Staré bělidlo, ratibořický zámek i Vídeň. Literární toulky za opravdovou babičkou Boženy Němcové

7. březen 2019

Staré bělidlo, splav, mlýn, zámek. To jsou místa, která dodnes v Ratibořicích najdou čtenáři knihy Babička Boženy Němcové. Své dětství i jeho místa si ale spisovatelka trochu přikrášlila. Jak to tedy bylo skutečně s Barunkou a její milovanou babičkou? 

V Barunčině škole v České Skalici vás vezmou do časů, kdy do školy chodila Božena Němcová

Barunčina škola v České Skalici žije o prázdninách historickým vyučováním

Každé prázdninové pondělí můžete v 10 hodin dopoledne navštívit Barunčinu školu v České Skalici. Díky ochotníkům a místnímu folklornímu souboru Barunka se vrátíte do doby, kdy tam chodila Božena Němcová. Na první letošní představení v rámci Festivalu zážitků se vypravila i reportérka Jana Házová. 

Putování za opravdovou babičkou Boženy Němcové můžeme zahájit sice ve východních Čechách, ale jinde než v Ratibořicích. Začíná u Dobrušky v Křovicích. Tam totiž někdy okolo roku 1770 spatřila světlo světa Marie Magdalena Čudová, budoucí babička slavné spisovatelky. Její rodný dům stále stojí a na Babiččin pobyt tam upozorňuje malá tabulka.

A pokud by poutník následoval tok Brtenského potoka, od kterého je dům jen několik kroků, došel by do Dobrušky k domu Magdalenina budoucího manžela, tkalce a později vojáka Jiřího Novotného.

Staré bělidlo, zámek, mlýn

Do Ratibořic se za rodinnou své dcery odstěhovala Magdalena Novotná dvacet let po smrti svého manžela v roce 1825. Barunce, tedy budoucí spisovatelce Boženě Němcové, bylo tehdy pět let. Nežili ale, jak se píše v románu, v domku na Starém bělidle, ale v bytě u parku Ratibořického zámku vedle dnešní oranžerie.

Regionální stanice Českého rozhlasu

Je možné, že právě na místě oranžerie kdysi jakési bělidlo stálo, ale spisovatelku spíš inspirovala chaloupka, ve které pobývala dávno poté, v dospělosti i se svými dětmi. Na tamní skoro samotu děj svého románu zasadila.

To, že se skutečná babička mohla znát s paní kněžnou, tedy ve skutečnosti vévodkyní Zaháňskou, pravda být může. Ostatně bydlela přece s rodinou Barunky nedaleko zámku. Stejně jako ji mohla potkat u altánku rýznburského hradu, který tam dodnes stojí. K němu opravdu mohla babička s dětmi chodit na procházky, a to kolem hostince a mlýna. Ty tam také ještě dnes můžeme najít. Stejně jako splav nešťastné Viktorky.

Skutečná Viktorka a paní kněžna

Předobrazem literární Viktorky byla Viktorie Terezie Židová ze Žernova. Píše se o tom také v žernovské kronice, stejně tak jako, že se vrátila pomatená domů z útěku za vojákem, do kterého se bezhlavě zamilovala. Že by ale porodila a zabila dítě, o tom se v pramenech té doby nic nedočteme. A že by se takový čin rozhodně v 19. století neobešel bez odezvy!

Viktorka už 150 let odpočívá pod symbolickým náhrobkem v Červeném Kostelci

Součástí prohlídky Domku Boženy Němcové je  v parčíku za domem i symbolický hrob Viktorky, postavy z knížky Babička Boženy Němcové

Letos si v Červeném Kostelci připomenou 150 let od úmrtí slavné Viktorky z románu Boženy Němcové Babička. Zajímavou shodou okolností se ostatky Viktorky Židové kdysi ocitly na hřbitově, který dříve sousedil se zahradou Domku Boženy Němcové v Červeném Kostelci. Proto tam má na zahradě Viktorka svůj symbolický náhrobek.

A Viktorku také nezabil blesk. Dokonce samotnou Boženu Němcovou o několik let přežila.

Také Babička nezemřela, jak se píše v knize, na Starém Bělidle, ale ve Vídni. Tam se přestěhovala po asi deseti letech pobytu v Ratibořicích zase za svou další dcerou, která potřebovala pomoci s dětmi.

Magdalena Novotná tam zemřela o dva roky později než „paní kněžna“, vévodkyně Zaháňská, tedy v roce 1841.

I tak je ale románová Babička s krajem u Ratibořic neodmyslitelně spjata. Pojmenovali po ní celé údolí a postavili sousoší Babičky a jejích vnoučat, ke kterému už skoro sto let míří čtenáři z celé země.

Rodný domek babičky Boženy Němcové
Spustit audio

Související