Jak se plulo po moři v pravěku? Dlabaný člun v kombinaci se skvělou posádkou obstál na jedničku

Experimentální archeologická expedice Monoxylon III úspěšně proplula Egejským mořem do cíle své plavby, tedy na ostrov Kréta a po téměř 400 kilometrech se podařilo ověřit a potvrdit do té doby pouze teoretické domněnky. Vedoucí expedice a duchovní otec těchto výprav, docent Radomír Tichý, je dnes hostem pořadu Na cestách s Petrem Voldánem.

Expedice měla úžasnou atmosféru a zapojení všech lidí, kteří jeli. Všichni chlapi do toho šli opravdu po hlavě, ale s jistou zkušeností, kterou měli. Celé tři týdny měly výhodu v tom, že se expedice stupňovala. Nejdříve jsme jeli mezi ostrovy, které byly blízko u sebe. A všechno vyvrcholilo úsekem ze Santorini na Diův Ostrov, který už je těsně nad Krétou, kde jsme ujeli 116 km. A jeli jsme i v noci, protože celá ta jedna etapa trvala 28 hodin.

Expedice Monoxylon III proplula na člunu z dubového kmene 400 kilometrů Egejským mořem

Experimentální archeologická expedice Monoxylon III má za sebou další úspěšnou misi

Experimentální archeologická expedice Monoxylon III má za sebou další úspěšnou misi. Tentokrát se východočeští mořeplavci vypravili do Egejského moře, kde otestovali možnosti šíření zemědělství v pravěku a také zkoumali jakým způsobem se tehdy osídlovalo Středomoří. Do plavidla vytesaného do dubového kmene usedli členové expedice po dlouhých 21 letech.

Expedici můžeme hodnotit tak, že se v uvozovkách nic zvláštního nestalo, to znamená, že jsme všichni v pořádku, což já vždy říkám, je onen první cíl expedice. A tady těch chlapů bylo opravdu přes 20. To jsou dvě fotbalová mužstva. Takže pravděpodobnost, že se někomu něco stane, se samozřejmě zvyšuje.

Ale mimo nějakých odřenin, které byly většinou ze střídání v onom dlabaném člunu mezi doprovodným plavidlem skrze gumový člun, který zprostředkovával ten kontakt, tak se naštěstí nic nestalo.

A prokázaly se úžasné vlastnosti našeho plavidla. My jsme ho tedy tak trošku teď dva roky vypiplávali, to je pravda.

Snažili jsme se testovat vlastnosti plavidla. Každý se může podívat, jak se v podmínkách, které jsme dokumentovali, náš člun choval.
doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D., expedice Monoxylon III

Při první expedici v roce 1995 jsme zkoušeli dlabaný člun na moři, protože jsme ještě neznali jeho podobu. To byl jiný člun, než s jakým jsme jeli nyní. Mezitím italští archeologové v jezeře Bracciano našli člun z mladší doby kamenné, o kterém prohlašovali, že mohl sloužit k plavbě na moři.

Takže to byl takový dar archeologický dar z nebes, protože to jsme přesně potřebovali. Na druhou expedici už jsme dělali člun podle jejich předlohy. Ten člun ale byl ještě takový těžkopádnější, proto jsme ho teď na třetí expedici ještě upravili, aby byl co nejrychlejší.

Experimentální archeologie umožňuje nahlédnout do pravěku. Ale ne každý experiment musí vést k cíli

Docent Radomír Tichý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Hostem Petra Voldána byl v pondělí 20. května po 18. hodině docent Radomír Tichý z Katedry archeologie Univerzity Hradec Králové. Velký propagátor takzvané experimentální archeologie, která ověřuje historické domněnky a hypotézy v praxi. 

Cílem experimentální archeologie je ověřit, jakým způsobem lidé v pravěku žili. To je to, co nás ve 21. století láká. Snažili jsme se testovat vlastnosti toho plavidla. Prostě kdykoliv už někdo bude psát něco o námořních plavidlech, tak se může podívat na to, jak se v těch podmínkách, které jsme dokumentovali, choval náš člun.

Známe jeho rozměry, atd. Zkoušeli jsme plachtu. Je známé, jak obtížné bylo pádlování, jakou jsme měli rychlost, jakou nákladní kapacitu. A to všechno, věřím, se u odborné veřejnosti zúročit dá, protože takové články skutečně v anglosaském prostředí vznikají. Takže jsme k tomu přidali takovou možnost porovnání, což je zajímavé.

Podrobnosti najdete na webových stránkách expedice MONOXYLON

Výsledky budeme teď vyhodnocovat. Zároveň jsme se ale snažili natočit i film, který by byl k vidění, protože každá expedice tohoto typu má takový společenský rozměr, nebo rozměr dobrodružství. A pak jistě i onen odborný, kvůli kterému jsme tam v každém případě byli.

Člun se nyní vrací do Archeoparku. A čekáme, jestli se nepodaří někdy v budoucnu i v Archeoparku ve Všestarech vytvořit expozici Monoxylon. Protože tam by měl být vystaven. On toho dokázal už skutečně hodně. Myšlenka Monoxylonu začíná už být tak dlouhověká, že by si to možná zasloužila.

doc. Radomír Tichý, vedoucí expedice Monoxylon III, hostem pořadu Na cestách s Petrem Voldánem:

autoři: Petr Voldán , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.