Jiří Skopal: Japonci na jednom našem koncertě zvolali osmkrát bravo. To byl pro nás zatím rekord

8 fotografií

Jaký byl rok 2019 pro Jitro? Když trošku zavzpomínáte.
Nerad. Chválím nerad, ale podařilo se několik věcí. Asi nejvíce pro nás je, že natáčíme desku Petr Fiala a Jitro. To jsou překrásné skladby a dva cykly jsou již natočeny. Vyšlo krásné CD Petr Eben V nebi. A projeli jsme letní Francii, Německo, Japonsko, jeden den jsme byli v Hradci Králové a pro mnohá děvčata hned zase Francie. Všude se nám líbilo.

prof. Jiří Skopal ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Líbilo se vám a vy jste se také určitě všude líbili. Vy jste do Japonska odletěli před koncem roku, na konci listopadu. Pokolikáté už vůbec Jitro zpívalo v Japonsku?
V Japonsku jsme zpívali poosmé. Letošní předvánoční koncertní turné po Japonsku začalo v noci z 21. na 22. listopadu 2019 srazem ve sborovém domečku a odjezdem na letiště Václava Havla. Po přestupu v Amsterdamu a dlouhém letu na Dálný východ jsme vystupovali 23. listopadu před 10. dopolední místního času v Tokiu.

Užívám si japonské jídlo, hlavně mořské plody. Vnímám to jako zajímavou součást poznávání země.
prof. Jiří Skopal, Královéhradecký dětský sbor Jitro

Jak se děvčatům poosmé v Japonsku líbilo?
Jsou ve sboru děvčata, myslím, teď tedy jen jedna, která byla potřetí za sebou v Japonsku. A říkala, že se jí to líbilo nejvíce. Nám jde samozřejmě vždy o koncerty, o srovnání, v Japonsku se zpívá dobře, akustika je výtečná, je hodně co k vidění. Projeli jsme od Tokia až na úplný jih Japonska. Byli jsme u krásné sopky, která měla opravdový dým, zažili jsme mírná zemětřesení. A kdybych měl něco vypíchnout, tak to bylo při koncertu v Nagoji, když jsme zpívali. Japonci jsou umírněnější v odezvě, ale tady jsme měli osm volání bravo. Po jedné skladbě, pak po další, pak při závěru, pak po přídavku, pak ještě jednou. To se ještě nestalo, takže jsme měli rekord.

Čtěte také

Profesor Jiří Skopal řídí už 40 let klenot české kultury královéhradecký dětský sbor Jitro

Japonci jsou tedy umírněnější publikum v projevu svého nadšení, než třeba v Americe?
Tam je to jiné. V Japonsku se také někdy postaví publikum na konci koncertu. Ale hodinu dopředu jdou studovat programy, zajímají se a chtějí CD, podpisy, nejraději podpisy všech zpěváků a sbormistra. A po koncertě zůstávají ještě půl a tři čtvrtě hodiny a fotí se. Tedy zase vnitřní prožívání koncertu je obrovské. Jen nejsou tak impulzivní, že by vykřikli a vyskočili. Přesto tedy osmkrát zvolali bravo na jednom koncertě.

Kde jste byli ubytovaní? Možné je ubytování v luxusních hotelech, ale při ubytování v rodinách hostitelů zase člověk víc pozná tamní život.
V hotelu je sbor pohromadě, je to východisko. Bohužel je stále víc těch hotelů a méně ubytování v rodinách, což je škoda pro poznání dané země. My jsme v hotelích tak v 80 procentech, ale vždy si vyžádáme, abychom mohli být alespoň jednou, dvakrát ubytováni v rodinách. Teď jsme byli také dvakrát v rodinách a ostatní byly hotely. Bydleli jsme například v hotelu, kde jsme měli z terasy před sebou nejvyšší horu Japonska Fudži jako na obraze. Modré nebe a bílá hora.

Vy si také užíváte japonské jídlo, protože máte rád japonskou kuchyni.
Musím říct, že já ano, užívám si japonské jídlo, hlavně mořské plody. Pro děvčata je to trošku jiné, tak polovina si to také užívá a polovina si myslí, že by se mělo jíst jen to, na co je člověk zvyklý. A já to naopak vnímám jako součást poznávání té země. Tak děvčata trošku postrkáváme, aby strava nebyla stejná tady u nás doma, ve Francii, v Americe i v Japonsku.

8 fotografií

Na co si musí dát člověk v Japonsku pozor, myslím v oblasti chování či etikety? Čím by je třeba urazil a přitom u nás může jít o běžnou záležitost?
Tak oni jsou dnes takoví, že s tím počítají. Vědí, odkud jsme přijeli. Mám zkušenost, že jsem se uklonil a všiml jsem si, že to děvčátko, které nás vítalo, mi podává ruku. Čili byla poučená, že se to tak dělá. Já se klaněl a ona mi dávala kytku a podávala ruku. Ale bylo to spíš úsměvné.

Navštívili jsme zámek ve Versailles a zazpívali si v nejkrásnějším prostoru. Ovšem bylo to trošku napínavé.
prof. Jiří Skopal, Královéhradecký dětský sbor Jitro

Tak pojďme z Japonska do Francie. Protože vy jste se vrátili z Asie a hned jste jeli na další turné do předvánoční Francie.
Ano, jeli jsme přes Paříž k Versailles, zpívali jsme se, dá říct, ve Versailles první koncert a další asi 400 km jihozápadněji k tomu. Takže jen dva koncerty. A poslední den jsme si užili zastávku v Paříži. Nejezdilo metro, tak to bylo napínavé, ale přesto jsme navštívili zámek ve Versailles, zazpívali jsme si v nejkrásnějším prostoru.

Viděl jsem krásné video. Tam se ale zpívat nesmí, ne?
Nesmí, ale my jsme se odvážili. Já jsem tam postavil pár děvčat a začali jsme zpívat s tím, že domluva byla, pokud nám to někdo přijde zatrhnout, tak neuvidí, kdo je zodpovědný vedoucí. Takže jsem dirigoval a když jsem uviděl, že se někdo blíží, tak jsem se poškrábal za uchem, obrátil na druhou stranu a oni pořád hledali, kdo to organizuje. Nakonec mne tedy objevili, takže jsme zazpívali půl z krásné skladby Čas katedrál.

Čtěte také

Snaha o dokonalou hudbu posílí vůli dětí. Získají vlastnosti, které pak využijí ve svém životě

A můžete si říct, že jste skutečně ve versaillském zrcadlovém sále zpívali. Začal nám rok 2020 a vás čeká určitě zase spousta koncertů a projektů.
Dotočíme CD Petr Fiala, vyjde další CD. Ještě jsem zapomněl, že jsme v minulém roce natáčeli také Bohuslava Martinů a už se připravuje v Americe vydání. Bude se to jmenovat Otvírání, jako otvírání studánek, otvírání života, otvírání nebe. A 21. března letíme do New Yorku, máme tam dva koncerty. Potom do Montany a do Colorada, vracíme se za 14 dní. A pak nás čeká letní Itálie, tentokrát ne Francie, to je výjimka. Takže italské Lecco, kde jsme už byli mnohokrát. Také odtud máme dvakrát absolutní vítězství v soutěži. A na podzim Německo a opět prosincová Francie.

Tedy jste stále na cestách a ponořeni v krásné hudbě, kterou Jitro zpívá. Vy samozřejmě stále rozšiřujete své řady, kdyby se chtěl někdo k vám přidat, určitě budou nábory a konkurzy.
Ty jsou většinou v září. Ale i teď kdyby někdo přišel a chodí, třeba včera dvě děti, tak od druhého pololetí může začít.

prof. Jiří Skopal a Jakub Schmidt ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Ať vám to zpívá i v tomto roce. Ať je pro Jitro letošní rok stejně úžasný, jako byly všechny předešlé. Pane sbormistře, moc děkuji za rozhovor a na shledanou.
Já také děkuji, na shledanou.