„I strojař si může s chutí zahrát na varhany,“ směje se ředitel vrchlabského kůru Radek Hanuš

24. leden 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ředitel kůru, varhaník a pedagog Radek Hanuš

O kouzlu hudby toho hodně ví Radek Hanuš, ředitel vrchlabského kůru, varhaník a sbormistr, ale i učitel hudby a ředitel vrchlabské základní umělecké školy Karla Halíře. Určitě se dozvíme, jak se muzice ve Vrchlabí daří.

Vy jste se ve Vrchlabí narodil. A mohl z vás být klidně horal, lyžař nebo hajný. Toto všechno prý máte rád. Ale nakonec zvítězila muzika.
Všechno, co jste vyjmenoval, mám rád neustále, ale člověk si prostě musí vybrat nějaké zaměření a svoji cestu. Máte pravdu, že jsem na začátku chtěl být hajným, chtěl jsem studovat lesnickou školu v Trutnově, která je nedaleko Vrchlabí. Ale pak se naskytla možnost nastoupit na SPŠ strojnickou, kterou jsem absolvoval. Tedy zase trošku uhnutí, ale potom jsem si už našel cestu k muzice. Ale hory mám stále rád, nemůžu bez nich být. Bydlím tam.

Ředitel kůru, varhaník a pedagog Radek Hanuš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Asi už v dětství jste na něco hrál a chodil do lidové školy umění, ne?
Bylo to tak, že jsem nenastoupili klasicky do lidové školy umění, protože to tenkrát nějak nevyšlo, ale vzal si nás soukromě tehdejší tajně vysvěcený kněz, varhaník a hornista Stanislav Skalský. K němu jsme chodili na soukromou výuku. Vedl mě a bratra ke klavírní hře. On po pádu komunismu nastoupil zpátky k oltáři do kostela svatého Vavřince ve Vrchlabí a přišel s otázkou, jestli si nechci zkusit varhany. Tak je zkouším dodnes.

Každé varhany mají svá specifika. Znalosti historie nebo konstrukce nástroje nesmírně pomáhají k dobré interpretaci.
Radek Hanuš, ředitel vrchlabského kůru, varhaník a sbormistr

Vystudoval jste konzervatoř v Pardubicích u vynikajícího mistra varhaníka Václava Uhlíře, je to tak?
V 90. letech jsme měli možnost k němu jezdit na Biskupské gymnázium do Hradce Králové, kde on pořádal víkendová setkání pro varhaníky, takže toho jsme využívali. A pak po vojně jsem nastoupil do třídy doc. Václava Rabase a potom přestoupil k Václavu Uhlířovi.

Čtěte také

Jak je složité umět hrát na varhany, když to porovnáme s klavírem? Tak se hraje jen nahoře, ale na varhany se hraje i dole.
Dá se říct, že varhany jsou nejkomplexnější hra. Musíte být schopen hrát jako klavírista a zároveň musíte umět ovládat pedálnici. To znamená, že hrajete ještě nohama. Celá řada lidí si myslí, že varhaník nohama jen šlape vzduch. Ale varhaníci by měli zahrát nohama to samé co rukama. I v notovém zápisu, když bych to měl trošku přiblížit, tak na housle nebo další nástroje či zpěv budete mít jednu linku. U klavíru máte dvě a u varhan máte tři, protože je tam samozřejmě ještě ten pedál.

Ředitel kůru, varhaník a pedagog Radek Hanuš

Varhany nejsou hudební nástroj, to je přímo stroj.
Určitě je to stroj. Ke klávesnici a pedálu máte ještě nejrůznější rejstříky, které musíte přepínat. Proto říkám, že ta má původně vystudovaná strojařina se mi hodí. Když se s tím nástrojem něco stane, tak může člověk do něj vlézt a popřípadě ho nějak poštelovat a poopravit.

Zajímá vás jako varhaníka historie každého toho mistrovského nástroje? Protože varhany jsou unikátní a asi nejsou dva stejné nástroje na světě, každý je úplně jiný.
Já jsem se setkal se dvěma stejnými digitálními nástroji, ale teď přemýšlím, neznám dva stejné, to asi ne. Varhanici by měli nástroje studovat, protože u varhan musíte řešit i jejich konstrukci, jestli je to nástroj renezanční, barokní, klasicistní, romantický či moderní. A každá ta hudební epocha v dějinách k tomu nástroji komponovala dané skladby. To znamená, že co zahrajete na barokní nástroj, bude se vám třeba hůř hrát na romantický nebo obráceně. Samozřejmě ono to zahrát jde, ale každé varhany mají svá specifika, daleko větší než ostatní hudební nástroje. Čili znalosti historie nebo konstrukce nástroje vám nesmírně pomáhají k dobré interpretaci.

Jsou dvě věci, díky kterým se můžete dostat zvukově do historie. První jsou zvony. A pak hudební nástroje. Třeba varhany.
Radek Hanuš, ředitel vrchlabského kůru, varhaník a sbormistr

Kolik je vůbec konkrétně ve Vrchlabí takových nástrojů?
Ve Vrchlabí jich máme pět, ale v klášterním kostele svatého Augustina jsou tři nástroje. Je to jeden nástroj na hlavním kůru od roku 1898, postaven v Krnově slavnou firmou Gebrüder Rieger. Potom v presbytáři máme nástroj postavený v roce 1872 původně do kostela nejsvětější Trojice ve Fořtu. Tam proběhl transfer do Vrchlabí v roce 2006 a jeho rekonstrukce. A potom se nám ještě podařilo získat krásný nástroj. Malý varhanní pozitiv, který byl opraven v roce 2017. Ten je unikátní v tom, možná řada posluchačů ví, že Vrchlabí bylo jednou z nejstarších varhanářských dílen na území Čech, a odborníci potvrdili, že tento varhanní pozitiv pochází právě z vrchlabské varhanářské dílny. Byl postaven krátce po roce 1700. Zajímavé na něm ještě je, že se zachoval v původním stavu. Tedy až na pár píšťal a na nějaké detaily slyšíme zvuk, který slyšeli lidé na začátku 18. století. To mi připadá fascinující.

Čtěte také

Musí to být pro vás obrovská radost hrát na takový nástroj.
Určitě. Protože ty aktivity ve Vrchlabí kolem kláštera svatého Augustina, respektive kolem hraběcího rodu Morzinů, byly neuvěřitelné. Víme, že v klášteře ve Vrchlabí se učil hudbě Jan Křtitel Kuchař, což byl přítel Wolfganga Amadea Mozarta. A když si vezmete, že máme nástroj, na který mohl Kuchař hrát, hrajeme dnes na něj jeho skladby a zní to stejně jako tenkrát, tak mi připadá, že se vlastně díky takovému nástroji můžeme vrátit o několik století zpátky.

V Praze v kostele svatého Mikuláše na Malé Straně jsou varhany, na které asi Mozart hrál.
Myslím si, že tam určitě a potom ještě Strahov samozřejmě. Tam byly ty aktivity vyvíjeny nejvíce, protože Jan Křtitel Kuchař působil jako varhaník na Strahově. A toto jsou, dle mého názoru dvě věci, díky kterým se můžete dostat zvukově do historie. První jsou zvony. Když posloucháte zvony, tak můžete slyšet zvuk, který slyšeli naši předci už po staletí. A pak to mohou být hudební nástroje. Jako třeba varhany.

Pro učitele hudby je nejkrásnější, když jeho žák hraje lépe než on. To je pro mne úplně oblažující pocit.
Radek Hanuš, ředitel vrchlabské základní umělecké školy Karla Halíře

Kolik malých žáčků máte, které učíte ve Vrchlabí a předáváte jim své zkušenosti a učíte je hru na varhany.
U těch varhan není žáků v ročníku nebo ve třídě mnoho. Protože se bavíme o hudebním zaměření a vzdělávání, které je velmi okrajové. Nicméně mám velkou radost, že mou třídou prošla celá řada žáků, kteří jsou už dnes absolventi pardubické konzervatoře a studují na Akademii múzických umění. Jsem za to moc rád. Jsou úspěšní a moc jim přeji, aby se jim dařilo. Toho si opravdu moc vážím.

Je hezké, když člověk vidí výsledky své práce.
A pro pedagoga je úplně nejlepší, když jeho žák jde svou cestou a svoje umění posune dál než onen pedagog, když hrají lépe, než učitel. To je pro mě úplně oblažující pocit.

Ředitel kůru, varhaník a pedagog Radek Hanuš

Musíme také připomenout, že ZUŠ Karla Halíře ve Vrchlabí bude slavit 75. narozeniny.
V letošním roce máme 75 let. Naše škola byla založena hned po druhé světové válce jako městská hudební škola ve Vrchlabí Josefem Václavem Kratochvílem, což byl velmi aktivní a populární pan ředitel. Vyvíjel spoustu nádherných aktivit směrem ke kultuře a motivoval spoustu lidí k nádherné činnosti. A je také třeba zmínit folklor a činnost a sběratelství lidových písní. To byla, které se v současné době hodně věnujeme.

Chystáte zpěvník krkonošských lidových písní k oslavám výročí školy?
Pokud vše dopadne dobře a pán bůh dá, vždycky říkám, pán bůh a Krakonoš dá, tak by v letošním roce měl vyjít zpěvník krkonošských lidových písní, které sebral do takové malé knížečky tehdy zakládající ředitel školy Josef Václav Kratochvíl. My v letošním roce dáváme dohromady tento zpěvník včetně ilustrací, přepisujeme to do notace. Na dožínky v srpnu bych chtěl všechny pozvat k nám do Vrchlabí a měl by být tento velký zpěvník představen veřejnosti. Pokud tedy pán bůh a Krakonoš dá.

Jakub Schmidt a Radek Hanuš ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Naším hostem byl ředitel vrchlabského kůru, varhaník a sbormistr, ale také učitel hudby a ředitel vrchlabské ZUŠ Karla Halíře Radek Hanuš. Pane řediteli, moc děkuji za rozhovor, ať se i dál hudbě ve Vrchlabí daří.
Děkuji mockrát, na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související