Staré bělidlo, ratibořický zámek i Vídeň. Literární toulky za opravdovou babičkou Boženy Němcové

V Barunčině škole v České Skalici vás vezmou do časů, kdy do školy chodila Božena Němcová

• Upravit
• Smazat

Každé prázdninové pondělí můžete v 10 hodin dopoledne navštívit Barunčinu školu v České Skalici. Díky ochotníkům a místnímu folklornímu souboru Barunka se vrátíte do doby, kdy tam chodila Božena Němcová. Na první letošní představení v rámci Festivalu zážitků se vypravila i reportérka Jana Házová. 

Putování za opravdovou babičkou Boženy Němcové můžeme zahájit sice ve východních Čechách, ale jinde než v Ratibořicích. Začíná u Dobrušky v Křovicích. Tam totiž někdy okolo roku 1770 spatřila světlo světa Marie Magdalena Čudová, budoucí babička slavné spisovatelky. Její rodný dům stále stojí a na Babiččin pobyt tam upozorňuje malá tabulka.

A pokud by poutník následoval tok Brtenského potoka, od kterého je dům jen několik kroků, došel by do Dobrušky k domu Magdalenina budoucího manžela, tkalce a později vojáka Jiřího Novotného.

Staré bělidlo, zámek, mlýn

Do Ratibořic se za rodinnou své dcery odstěhovala Magdalena Novotná dvacet let po smrti svého manžela v roce 1825. Barunce, tedy budoucí spisovatelce Boženě Němcové, bylo tehdy pět let. Nežili ale, jak se píše v románu, v domku na Starém bělidle, ale v bytě u parku Ratibořického zámku vedle dnešní oranžerie.

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

Je možné, že právě na místě oranžerie kdysi jakési bělidlo stálo, ale spisovatelku spíš inspirovala chaloupka, ve které pobývala dávno poté, v dospělosti i se svými dětmi. Na tamní skoro samotu děj svého románu zasadila.

To, že se skutečná babička mohla znát s paní kněžnou, tedy ve skutečnosti vévodkyní Zaháňskou, pravda být může. Ostatně bydlela přece s rodinou Barunky nedaleko zámku. Stejně jako ji mohla potkat u altánku rýznburského hradu, který tam dodnes stojí. K němu opravdu mohla babička s dětmi chodit na procházky, a to kolem hostince a mlýna. Ty tam také ještě dnes můžeme najít. Stejně jako splav nešťastné Viktorky.

Skutečná Viktorka a paní kněžna

Předobrazem literární Viktorky byla Viktorie Terezie Židová ze Žernova. Píše se o tom také v žernovské kronice, stejně tak jako, že se vrátila pomatená domů z útěku za vojákem, do kterého se bezhlavě zamilovala. Že by ale porodila a zabila dítě, o tom se v pramenech té doby nic nedočteme. A že by se takový čin rozhodně v 19. století neobešel bez odezvy!

Viktorka už 150 let odpočívá pod symbolickým náhrobkem v Červeném Kostelci

• Upravit
• Smazat

Letos si v Červeném Kostelci připomenou 150 let od úmrtí slavné Viktorky z románu Boženy Němcové Babička. Zajímavou shodou okolností se ostatky Viktorky Židové kdysi ocitly na hřbitově, který dříve sousedil se zahradou Domku Boženy Němcové v Červeném Kostelci. Proto tam má na zahradě Viktorka svůj symbolický náhrobek.

A Viktorku také nezabil blesk. Dokonce samotnou Boženu Němcovou o několik let přežila.

Také Babička nezemřela, jak se píše v knize, na Starém Bělidle, ale ve Vídni. Tam se přestěhovala po asi deseti letech pobytu v Ratibořicích zase za svou další dcerou, která potřebovala pomoci s dětmi.

Magdalena Novotná tam zemřela o dva roky později než „paní kněžna“, vévodkyně Zaháňská, tedy v roce 1841.

I tak je ale románová Babička s krajem u Ratibořic neodmyslitelně spjata. Pojmenovali po ní celé údolí a postavili sousoší Babičky a jejích vnoučat, ke kterému už skoro sto let míří čtenáři z celé země.

Rodný domek babičky Boženy Němcové|foto:Romana Joudalová, Český rozhlas