství na vesnici mezi klukama mě otužilo“, vzpomíná Marcela Fraňková

Bývalá dlouholetá ředitelka Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci Marcela Fraňková má lásku ke kraji pod Jestřebími horami v krvi, protože se narodila v rázovité obci Odolov, kde to i dnes vypadá tak trochu jako na konci světa. Tam prožila dětství, které ji, jak sama říká, dostatečně „otužilo“.

Čtěte také

„Teta“ Dana a její čtenářská parta se schází v maličké Knihovně U zvoničky v Hubálově na Jičínsku

Je jistě ku prospěchu věci, pokud je knihovník oblastní knihovny zároveň lokálním patriotem, protože každá dobrá knihovna žije svým regionem a jeho historie i současnost by se v ní měly odrážet.

Proto se Marcela Fraňková snažila, aby knihovna pod jejím vedením plnila co nejlépe úlohu střediskové knihovny, byla podporou pro knihovny a knihovníky v okolních obcích a také místem, kam budou lidé rádi chodit nejen pro knihy, ale kde se budou cítit dobře a rádi trávit čas také na klubových setkáních, přednáškách, besedách a seminářích, které je obohatí.

„Hluboké myšlenky Břetislava Kafky mě velmi oslovily“, říká Marcela Fraňková

Čtěte také

Hospodskou rvačku zkrotil myšlenkou. Břetislav Kafka, průkopník experimentální psychologie

K poslání knihovny patří i snaha o zachování odkazu významných a zajímavých osobností regionu či města. Proto se Marcela Fraňková zasadila o přejmenování Městské knihovny Červený Kostelec na Knihovnu Břetislava Kafky. Břetislav Kafka byl vynikající sochař, řezbář, restaurátor.

Roku 1918 vybudoval v Červeném Kostelci prostorné ateliéry, se svým bratrem Vojtěchem Kafkou a žáky, vytvořil stovky plastik, zejména chrámových soch, které najdeme u nás i na Slovensku a jeho dílo zdobí i město Červený Kostelec a okolní města.

Čtěte také

Slavná vila léčitele a sochaře Břetislava Kafky v Červeném Kostelci začíná po opravě sloužit charitě

Kafkovy ateliéry jsou architektonicky krásnou stavbou, spolu s vilou a zahradou tvoří celek, který zdobí centrum města a neoddělitelně k němu patří. Od ledna 2018 jsou chráněny jako kulturní památky. Kafkova Vila byla roku 2020 po rekonstrukci znovu otevřena jako centrum denních a terénních služeb Oblastní charity Červený Kostelec. Znovu tedy slouží a pomáhá lidem, jak si Břetislav Kafka vždy přál.

Daleko za hranice regionu ve své době pronikl věhlas Břetislava Kafky jako léčitele a experimentálního psychologa. Napsal několik knih o svých výzkumech a bádáních v oblasti léčení a hypnózy a jeho odkaz nese ve svém názvu i červenokostelecká knihovna.

Jak vidí Marcela Fraňková knihovnu budoucnosti?

„Knihovnu si představuji hlavně jako příjemný duchovní přístav, kde se potkávají lidé s myšlenkami shromážděnými v široké paletě knih a elektronických zdrojů a samozřejmě také s ostatními lidmi. Společně zde tráví určitý čas, který by měl být plný nových podnětů, poučení, odpoutání od běžných problémů, společně sdílených chvil a relaxace. V tom vidím smysl knihoven daleko do budoucnosti.“