Rytířka krásného slova a knihovnice ve výslužbě Stanislava Benešová: Bůh má rád veselé lidi
Více než čtyřicet let byly jejím druhým domovem knihovny, nejprve pražské odborné, pak až do roku 2019 veřejná, konkrétně novopacká městská knihovna. Stanislava Benešová je dnes nejen knihovnicí ve výslužbě, ale také držitelkou celostátního ocenění Rytířka krásného slova. Umí být Kašpárkem i sudičkou v loutkovém divadle a jak říká, má boty z toulavého telete.
Víc se o nápadité a vtipné ženě dozvíte v rozhlasové Návštěvě, kterou natočila Vlaďka Wildová. Zavane z ní k vám podkrkonošské povětří s charakteristickou vůní knih.
Za svého novopackého ředitelování propagovala Stanislava Benešová čtenářství nejen spoluprací se školami, mj. Pasováním prvňáčků, ale nejnověji třeba projektem Bookstart - Knížka do života.
Organizovala besedy s osobnostmi, které byly pro místní i přespolní nejen zajímavé, ale běžně většinou nedostupné, jako např. A. Lustig, J. Moserová, J. Burian, M. Viewegh.
Zvala cestovatele i ilustrátory knih, prostřednictvím výstav v knihovně pomáhala objevovat umělce různých výtvarných žánrů. Oblíbenými se také staly knihovnické akce pro celou rodinu, třeba lampiónový průvod Broučci v Adventu nebo Vynášení Morany.
Knihovna by měla být obývákem města
Z publikací s regionální tématikou vyšla pod hlavičkou novoměstské knihovny např. útlá knížka Jak se vařilo a vaří v Nové Pace (2007). Přitom propojení knihovny a jídla začalo zdánlivě nevinně: japonským dotekem.
Čtěte také
„Díky svým pražským kontaktům jsem měla možnost dostat se k zajímavým osobnostem a pozvat je. U nás v knihovně byla třeba Darja Kawasumi, která má, myslím že dosud, japonskou restauraci v Praze. Přijela k nám i se svým kuchařem. Vyprávěla o životě v Japonsku, o životním stylu, o kultuře a kuchař přitom nabídl čerstvý japonský čaj a předváděl, jak se připravuje sushi. Bylo to v době, kdy tento pokrm u nás takřka ještě nikdo neznal. Účastníci dostali hůlky a mohli okusit, jak sushi chutná,“ vzpomíná s úsměvem Stanislava Benešová.
Ale zároveň podotýká, že ne všichni jídlo v knihovně kvitovali. Propojení s kulturou tam ale samozřejmě bylo: paní Darja se totiž znala s písničkářem Janem Burianem a společně vydali knihu. Sushi tehdy ještě umocnilo mezinárodní kulturní dotek.
Postupem času se ukázalo, že vaření do knihovny patří. Návštěvníci si později už třeba neuměli představit literární večer bez malého občerstvení. „Vždycky jsem chtěla, aby se lidé u nás cítili dobře, tak jsme se o to snažili.“
Velkou výhodou veřejných knihoven je podle ní to, že tam můžete vytvářet prakticky cokoliv, nejdůležitější ale je, aby se tam návštěvníci vždycky cítili jako v obývacím pokoji.
Nebuď malicherná, netrap se něčím, co nemůžeš změnit
Knihovnice ve výslužbě stále knihovnám pomáhá, a tak potvrzuje, že kdo je jednou knihovník, je knihovníkem celý život, se vyznala i ze své záliby v cestování doma i v zahraničí.
Čtěte také
Přiznala také, že je tafofil, člověk, který má rád atmosféru hřbitovů. Kam přijede, tam je neopomene navštívit.
„Hřbitov vám hodně vypoví o místě, kde se nacházíte. Vypovídá o lidech, kteří tam žili, o osobnostech… Tam vlastně člověk přijde na to, že kolikrát se trápí úplně zbytečně. Buď to nestojí za trápení, nebo s tím prostě nic neudělá, tak je zbytečné se trápit,“ vzkazuje Stanislava Benešová.
Stanislava Benešová
se narodila v roce 1957 v Praze, kde žila do svých dvaceti tří let. Vystudovala knihovnickou školu, pracovala v pražských odborných knihovnách: v Kabinetu pro studium českého a světového divadla a v Ústředním archivu Národního divadla. Po přestěhování do Nové Paky a po mateřské dovolené nastoupila do novopacké veřejné knihovny. Dvacet pět let byla tajemnicí sekce dětských knihoven a dlouholetou, velmi agilní členkou Svazu knihovníků a informačních pracovníků ČR. Od roku 1995 řídila Městskou knihovnu v Nové Pace, která se tak brzy stala jedním z důležitých podkrkonošských kulturních center. Novopacká knihovna „rozkvetla“ jejími nápady a projekty, proslula návštěvami mimořádných osobností. Stanislava Benešová se mj. zasloužila i o vydání titulů o historii Nové Paky. Je držitelkou celostátního ocenění Rytířka krásného slova a titulu Knihovník Královéhradeckého kraje 2018, loutkoherečkou v novopackém souboru Rolnička, certifikovanou trenérkou paměti. A stále se věnuje knihovnické práci, i když od roku 2019 už jako knihovnice ve výslužbě.
Související
-
Máte rodinného lékaře? A co knihovníka? Jiřina Bittnerová z Vysokova je knihovnicí roku
Na vesnici je obecní knihovna často místem, kde se odehrává mnohem více věcí, než jen půjčování a vracení knížek. Bývá to kulturní centrum obce.
-
Komenského Škola hrou je geniální. Univerzitní knihovna v...
V knihovnách po celé České republice se koná již 21. ročník akce Týden knihoven. Akci vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Letošní ročník je věnován...
-
Úpické muzeum buduje novou badatelnu. Její součástí má být také odborná historická knihovna
Městské muzeum v Úpici zařizuje badatelnu a historickou knihovnu. Vznikne v prostorách, kam se část sbírek stěhuje. Jsou to dvě místnosti, kam se vejde na 5000 tiskovin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
