Jak se v roce 1870 volilo do Českého zemského sněmu? Jaká platila pravidla a mohly volit i ženy?

21. září 2024 07:24
Zprávy

Pro pár volebních zajímavostí sáhneme teď do historie. V roce 1870 byl ve volbách do Českého zemského sněmu zvolen poslancem za politické okresy jilemnický, vrchlabský a vysocký - hrabě Jan Harrach. Mandát získal i v prvních přímých volbách do Říšské rady, a to za obvod Litomyšl, Lanškroun a Polička; o tři roky později pak také za Hradec Králové a Jaroměř. 

Čtěte také

Jan Harrach už v roce 1904 zřídil první krkonošskou přírodní rezervaci - Strmou stráň v Labském dole

Jaká tehdy platila volební pravidla a jaké náležitosti musel splnit volič?

Volby do Českého zemského sněmu měly zvláštní pravidla. „Byla podobná jako při volbách do Říšského sněmu. Ostatně podobně se volilo i do obecních zastupitelstev ve čtyřech kuriích. To byla velkostatkářská kurie, dále kurie za města, městyse a průmyslová místa. Další byla kurie obchodní a živnostenské komory a poslední kurií byly venkovské obce.“

„Do Českého zemského sněmu zasedali poslanci ve třech kuriích, protože kurie měst byla spojena s obchodní a živnostenskými komorami,“ vysvětluje historik David Ulrych.

Spolu otevíráme i volby do Říšského sněmu

„Říšský sněm měl dvě komory. Panská sněmovna byla výše, její členy určoval císař. A Poslanecká sněmovna, do které se volilo do roku 1873 nepřímo, volili tedy poslanci zemských sněmů. A od zmíněného roku 1873 se konaly přímé volby.“

Čtěte také

Vzácní hosté z rodiny Harrachů navštívili Krkonoše. Podpořili projekt Po stopách šlechtických rodů

Velmi záleželo také na majetnosti voličů. „Fungoval takzvaný volební cenzus. Čili v té nejnižší kurii venkovských obcí mohli volit voliči, kteří odváděli na daních více jak 10 zlatých. Ono se to potom snižovalo na 5 zlatých, pak na 4 zlaté a posléze byl tento volební cenzus i kurie zrušeny v roce 1907.“

Všeobecné volební právo, tedy i pro ženy, zavedla zákonem až Československá republika v roce 1919. Ale volit mohly i předtím ženy, které odváděly daně v určité výši. „Je to tak. Mohly volit i šlechtičny, které spravovaly majetky. Nicméně měly mít nějakého mužského zástupce, který by za ně odvolil.“

Čtěte také

30 let bádání a na světě je kniha o životě českého kavalíra, Jana Nepomuka hraběte Harracha

„Takže tedy měly sice volební právo, ale samostatně nemohly k volbám jít a odvolit. Stejně tak jsou známé případy, kdy volily ženy živnostnice, které odváděly daně a patřilo jim nějaké řemeslo. Ovšem nebylo to pravidlem, aby ženy volily.“

Máme nějaké historické dokumenty z voleb? „Konkrétně z 19. století ne, nicméně volební lístky jsou záležitostí až od počátku 20. století. Do té doby volby tajné nebyly," vysvětluje historik David Ulrych.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Nejnovější zprávy

Zprávy z iROZHLAS.cz