Hudba bez ducha je nudná. Filharmonie Hradec Králové má velký potenciál, který dál rozvíjí

3. leden 2019

S upřímným přáním do roku 2019 vítáme ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové ředitele Filharmonie Hradec Králové Václava Dernera. Pane řediteli, všechno dobré do nového roku. 

Jaký byl rok 2018 pro hradeckou filharmonii? Těsně před koncem roku 2018 jste měli velký koncert s Hanou Zagorovou a jejím manželem Štefanem Margitou.
To byl krásný koncert, který jsme odehráli jak v Hradci Králové, tak potom 18. prosince v Obecním domě v Praze. A z toho byl pořízen i televizní záznam, který vysílala Česká televize v tak prestižním čase jako byl předvečer Štědrého dne 23. prosince večer. Měli jsme z toho velkou radost, samozřejmě.

Charismatický Kaspar Zehnder sršící energií vede Filharmonii Hradec Králové do nové sezóny

Filharmonii Hradec Králové do nové sezóny s novým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem

Vždy po prázdninách začíná nová sezona ať už v divadlech nebo u jiných kulturních institucí. A protože v Hradci Králové také jedno významné hudební těleso máme, tak se právě tam dnes podíváme. Do zákulisí příprav 41. koncertní sezony Filharmonie Hradec Králové. Naším hostem je dramaturg Marek Hrubecký.

Takže se dařilo jak na konci roku, ale i v jeho průběhu.
Do nového roku jsme vstoupili s tím, že jsme oznámili nominaci nového šéfdirigenta Kaspara Zehndera, který nastoupil vlastně už v září, vynikající švýcarský hudebník, flétnista, dirigent. České orchestry s ním mají velkou zkušenost, protože dirigoval Pražskou komorní filharmonii, dirigoval Brněnskou filharmonii a další orchestry. Je znám po Evropě, rozhodoval se, jestli půjde do Hradce Králové nebo zda vezme angažmá v Dánsku. Rozhodl se pro Hradec Králové, protože vycítil, že náš orchestr má potenciál, který se dá rozvíjet.

Hudba a matematika k sobě patří. Tóny a rytmy jsou jako čísla, která mají určitá pravidla. Matematika i hudba bez ducha jsou nudné.
RNDr. Václav Derner, ředitel Filharmonie Hradec Králové

Už se tedy pan šéfdirigent zabydlel v Hradci Králové?
Zabydlel, dokonce teď oddirigoval tři silvestrovské tradiční koncerty. Malý Silvestr, silvestrovský koncert a potom jezdíme pravidelně do Jablonce nad Nisou 1. ledna. To byla teď jeho poslední spolupráce s námi. A těšíme se, že bude dirigovat na Městském plese 19. ledna, potom připravuje koncert 14. února. To je taková rarita, na svatého Valentýna koncert zamilovaných. Srdečně zveme i na tuto produkci.

Pojďme ještě připomenout některé výjimečné koncerty toho právě uplynulého roku.
Podařilo se nám dokonce dvakrát hrát v pražské katedrále svatého Víta na velmi prestižních akcích. Jeden koncert byl v březnu loňského roku, kdy jsme uvedli velké oratorium Lukáše Hurníka Křížová cesta pro sbor, sólisty, velký orchestr a recitátory. Mimochodem Miroslav Táborský měl jednu z rolí recitátora, Otakar Brousek mladší druhou. Bylo to úžasné v onom prostředí katedrály. Muzikanti sice lehce mrzli, ale odehráli jsme to s úspěchem až do konce.

Jste profesionálové, musíte být zvyklí hrát i v nízkých teplotách.
Rozběhat například prsty na hmatníku houslí je někdy opravdu velmi problematické ve studeném prostředí. I dechové nástroje jsou citlivé na zavlhčení, abych to řekl tak nějak kulantně, kdy se v nich sráží pára. Není to vůbec žádná legrace. Ale nicméně povedlo se. Druhý koncert v katedrále byl 11. listopadu na Den veteránů, 100 let od ukončení první světové války. Uváděli jsme po 13 letech Filasovo rekviem, monumentální skladbu, kde s námi spoluúčinkoval z Metropolitní opery tenorista Matthew Plenk. Takže to byla také velikánská a pro nás zajímavá událost.

Když jste mluvil o hudebních nástrojích, tak mě napadá jeden velký, který má konečně sál Filharmonie v Hradci Králové, a to jsou mistrovské varhany. To je možná také velký úspěch loňského roku. Protože o varhanách už se mluvilo nějakých 20 let?
Skoro 20 let. Je to dlouhá a zapeklitá historie. První myšlenka přišla v roce 2004 a přes různé peripetie, kdy si už říkáte, jestli to náhodou nemáme vzdát, se ukázalo, že se našla celá řada lidí, kteří tento záměr podpořili. Například mezi nimi velmi významně v poslední době přispěla i paní Soňa Červená, neuvěřitelná dáma s neuvěřitelným entuziasmem a životní silou, která byla sama tváří nadačního fondu a osobně přispěla půl milionem korun, což je obdivuhodná částka.

Vyprávěla nám také o tom, protože paní Soňa Červená byla několikrát i hostem našeho vysílání. Vy jste pane řediteli varhaník, viďte?
Varhaník amatér. Přiznám se, že jsem ještě nenašel příležitost se za naše varhany posadit. Ještě jsem se k tomu nedostal. Ale chystám se, až bude sál úplně zavřený a nikdo tam nebude, zhasnuto a svítit se bude jen na varhanním pultu. Tak se tam potichu vplížím a určitě si zahraji.

Dáváte si, pane řediteli, nějaké předsevzetí do nového roku? Vy jste také hodně činný i u vás v rodných Třebechovicích. Tam se také staráte o kulturní a společenské dění.
Klasický předsevzetí je, že budu chodit plavat a sportovat, Filharmonie Hradec Králové sídlí hned vedle lázní. Nicméně vždy se mi to podaří tak dvakrát třikrát za sebou a pak už na to nějak nezbývá čas. Budu se muset víc snažit.

Já vždy varhaníky obdivuji, jak hrají na ty úžasné nástroje doslova celým tělem. Člověk musí být hodně pružný. Hrají rukama i nohama všechny rejstříky.
Tam určitě velkou roli hraje trénování mozku, protože těch činnosti musí člověk dělat naráz celou řadu. Každá noha hraje zvlášť, každá ruka hraje svůj part, sledovat noty, registrovat si a neztratit se v tom, to je tedy opravdu umění. Ale znovu říkám, já jsem varhaník amatér.

Ale hrajete u vás v Třebechovicích.
Hraji v kostele v Třebechovicích, ano. Tam mě můžete i slyšet.

Čtěte takéFilharmonie Hradec Králové

Filharmonie Hradec Králové byla založena v roce 1978, tedy letos je to již 41. koncertní sezona. Vy jste dá se říci ve své polovině, protože u uměleckých těles se to nedělí na roky, ale právě na koncertní sezony. Začala už v září, tak jaká bude její druhá polovina?
Kromě abonentních řad, které jsou v podstatě klasické a na které nám chodí stále víc a víc posluchačů, tady jen podotknu, že když jsem začínal, měli jsme 300 stálých předplatitelů, dnes jich je přes 1600 a každým rokem chodí noví a noví. To nám naznačuje, že snad jdeme správným směrem a že trend, který nabízíme hradeckým i posluchačům z okolí, je správný. Pro druhou půlku sezony se mohou posluchači těšit například na Svěcení jara Igora Stravinského právě v podání Kaspara Zehndera. A co nás čeká úplně v nejbližší době, je kromě Městského plesu také 19. ledna přímý přenos z Obecního domu v Praze, kde budeme hrát na předávání cen uměleckých mladým umělcům Czech Prague Classic Award pod taktovkou Petra Vronského. Tedy opět pozvání do České televize. Pořádáme vedle toho i abonentní řady pro rodiče s dětmi. Sobotní odpoledne vezměte své děti a přijďte se podívat.

'Neviditelné' a visící varhany vznikají v Hradci Králové. Jde o druhé největší světské varhany u nás

Předseda správní rady nadačního fondu Varhany pro filharmonii Luboš Janhuba ukazuje rozpracovaný nástroj

Hradecká filharmonie poprvé představila nově stavěné varhany. O jejich pořízení město usiluje od roku 2005. Po pražském Rudolfinu budou druhými největšími světskými varhanami v celé České republice. Nový hudební nástroj stál zhruba 14 a půl milionu korun, velkou část zaplatili dobrovolní dárci. Ve sbírce na ně přispělo zhruba 200 dárců částkou 5 milionů korun. 

To je krásné. Seznámit se už v útlém dětském věku s krásnou muzikou a hudbou. Protože ta nám život obohacuje. A neměli bychom na to zapomínat ani u malých dětí.
Hudba vždy byla, je a bude nedílnou součástí života. Ať si to uvědomujeme, ať si to připouštíme nebo ne. Patří prostě k takovému plnému lidskému životu.

Jak vy jste se vůbec dostal k muzice: Vy jste vystudovaný matematik, musíme dodat. Mně to jaksi nejde dohromady.
Já jsem se matematikou zabýval 20 let, dělal jsem ve Fakultní nemocnici statistické zpracovávání zdravotnických dat a počítání určitých trendů, správce počítačové sítě. A potom kolem čtyřicítky jsem dostal, řekněme, nabídku, nebo jsem byl osloven, jestli bych nechtěl zkusit dělat i něco jiného. A to je takový věk, kdy si říkáte, buď budu do smrti počítat čísla, nebo zkusím jít úplně jiným směrem. Já jsem v té době dělal celou řadu akcí spojených s muzikou, mezinárodní festival duchovní hudby atd. To byl možná onen důvod, proč přišla ta volba na mě. V konkurzu mezi 14 uchazeči vybrali zrovna mě. A od té doby to nějakým způsobem dělám. Matematika je zajímavá, protože hudba a matematika k sobě dost patří. Tóny jsou jako čísla v podstatě, rytmy jsou čísla, která mají určitá pravidla. Nechci se pouštět do detailů, protože na to určitě nemáme čas, je to takové kouzlo. Jako matematika bez ducha je nudná, tak i muzika bez ducha je nudná, není to ono. Ale když se tam ten duch k tomu přidá, když to někdo umí jako třeba Kaspar Zehnder, tak je to fantastické.

Myslím, že to bylo možná to nejkrásnější, co jste mohl na konec našeho povídání říct. Protože muziku s duchem Filharmonie Hradec Králové umí nádherně. Tak vám přejeme, ať vydržíte s tím duchem i v tom letošním roce. Pane řediteli, moc děkuji za návštěvu, ať se daří.
Vám také moc děkuji. Těšíme se na shledanou na koncertech.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související