Ideální by bylo, kdyby omikron proběhl a celé to tak trošku vyšumělo. Odhadnout vývoj je ale těžké

Z vědeckého hlediska, daří se vám být v předstihu před koronavirem?
Jak se to vezme. Samozřejmě, pokud se týká diagnostiky, tzn. objevování potenciálně nových mutací, které se k nám mohou šířit ze zahraničí, tak tam vždycky tak nějak dobíháme, protože se reaguje až na výskyt viru. Tento koronavirus je mladý virus, o kterém nikdo nic moc nevěděl a vlastně se učíme za pochodu. Takže spousta věcí, která podle našich zkušeností z dřívějška měla platit, tak najednou neplatí.

Prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D., přednosta Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, který je odborně zaměřen na izolaci a identifikaci potenciálně nebezpečných mikroorganismů pro člověka v různých biologických materiálech.

Jako první jste v laboratoři odhalili novou variantu mutace z Konga. Jaký jste z toho měli pocit?
Řekl bych, že smíšený. Protože je sice hezké, že jsme něco objevili jako první, ale rozhodně jsme neměli radost z toho, že se k nám možná rozšiřuje nová mutace. Naštěstí je i v Evropě celkově minoritní, takže i u nás se nerozšířila nějak zásadně, ale vždy je to s novou mutací otázka.

Nedovedu si představit, co se po takovém objevu konkrétně odehrává.
Pokud je podezření na novou mutaci, tak se provede takzvané celogenomové sekvenování. To znamená, že se provede celkové zhodnocení nukleové kyseliny viru a samozřejmě se to ohlásí na Státní zdravotní ústav, odešlou se tam sekvence a odešlou se sekvence i do mezinárodního depozitáře. Tam všichni, kdo se zabývají koronavirem, dávají nové sekvence.

Čím víc viru se v populaci množí, tím více příležitostí má k tomu, aby mutoval. Proto se předpovídat budoucnost příliš nedá.
Pavel Boštík, přednosta Ústavu klinické mikrobiologie FN Hradec Králové

Viry přirozeně mutují, přizpůsobují se podmínkám, aby přežily. Jak vlastně sledujete mutace? Asi nezkoumáte každý vzorek?
Sledování probíhá tak, že to, co děláme u všech vzorků, které přijdou na testování, ta takzvaná PCR, tak postupem času se vyvíjejí nové a nové testy, které už v rámci PCR dokáží indikovat, jestli se může jednat o nějakou mutaci, kterou chceme sledovat, nebo ne.

Čtěte také

Viroložka Vanda Boštíková: Virus se chce množit. Když mu to ztížíme, začne být na nás „hodnější“

Jaké aspekty vás zajímají u toho vzorku?
Ve chvíli, kdy se provede tato takzvaná diskriminační PCR, tak potom u některých vzorků se provádí ono celogenomové sekvenování, a to zejména u vzorků od pacientů s těžkými průběhy. Čili jen u malého procenta vzorků se provádí další analýza.

S větším nástupem covidové varianty omikron znovu stoupá počet nakažených po celém Česku, zároveň se zvýšila i poptávka po PCR testování. Kolik testů denně uděláte?
V laboratoři ve fakultní nemocnici se teď to číslo pohybuje okolo tisíce testů denně. To znamená mezi 800 až 1100 testy denně.

Dostali jste se už někdy do situace, kdy byla kapacita překročena?
Ne, úplně jsme se do takové situace nedostali, v době, kdy vrcholila varianta delta, tak se v laboratoři dělalo třeba 1 500 až 1 600 testů denně. A zatím se nám to vždy podařilo přifouknout větším množstvím lidí. Určitě by to donekonečna nešlo, protože tam je i limitace přístrojová.

Čtěte také

9 způsobů jak posílit imunitní systém. Bez něj bychom byli pro bakterie a viry snadnou kořistí

Mluvíme o práci v laboratoři, tak by mě zajímalo, jestli musí být nějak speciálně zabezpečena?
Obecně s většinou virů není potřeba zásadní zabezpečení. Co se týká tohoto koronaviru, tak tam zpočátku to probíhalo tak, že lidé, kteří se zabývali některými kroky v rámci diagnostiky, museli být oblečení v takovém tom klasickém ochranném oblečku. Teď už to je tak, že nemusí, protože na odběrovém místě to probíhá tak, že odebraný vzorek dají do zkumavky, kde už je takzvané inaktivační médium, které virus inaktivuje, čili do laboratoře už přijde neinfekční.

Co vše se u vás změnilo s příchodem covidu-19?
Zásadní změna nastala, že se musela zabezpečit dostatečná infrastruktura pro testování covidu. Hlavně se musely přealokovat lidské zdroje. Prakticky mnoho lidí, kteří pracovali na běžné mikrobiologické diagnostice, muselo být přesunuto na diagnostiku covidu, čímž pádem zase na onu běžnou mikrobiologickou diagnostiku máme méně lidí.

Čtěte také

Mohou nás čisté ruce zachránit před nemocemi? Viry a bakterie jsou všude kolem nás

Ve vaší laboratoři pracují chemici nebo lékaři?
Máme docela pestrou skladbu jak vysokoškoláků, tak takzvaných pracovníků na laborantských pozicích, máme tam lékaře, máme absolventy farmaceutické fakulty, máme absolventy pardubické univerzity, to jsou bioorientované obory. Tedy skladba je opravdu pestrá. Na ústavu pracuje necelých 50 lidí.

Vždy vás tento obor lákal?
Ano, lákal. Já jsem v něm začal pracovat už po promoci na vysoké škole.

Covid je sice nebezpečným virem, ale jsou i daleko zásadnější viry. Co největšího jste už zkoumali?
My nebezpečné viry u nás nezkoumáme, protože na to zatím nemáme laboratoř, která by se jimi mohla zabývat. Z diagnostického hlediska nám sem naštěstí nechodí pacienti třeba s ebolou nebo s dalšími nebezpečnými patogeny, tedy na jednu stranu jsme rádi, že takoví pacienti u nás nejsou. Čili v podstatě se zabýváme běžnými patogeny, které jsou v nemocnici, děláme diagnostiku pro celou fakultní nemocnici i pro spádovou oblast. Nebývají tam hodně nebezpečné záležitosti.

Pavel Boštík a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Ivana Fremuthová, Český rozhlas

Po celou covidovou dobu pozorujete jednotlivé mutace, dokážete tedy odhadnout následující vývoj?
To je velmi těžké. Protože jsme viděli, že od začátku probíhaly nějaké varianty, které přišly po sobě. A vždy ta další varianta byla prostě mnohem horší. Pak se najednou objevila jedna, která je sice hodně nakažlivá, ale co se týká průběhu, tak špatná není. Omikron. A další věc je, že se změnila struktura vnímavosti obyvatelstva, čili je tady do určité míry proočkovanost, mnoho lidí onemocnění prodělalo. Tedy ideální by teď bylo, kdyby omikron proběhl a celé to tak trošku vyšumělo. Kéž by, ale předpovídat se to nedá. Protože čím víc viru se v populaci množí, tím více příležitostí má k tomu, aby mutoval.

Prof. MUDr. Pavel Boštík, přednosta Ústavu klinické mikrobiologie Fakultní nemocnice Hradec Králové, byl dnes naším hostem.