Nejstarší varhany v Krkonoších najdete ve Vrchlabí. Jejich historie a osud by vydaly na román

Takhle tedy zní pozitiv, pravděpodobně nejstarší varhanní nástroj v Krkonoších a jejich podhůří.

Asi byste byli překvapeni, kdybyste ho viděli. Když se zavřou přední dvířka, vypadá jako taková hodně stará malá "kredenc". Ovšem když ke klaviatuře o necelých čtyřech oktávách sedne šikovný varhaník, dokáže ta drobná "hrací skříňka" rozeznít celý velký chrámový prostor Vrchlabského kostela sv.Augustina.

Ve Vrchlabí oprášili tři sta let staré varhany z tamní dílny. Unikátní, prvně restaurovaný varhanní pozitiv ze začátku 18. století se po dlouhých letech vrátil do Vrchlabí.

Čtěte také

Výjimečný hudební nástroj, vyrobený kolem roku 1700 slavnou vrchlabskou varhanářskou dílnou rodu Tauchmannů, znovu zní v místě, odkud pochází.

Jedná se zřejmě o poslední dochovaný nástroj svého druhu

Má jak slavnou, tak pohnutou historii. Její lepší část sahá k době majitele vrchlabského panství hraběte Václava Morzina a jeho dvorního hudebního skladatele Antonia Vivaldiho, známého houslového virtuosa. Horší etapu znamenalo přemístění na jednu zapomenutou faru na Vrchlabsku, kde varhany ležely ladem téměř sto let.

Radek Hanuš - varhaník a ředitel ZUŠ Karla Halíře ve Vrchlabí|foto: Romana Pacáková

„Nástroj tam byl objeven před čtyřiceti lety. Jeden varhanář z Prahy ho zachránil před devastací," přibližuje Radek Hanuš, který je také odborníkem na záchranu starých varhan a má velký podíl i na znovuoživení tohoto zatím nejstaršího objeveného nástroje v Krkonoších.

Nyní patří varhanní pozitiv městu Vrchlabí

„Výjimečný je v tom, že z devadesáti procent se ho podařilo zachovat v původním stavu, jen s drobnými úpravami, které nastaly v průběhu jednotlivých století," popisuje Radek Hanuš.

Půlročních oprav se ujali specialisté na restaurování historických nástrojů Žloutek a syn ze Zásady na Liberecku. Varhany byly sice zachované, ale nepoužitelné. Muselo dojít k úpravě ručního šlapání měchu, rozebrání vzdušnice, doplnění píšťal, ozařování proti červotočům, zlatily se řezby.

Varhanní unikát povstal z popela také zásluhou podpory Královéhradeckého kraje a města Vrchlabí, náklady se blížily 190 tisícům korun.