Každý člověk má mít v hlavě zakódováno, že co si do hor přinese, to by si měl i odnést
V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. To je úctyhodné číslo, které dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací.
Dnes budeme chodit po horách, po těch našich nejvyšších, tedy Krkonoších. Jako už mnohokrát nám bude skvělým průvodcem mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Krkonoše už jsou po zimě úplně bez sněhu nebo ho přeci jen ještě někde najdeme?
Ještě pořád jsou místa, kde máme v Krkonoších sníh.
Sněhová mapa republiky se prý letos vyvedla a ještě pořád také je.
Je to tak, mapa republiky je stále ještě vidět a věříme, že ještě nějaký den, možná týden, vidět bude.
Kolik sněhu zůstává na „Mapě republiky“? Pracovníkům KRNAPu pomohl při měření dron
Už dvacátý rok v řadě měří Správa Krkonošského národního parku sněhovou vrstvu na úbočí Studniční hory. Právě tam totiž leží sníh v Krkonoších nejdéle, v roce 2005 tam byl dokonce až do 22. srpna. Teď naměřili pracovníci Správy KRNAP 8 metrů a 15 centimetrů sněhu a odhadují, že by poslední zbytky mohly roztát až v červenci.
Co ona mapa republiky vlastně je a kde ji najdeme? Může se k ní zajít a osvěžit se ve vedru?
Mapa republiky je fenomén Krkonoš. Je to sněhové pole, které nacházíme na jižním svahu Studniční hory, což je takový paradox, protože jižní svahy odtávají nejdřív. Nicméně, kdo zná Krkonoše, ví, že převažující větry jsou severozápadní. To znamená, že tato lokalita je závětrná a sníh se zde ukládá. Proto právě tady bývá mocnost sněhové vrstvy velmi překvapivá.
A může se k mapě republiky tedy člověk zajít podívat?
Přímo na mapu republiky ne, protože leží v první zóně národního parku, kde není povolen volný vstup do terénu. Ale po turistických cestách procházet můžete. Takže ideálně od Výrovky nebo od bufetu na rozcestí je krásně vidět mapa republiky. Ale když pojedete třeba na dálničním přivaděči na Prahu, tak je krásně vidět. I z trochu vyšších partií tady od Hradce Králové.
Letos byla maximální vrstva sněhu na tomto místě 14 a půl metrů. V loňském roce to bylo jen 7 a půl metrů. A poslední sníh tam před rokem roztál už 28. května. Tedy letos to vydrželo déle.
Letos to vydrželo minimálně už o měsíc déle. A jsem přesvědčen v tento okamžik, že na přelomu června a července, možná první červencové dny, tam ještě pořád sníh bude.
Severní stranu Krkonoš zná málokdo. Klenoty za humny aneb Polsko není turistická popelka
Polsko přestává být turistickou „popelkou", cestu si tam nachází čím dál více Čechů. Vedle baltského pobřeží, Krakova či Varšavy se ale najde hodně zajímavostí i nedaleko za česko - polskými hranicemi.
Mají něco podobného také na polské straně Krkonoš? Vy už určitě tušíte, Radku, proč se na to ptám. Protože mimořádnou Cenu ředitele Krkonošského národního parku získal ke svému 60. výročí založení právě Karkonoski Park Narodowy.
Mají. Nemají samozřejmě takové sněhové pole jako my, ale mají například sněžné jámy, což je pozůstatek činnosti ledovce. Ve žlebech mezi skalami zůstává sníh také velmi dlouho, ale troufl bych si tvrdit, že ne tak dlouho jako na naší mapě republiky.
A mají ledovce?
Oni ledovce už nemají. Ledovce měly celé Krkonoše, tedy i na české straně byly ledovce. Pozůstatky činnosti ledovců tam jsou dodnes patrné, ale na polské straně mají něco, čím se my nemůžeme tak úplně pyšnit, nemáme to, ale v Polsku mají ledovcová jezera. To je Malý a Velký stav, tedy Malý a Velký rybník a jezírka ve sněžných jamách.
Na polské straně Krkonoš jsou místa, která jsou kouzelná, zajímavá a často pohříchu českými turisty opomíjená.
Radek Drahný, tiskový mluvčí Krkonošského národního parku
K těm ledovcovým jezerům se jde z polské Karpacze?
Když vyrazíte z Karpacze, tak se dostanete k jezírkům, k Malému a Velkému stavu. A při cestě třeba ke Sněžce a naopak, když půjdete kolem Szrenice nebo od Chvojníku nahoru, tak dojdete na sněžné jámy.
Spolupracuje Krkonošský národní park se svými polskými kolegy? Protože Krkonoše jsou jen jedny. A my je máme rozdělené státní hranicí.
Je to pravda, Krkonoše jsou jedny, je to jedno pohoří i navzdory státní hranici a rozdílné legislativě a jazyku. Velmi úzce s polskými kolegy spolupracujeme, ochranářské postupy a principy jsou dnes používané úplně stejně na české i na polské straně. My k našim kolegům na polské straně přistupujeme do jisté míry jako ke staršímu bratrovi, protože oni jsou o čtyři roky starším národním parkem. My onu 60 budeme slavit až v roce 2023. Proto jsme si je letos dovolili ocenit mimořádnou Cenou ředitele správy KRNAP. Protože jejich úsilí a péče o Krkonošský národní park je opravdu obdivuhodná. A to přesto, že jejich hory jsou zhruba třetinové, jsou menší než náš Krkonošský národní park. A jsou mnohem strmější k tomu severnímu svahu. Severní svahy Krkonoš sbíhají výrazně rychleji do Jelenohorské kotliny.
Určitě stojí za to se tam zajet podívat.
Nepochybně jsou na polské straně Krkonoš jsou místa, která jsou kouzelná, zajímavá a často pohříchu českými turisty opomíjená.
Krkonoše patří s 11 miliony návštěv ročně k nejnavštěvovanějším chráněným územím v Evropě
Že Krkonošský národní park patří k nejnavštěvovanějším chráněným územím v Evropě - v přepočtu na plochu i v absolutních číslech - víme už dlouho. Nyní známe přesná data, která ukazují, že návštěvníků nejvyšších hor naší republiky je ještě víc, než jsme si mysleli. V roce 2017 navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo 3 657 254 lidí, kteří zde dohromady strávili 11 324 528 tzv. „osobodní".
Jak moc vlastně Krkonoše lákají turisty?
Jsou velkým magnetem. V rámci republiky je to jedno z nejnavštěvovanějších turistických území a v rámci Evropy je to nejnavštěvovanější národní park. Neznáme srovnání, že by byl jiný navštěvovanější. Ta čísla jsou zcela evidentní. Podle loňských dat z mobilních operátorů do Krkonoš přijelo 3,8 milionu individuálních návštěvníků. Když budeme brát počet návštěv, tak jsme na 12 milionech. Nicméně kromě českého území musíme ještě brát v potaz Polsko. To uvádí 2 a půl milionu návštěvníků. To znamená, že Krkonoše mají jen individuálních návštěvníků přes 6 milionů. To je ohromné číslo.
Těší vás to nebo vám to spíš přidělává vrásky na čele?
Nás to pochopitelně těší, protože to potvrzuje zájem o přírodu. Zároveň je to silný motor pro celý region, který z cestovního ruchu žije. Na druhou stranu takto extrémní číslo už s sebou přináší řadu potíží. A ty nejviditelnější spočívají v množství pohozených odpadků, které po horách jsou.
Každé jaro pořádáte uklízecí akci, kdy po zimě sbíráte odpadky. Také letos byla.
Byla i letos. Ale my ji neděláme pouze na jaře, děláme ji i na podzim, uklízíme dvakrát ročně. A vždy se vysbírají, řekněme, tři tuny odpadu. Který buď turistům odletí od jejich batohů, nebo ho úmyslně zahodí do kleče, schovají pod kořeny. Je to taková sisyfovská práce.
Na horách nejsou samozřejmě odpadkové koše, protože ty tam nepatří.
Na horách koše nebyly, nejsou a nikdy nebudou. Nejsme Stromovka, nejsme městský park, jsme divočinou. Tedy odpadkové koše tam z toho důvodu logicky nejsou a svým způsobem by tam ani být nemohly. Protože takový koš vyhledává zvěř jako zdroj snadné potravy, vítr roznáší odpadky po širokém okolí. A pochopitelně také nárůst dopravy spojený s odvozem odpadků by i návštěvníky nepotěšil.
Každý člověk by měl mít v hlavě zakódováno, že co si do hor přinese, to by si měl také odnést.
To je naprosto základní filozofická poučka pro pohyb po horách. Ano, co si do hor přináším, to bych si z hor také měl odnést.
A proč to tak tedy nefunguje?
Někteří lidé na to nejsou bohužel ze svých rodin nebo ze školy výchovou zvyklí. Takže my se musíme o to víc snažit, abychom jim to neustále připomínali a motivovali je k tomu, aby se nesnažili plnou PET lahev přinést, vypít ji, občerstvit se a získat energii a potom ji pohodili v přírodě.
Linky na sociální sítě:
https://www.facebook.com/nenizverjakozver/
https://www.instagram.com/nenizverjakozver/
Proto je tady také vaše osvětová kampaň, která se jmenuje Není zvěř jako zvěř?
Ano, nás už do jisté míry přestalo bavit neustále jen uklízet a vysvětlovat. Došli jsme k tomu, že je potřeba udělat něco víc. Ve spolupráci s řadou boudařů, kteří ten problém cítí stejně intenzivně jako my, jsme se letos odhodlali k této komunikační osvětové kampani. Výborný nápad spočívá v tom, že Krkonoše jsou pod invazí nových do Krkonoš pronikajících druhů, které tam ale nechceme. A těm druhům běžných odpadků vymysleli po vzoru přírodní nomenklatury rodová a druhová jména. A ta jsou naprosto kouzelná. Lidi to baví a my věříme, že to pomůže upozornit na skutečnost, že do hor odpadky prostě nepatří.
Vidím tady Petlahvoň odhozenec.
Petlahvoň odhozenec, to je takový nejběžnější odpad, sešlapaná PET lahev.
Není zvěř jako zvěř! Odpadky jako invazivní druhy v přírodě. V Krkonoších jim „vyhlásili válku“
V loňském roce navštívilo Krkonošský národní park a jeho ochranné pásmo téměř 3,8 milionu lidí. To je úctyhodné číslo, které dokazuje, že příroda Krkonoš je stále lákavější cílovou destinací. Negativními dopady turistických výletů je ale množství odpadků, které po sobě turisté v parku zanechávají.
A potom Vlhčenec ubrouskovitý.
To je specifický druh související s nutkavou lidskou potřebou. Pochopitelně to zakázat nelze, ale dnes mají lidé vlhčené ubrousky a neuvědomují si, že to není úplně běžný odpad. Je to vlastně kus plastu.
Já bych řekl, že je to papír a rychle se v přírodě rozpustí.
Máte dvě možnosti. Papírové ubrousky, to je papír, to je buničina, to se rozloží poměrně rychle, ale i tak dlouho v přírodě svítí. Bílá barva upoutává pozornost a není to příjemné pro další turisty, co horami procházejí. Takže minimálně zakopat takový odpad někam pod kořen nebo pod drn. Ale vlhčené ubrousky jsou velký problém. Lidé si myslí, že to je bez problémů, že se to rozloží v horizontu týdnů. Ale jelikož je to vyrobeno na bázi plastu, tak se to rozkládá desítky let. Vlhčené ubrousky jsou velká špatnost v přírodě.
Jak dlouho se třeba rozkládá Petlahvoň odhozenec?
Odhadem 25 let. Když to tam někdo vyhodí, tak tam prostě 25 let bude. Pokud ho nesebereme.
Cílem vaší osvětové kampaně tedy je, aby nám hory zůstaly pro příští generace zachovány čisté a krásné. Radek Drahný, mluvčí Správy Krkonošského národního parku byl naším hostem. Hezké léto přejeme.
Na shledanou.
Související
-
Stovky turistů zavítají denně do informačních center v Krkonoších. Potřebují poradit se vším
Krkonošská infocentra podle jejich pracovníků nyní denně navštíví stovky turistů. Přibývá ale těch, kteří shání kompletní informace a potřebují poradit.
-
Krkonoše proplétá pavučina starých cest. Jana Tesařová...
Jednu krásnou krkonošskou procházku jsme si nedávno udělali, když jsme si s Jaroslavem Drtinou prohlíželi naše nejvyšší české hory na krásných starých pohlednicích.
-
Na horách vždy jen bezpečně! To je heslo náčelníka krkonošské horské služby Pavla Jirsy
Náčelník horské služby Krkonoše Pavel Jirsa v naší radioporadně. Téma: po horách vždy bezpečně. Jaká jsou jeho doporučení pro turisty, kteří míří na hory do Krkonoš?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
