Hospodskou rvačku zkrotil myšlenkou. Břetislav Kafka, průkopník experimentální psychologie

Romana Pacáková navštívila vnučku Břetislava Kafky, paní Marcelu Labíkovou, rozenou Kafkovou. Je spolu s dalšími třemi žijícími vnuky z poslední generace potomků, kteří si na dědečka ještě pamatují. Manželé Pavel a Marcela Labíkovi ji mile přivítali ve svém domě v Červeném Kostelci.

Spoluzakladatel světové psychotroniky

Břetislav Kafka se narodil jako nejstarší ze sedmi dětí v rodině kováře Rudolfa Kafky. Ve svém rodném Červeném Kostelci vychodil základní školu, a když mu bylo 14 let, vzal jej otec do učení na kováře. Břetislavovi však jeho chatrné zdraví nedovolovalo tuto fyzicky náročnou profesi vykonávat, a tak po dvou letech kovařiny zanechal a odešel do učení na řezbáře. Tím se také vyučil. Následně pokračoval ve studiích na sochařské škole v Hořicích, aby zde získal pevné základy svého sochařského umění. Nebyl pouze schopným řezbářem a sochařem. Stal se především světově proslulým badatelem v oboru experimentální psychologie.

Zatímco svět téměř po sto letech od prvních vydání slavných knih Břetislava Kafky stále čerpá z jeho poznatků a objevů v oblasti experimentální psychologie, zatímco tisíce soch, řezeb, oltářů, uměleckých a restaurátorských prací, které vzešly z jeho věhlasného ateliéru, zdobí kostely v Čechách, na Slovensku i jinde, pro paní Marcelu to byl především dědeček, na kterého s láskou zavzpomínala.

Břetislav Kafka ve své době učinil řadu objevů, které už tehdy byly na úrovni současného vědeckého poznání. Vědeckými autoritami bývá označován za spoluzakladatele světové psychotroniky.

Své mimořádné schopnosti objevil při hospodské rvačce

Že má pronikavé hypnotické schopnosti zjistil Břetislav Kafka jako devatenáctiletý mladík při hospodské rvačce. Aktéry šarvátky zkrotil pouhou myšlenkou.

Jeho neobvyklé hypnotické schopnosti měly patrně základ v jeho chatrném zdraví. Od útlého věku totiž trpěl řadou neduhů, včetně revmatismu, z kterého se následně vyvinula vážná srdeční vada. Již ve svém mládí trpěl také bolestmi páteře, které přetrvávaly po úrazu v dětství. Zde však výčet zdravotních peripetií zdaleka nekončí a ani jeho sourozencům a rodičům se nedařilo o mnoho lépe.

Vůlí překonával tělesné neduhy

Aby překonal své tělesné neduhy a s tím nepochybně související i značnou psychickou zátěž, začal se intenzivně věnovat posilování své vůle.

Následným studiem hypnózy a rozvíjením svých schopností zjistil, že dokáže své přátele snadno uspat. Rozhodl se proto v tomto oboru experimentovat.

Dnes je Břetislav Kafka světově uznávaným průkopníkem v oboru experimentální psychologie

Jeho dílo zasahuje do řady dalších vědních oborů - filosofie, fyziky, chemie, biologie, medicíny, pedagogiky - měl výjimečný intelektuální rozhled. Neustálé vzdělávání, pracovitost a rozsáhlá systematická experimentální činnost ho dovedly k řadě významných poznání. Prováděl systematické a celá desetiletí trvající pokusy zejména se sugescí, telepatií, tělesným magnetismem, ale i dalšími jevy, které patří spíše do oblasti parapsychologie.

Své experimenty dělal za přítomnosti svědků a pečlivě dokumentoval, za svůj život jich udělal tisíce.

Postupy, kterými se Břetislav Kafka jako úspěšný léčitel zabýval, byly založeny především na hypnotických metodách. I když v době totality oficiálně nesměl, svým vědeckým experimentům se věnoval téměř do konce života.

Kafkovy knihy se staly světovými bestsellery

Poznatky, které svým bádáním učinil Břetislav Kafka v oboru experimentální psychologie, shrnul v několika knihách, které se staly světovými bestsellery.

Roku 1925 vydal první knihu Svítání v duši. Vyšla celkem v patnácti vydáních, přičemž každé z nich autor aktualizoval o nové poznatky.

Od roku 1949 pak toto dílo vychází již pod současným názvem Nové základy experimentální psychologie. Je to stěžejní dílo Břetislava Kafky.

V tomto titulu soustřeďuje veškeré své poznatky založené na hypnotických pokusech, které prováděl takřka denně, po osmatřicet let. Radí zde například, jak pracovat s tělesným magnetismem, či jak se účinně léčit pomocí autosugesce.

Tato a mnohá další témata (jasnovidnost, přenos myšlenek, varovné sny, podvědomí atd.) jsou poutavě rozpracována a doplněna o popis řady zdokumentovaných pokusů. V období totality se kniha dostala na index státní moci.

V knize Parapsychologie se Břetislav Kafka zabývá tématy, jakými jsou duše, paranormální jevy, telepatie, jasnovidnost, tělesný magnetismus, hypnóza, umírání a smrt, duchové, mimosmyslové vnímání a mnohými dalšími. Kniha je definitivní tečkou za celoživotní snahou Břetislava Kafky o posunutí hranice poznání za hranici našeho běžného vědomí. Poprvé byla vydána až po autorově smrti.

Kniha Kultura rozumu a vůle je právem považována za autorův odkaz lidem třetího tisíciletí. Břetislav Kafka zde píše o způsobech posilování vůle, či jak přecházet krizi moderního života. Nabízí také odpovědi na základní otázky lidského bytí.

Červený Kostelec opatruje po Břetislavu Kafkovi dvě budovy

V Červeném Kostelci zůstaly po Břetislavu Kafkovi také dvě významné budovy, které letos rozhodnutím ministerstva kultury přibyly na seznam památek našeho kraje. Ateliéry, kde sídlila jeho proslulá sochařská a restaurátorská dílna, a prvorepubliková kruhová vila.

Neoklasicistní vilu z let 1932 až 1933 navrhl architekt Josef Vejr. Je významným dokladem vývoje moderní architektury nejen v Červeném Kostelci, ale i v celém regionu.

Síla génia loci tohoto místa je přímo hmatatelná. Připomíná zlatou éru psychotroniky, kdy věhlasný hypnolog a léčitel Břetislav Kafka pomáhal zdarma uzdravovat všechny potřebné. Právě zde, ve vile na Koubovce, strávil se svými médii desetitisíce hodin při duševědných pokusech. V kulaté vstupní hale vítal své návštěvy, aby je pak v družném rozhovoru uvedl do své pracovny.

K vile patří také velká zahrada a přilehlý ateliér, sídlo věhlasného sochařského a restaurátorského závodu Břetislava Kafky. Byly tam dílny specializující se na umělecké práce a opravy chrámových interiérů. Dnes už můžeme vstoupit jen do tichých prostor, kde v dobách největší slávy Kafkova restaurátorského závodu pracovalo až 50 lidí.

Břetislav Kafka byl pracovitý, cílevědomý a činorodý člověk

Výsledky jeho práce pro rodné město jsou v Červeném Kostelci vidět i dnes. Významně se podílel na občanském, společenském i kulturním životě města.

Byl členem a předsedou Lidové strany. Díky mimořádným kontaktům, které měl, se mu podařilo získat státní subvenci na vydláždění Nádražní a Jakubské ulice a dokonce celé hlavní silnice z Červeného Kostelce do Náchoda.

Miloval divadlo, hrál a režíroval, inicioval vybudování Lidového domu /dnes kino Luník/. Byl to člověk hluboce věřící a velkoryse se podílel také na rekonstrukci dominanty města, kostela sv. Jakuba Většího.

Opravdového ocenění se Mistru Kafkovi dostalo až po pádu komunismu. Dnes nese jeho jméno Městská knihovna a jedna z ulic v Červeném Kostelci.

Břetislav Kafka odešel 27. srpna 1967.

Zanechal nám mimo jiné nadějné poselství, podložené jeho celoživotním bádáním. „Umřít znamená probudit se zcela zdráv, se všemi bývalými schopnostmi a vzpomínkami, neboť celý náš život přešel do vědomí duše.“

Každý, kdo by chtěl vědět víc, má k dispozici celé jeho dílo.