Hradec má detektivní dějiny. A přívlastek Králové je novodobá záležitost, říká historička Vojtíšková

Máte-li rádi historii, pak jste na tom stejně jako host pátečního Habaděje, historička a vědkyně doc. Jana Vojtíšková z Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové. S jakou historickou osobností byste se v životě chtěla setkat?
Jejich mnoho. Ale možná, že by to byly třeba ony královny, které tady v Hradci pobývaly. Moc ráda bych se setkala třeba s Eliškou Rejčkou nebo Alžbětou Pomořanskou a popovídala si s nimi o tom, jak tady žili, jaké to tu bylo, protože my bohužel historické prameny k tomu nemáme, abychom detailně mohli rekonstruovat, jak to tady vypadalo v jejich době.

Říkám studentům, historie je profese, kterou musíte dělat s velikou láskou. Protože historie se opravdu musí neustále prožívat.
doc. PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D., historička a archivářka UHK

Určitě zažíváte obrovskou euforii, když se něco zajímavého podaří v historii objevit.
Je to tak. Historie je profese, kterou musíte dělat s velikou láskou. Já dokonce přednášky začínám u studentů tím, že jim říkám, pokud chtějí být opravdu dobří, tak si to musí v hlavě srovnat, jestli chtějí historii dělat. A když to budou chtít dělat, tak to musí dělat s láskou, protože historie se opravdu musí neustále prožívat.

Čtěte také

800 let města Hradec Králové a 80 let hradeckého rozhlasu. Celý rok 2025 se bude slavit

Nemůžete si počítat pracovní dobu, že skončíte ve tři hodiny odpoledne. Některá témata je třeba rozpracovat a člověk se dostane do stavu flow, kde nevnímáte čas a maximálně se do toho ponoříte. A historie je velká detektivka a jsou takové i dějiny Hradce Králové.

Bohužel v tom 19. století jsme přišli o obrovskou masu úředních pramenů, které byly odvezeny do kuklenské papírny a skartovány. Takže se nám dochovaly spíše jen náhodné listiny z řady století a zkoumat každý ten pramen je obrovská detektivka.

Hradec se letos ohlíží 800 let zpátky. Pojďme tedy nahlédnout do roku 1225, kdy máme první písemnou zmínku o Hradci.
Ta zmínka je nesmírně cenná, protože Hradec má pro středověk i novověk nesmírně torzovitou materii. Třeba z onoho 13. století se dochovaly bohužel jen dvě listiny a ta nejstarší, to je ten poklad, který uchovávají kolegové v Okresním archivu Hradec Králové, je listina z roku 1225.

Vydal ji český král Přemysl Otakar I a zachycuje Hradec už ve stadiu rodícího se města. Je to vůbec nejstarší zmínka o městě v Čechách. V tom je význam oné listiny, nejen pro Hradec, ale pro historii celých Čech. Protože můžeme říci, že v Čechách k roku 1225 existovalo určitě město. My předpokládáme, že i Hradec už měl možná několik málo let za sebou, ale bohužel prameny nám neumožňují jít nazpět. Ale toto je bezpečná zmínka o existenci města.

Další obrovská záhada. Hradec, to jsou báječné detektivní dějiny, protože nemáme jediný pramen, který by se o hradeckém hradu zmiňoval.
doc. PhDr. Jana Vojtíšková, Ph.D., historička a archivářka UHK

Prý to byl také původně Hradec nad Labem.
I samotný název města je jednou z velkých detektivek, které můžeme řešit. V té listině, kterou vzpomínáme, je uvedeno Gratz. Obyvatelstvo, které sem přišlo, to byli německy mluvící kolonisté, kteří tady začali organizovat městský způsob života, jak ho znali ze zahraničí. Proto se tam objevuje i tento název, který nám evokuje němčinu.

Čtěte také

Za poklady královských věnných měst putoval Petr Voldán

Mimochodem v češtině tehdy H ještě nebylo, takže i v češtině se vyslovovala nějaká hrdelní hláska, která měla blízko k onomu G. Písmeno H se vytváří až v průběhu 14. století, tedy proto se nám v tomto prameni z roku 1225 objevuje podoba Gratz.

Později, řekněme v 16. století, už můžeme tu problematiku zkoumat detailněji a tam se opravdu standardně objevuje ze strany hradeckých název Hradec nad Labem. Oni si vůbec neříkali, Hradec Králové. To nacházíme v pramenech, kde tak město nazývali ti zvenčí a zejména se to objevuje v panovnických listinách a spíše ve smyslu, že to je Hradec královny.

Protože ten přívlastek Králové je staročesky královna. Takže to byl Hradec čí, tedy královny. A protože podmínkou bylo, že královna musela být korunovaná a vůbec ani musela být královna, tak jsou období, kdy Hradec královny nebyl, kdy patřil králi. Bylo to věno, to je vlastně taková zástava. Dočasné půjčení města královně.

Čtěte také

Archeologové hlásí na Velkém náměstí v Hradci Králové další objevy z období vzniku města

Proto tedy hradečtí používali název Hradec nad Labem a až v okamžiku, kdy začala upadat ona instituce věnných měst, což je období 19. století, tak si vzpomněli na slavnou minulost, kdy tady stál hrad s královnami a začali používat přívlastek Králové. Takže to je relativně nová záležitost.

Písmeno G na městském erbu znamená grad jako hrad?
To je pro nás vůbec obrovská záhada. Hradec, to jsou opravdu báječné detektivní dějiny, protože nemáme jediný pramen, který by se o tom hradeckém hradu zmiňoval přímo. My víme, že tady byl, protože královny to zázemí prostě měly. Mluví se o tom, že Hradec v jednu dobu, když tady byla Eliška Rejčka, šel nesmírně dopředu, konkuroval pražskému prostředí.

Ale o hradu jako takovém skutečně nemáme jedinou písemnou zmínku. Je to záhada. Ale víme, třeba ze starých letopisů českých, že v roce 1423 tady byly vnitřní boje ve městě a došlo pravděpodobně k destrukci tohoto objektu hradu.

Čtěte také

Bílá věž už přes 400 let zdobí panorama Hradce Králové. Ale ukrývá také spoustu záhad a tajemství

Byl součástí vnitřního města. Jak je městská hudební síň, tak v těch prostorách ten komplex začínal. Kdybychom měli možnost se na něj dívat z výšky, tak dodnes je půdorys těch současných objektů oním původním objektem nějakým způsobem poznamenán.

Možná jsou to i prostory sousedního minoritského kláštera. A to je další taková obrovská bolest, Hradec byl nesmírně produktivním městem, byla to dobrá adresa už ve středověku. Byly tady čtyři kláštery a frustrující je, že my dnes nejsme schopni přesně vymezit, kde stály, protože husité je zničili.

Dnes jsou ta prostranství zastavěna novou výstavbou. A jen když archeologové mají náhodou štěstí, že se někde něco rozbije, mohou se dostat pod povrch a někdy něco najdou. Ale jsou to zase jen zlomky nějakých obrovských staveb, které tady stály. Jak tedy jednoho kláštera ve vnitřním městě, tak tří na předměstích.

Lada Klokočníková a Jana Vojtíšková v rozhlasové kavárně|foto:Radka Šubrtová, Český rozhlas

Celý rozhovor Lady Klokočníkové s historičkou Janou Vojtíškovou o poutavých dějinách Hradce Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.