„Teta“ Dana a její čtenářská parta se schází v maličké Knihovně U zvoničky v Hubálově na Jičínsku

Někdy si ještě čtenáři zahrají společenské hry, opečou buřty, něco vyrobí nebo vyběhnou k blízké zvoničce, která se stala hlavním orientačním bodem i pro redaktorku Vlaďku Wildovou.

8 fotografií

V Knihovně U zvoničky v Hubálově se menší i odrostlejší čtenáři scházejí podle předchozí dohody: buď každý pátek nebo jednou za čtrnáct dní. I přes rozdílný věk se spolu snášejí velmi dobře.

Tadeáš a Jonáš bydlí ve Valdicích, ale v Hubálově mají babičku. Když za ní v pátek odpoledne přijedou na víkend, rádi se přidají i k partě návštěvníků místního obecního domu (kulturáčku), který na pár hodin dobře poslouží i jako výpůjční místo.

Čtěte také

Výchova dětí ke čtenářství je základní prioritou Knihovny Břetislava Kafky v Červeném Kostelci

Kromě knížek si totiž s ostatními mohou zahrát společenské a jiné hry nebo si jen tak popovídat o tom, co je v uplynulých dnech potkalo a na co se těší.

Jejich knihovnická „teta“ Dana vítá, že si půjčují i naučnou literaturu o vědě a vesmíru. Třeba Vojta má rád zemědělskou tématiku, jeho tatínek totiž v Hubálově hospodaří.

„Zajímají mě knihy o rostlinné výrobě nebo o traktorech. Myslím si, že co v jičínské knihovně na toto téma bylo, to už mi paní Dana přivezla. Do odbornějších publikací pak nahlédne spíš můj táta,“ vysvětluje Vojta, který ale rád čte i jiné knížky a z nabídky si vždycky vybere.

Čtenářka Kačka zanedlouho vyjde ze základní školy a chtěla by se stát zdravotní sestrou. Teď má nejradši knížky od hororů až po fantasy. Dívčí romány už ji dnes míjejí.

Čtěte také

Třetí nejlepší knihovnou v republice je Městská knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně. Gratulujeme!

Čtvrťák Tadeáš nevyhledává komiksy, protože se prý chce naučit pořádně číst. Jeho oblíbenou deskovou hrou, kterou nenechává v hubálovské knihovně zahálet, je „Člověče, nezlob se!“

Druhačka Ela si odnáší komiks „Kačka a Mops“ a Jonášovi, který zatím chodí do mateřské školy, knihovnice Dana spíš vybírá obrázkové knížky.

Vytvořit z půjčovny stabilní knihovničku, kterou by obohatily i darované knihy, to podle Dany Michlové není optimální: „Myslím si, že by ani nebyl zájem. Děti mi nabízejí knížky, které mají doma, ale jak vidíte, pořád chtějí nové a nové knihy.“

Hravá knihovna a ztichlá hubálovská zvonička

Čtenáři si do hubálovské výpůjční místnosti přinesli i deskové hry, další zapůjčila jičínská knihovna. Mají tu třeba Člověče nezlob se, Česko Junior nebo Aktivity. Když si tedy návštěvníci najdou tu „svou“ knihu a venku není právě vlídné počasí, promění se v zanícené hráče.

Čtěte také

Rytířka krásného slova a knihovnice ve výslužbě Stanislava Benešová: Bůh má rád veselé lidi

Jindy tvoří, vyrábějí třeba přání, která k Velikonocům nebo k Vánocům doručí do schránek hubálovských obyvatel.

Se svou čtenářskou partou plánuje Dana Michlová i výlety: „Když je rodiče pustí, chtěla bych se s nimi vydat na kole třeba do sousední Kacákovy Lhoty. Tam mají taky knihovnu, do které bychom chtěli nahlédnout.“

Knihovnice ve výslužbě by ráda do budoucna přivítala i dospělé čtenáře, i jim by zprostředkovala půjčování knih, o které by předem projevili zájem. Dvouletá kovidová doba tomuto záměru zatím moc nepřála. Tak se prý uvidí.

Příběh hubálovské zvoničky

Skoro jako každá obec, tak i Hubálov na Jičínsku má svůj zvon. Jeho původ a historii se zatím nepodařilo vypátrat. Jisté je, že v roce 1921 postihla lokalitu větrná smršť, která vyvrátila i dvě lípy u sochy sv. Václava. Tím se poprvé dozvídáme o hubálovském zvonu a zvoničce.

Čtěte také

Jiří Bartoška dokázal svou lásku k rodné obci. V Myštěvsi na návsi postavil novou zvoničku

Zvonu se naštěstí nic nestalo, zvonička byla vystavěna znovu a umístěna do jedné ze dvou lip, které na místě zůstaly.

Na zvon se zvonilo tak, jak bylo dříve zvykem. V Hubálově ale neznají všechny, kteří to uměli. Zachovala se jen informace, že to byla Marie Křelinová z Hubálova. Ta naposledy zvonila přibližně v roce 1975. Časem začal zvon zarůstat do lípy, zvonička chátrala a rozpadala se. Místní hasiči proto zvon sundali a uložili do hasičské zbrojnice.

V roce 2008 pro něj začali hubálovští hledat nové důstojné umístění. Našlo se uprostřed obce. Dřevěnou zvoničku vyrobili bratři Kosejkovi, základy postavili místní, kteří navíc do korouhvičky na střeše umístili vzkaz pro budoucí generace.

8 fotografií

Slavnostní vysvěcení se uskutečnilo 4. července 2009. Od té doby se už ale na zvon nikdy nezvonilo. Není totiž nikoho, kdo by to uměl. Prozatím.